Zvýšíme vzdělanost populace rozdáváním vysokoškolských diplomů?

V zmíněné stati se doc. Alexandr Hrabálek zabývá několika jevy, které chápe jako vzájemně související. Jsou jimi velký počet českých vysokých škol, stále rostoucí počet studentů vysokých škol, klesající úroveň znalostí a asi též kvality studijních návyků absolventů středních škol a narůstajícího počtu držitelů vysokoškolských diplomů. Situaci prožívám podobně, ale nemyslím si, že je to problém, který by měla řešit akademická obec. Důvody, proč je můj názor odlišný, jsou dva. Zaprvé nevěřím, že zmíněné trendy lze nějakými (nejspíše asi administrativními) opatřeními změnit a zadruhé jsem přesvědčen, že naším úkolem je něco jiného.

Nejprve tedy k prvnímu důvodu. Celá věc je důsledkem toho, že jsme se připojili k západní Evropě a přijali jsme tržní systém. V takovém systému je vzdělání jen další komoditou na trhu a láká oportunistické černé pasažéry k tomu, aby se na obchodu s touto komoditou přiživili. Důsledkem pak jsou vysoké i střední školy velmi různé kvality, popřípadě i možnost objednat si a koupit po internetu pěkně vybavený diplom. Pokud je mi známo, tak se na Západě tento problém řeší tak, že není důležité, zda má někdo diplom, ale jaký je to diplom a ze které školy. Tržní přístup ke vzdělání má ovšem také pozitivní důsledky. K těm patří i to, že se uživí více pedagogů a že se uživí lépe.

Západní Evropa zažila nárůst počtu vysokoškolských studentů již před časem a sotva lze tvrdit, že to vedlo k inflaci diplomů či k poklesu úrovně univerzit. Svět se mění a co platilo dříve, již platit nemusí. Je jisté, že další změny budou následovat. Zásadní změnou bude placení za studium, ke kterému dříve či později dojde, a to bez ohledu na to, jestli se nám to líbí nebo ne. To, co se člověk dovídá od britských kolegů o důsledcích placení školného, je zajímavé, a to především proto, že ty důsledky jsou dosti odlišné od těch, jaké se u nás předpokládají. Změny jsou leckdy prožívány nepříjemně, ale vyhnout se jim či jim zamezit nelze.

Můj závěr se týká onoho výše zmíněného úkolu, o němž si myslím, že je důležitý a že bychom se jej měli ujmout. Ať již jsou změny prožívány jakkoli nepříjemně, byť i snad narušují naše dosavadní představy o běhu světa, mohou přispět k plnému zaměření na úkol, který je před námi a který je v našich silách. Všechno to množení drobných vysokých škol, nízká úroveň přijímaných studentů a inflace diplomů nemusí v zásadě vadit, budou-li u nás alespoň některé univerzity dosahovat špičkové úrovně. O amerických high schools je známo, jakou mají úroveň, a ani univerzity v USA nejsou všechny špičkové. Přesto je jen málo univerzit na světě, které by se mohly měřit s těmi lepšími americkými. U nás žádné špičkové univerzity nejsou a obávám se, že není ani mnoho snahy o to, aby se některé naše univerzity takovými staly. Svět kolem nás se mění. To může znamenat nepříjemnost a tlak na pasivní podlehnutí. Také to však může být výzva, abychom ukázali, že dokážeme totéž co naši kolegové na mnoha univerzitách v zemích na západ od nás. Jak se to dá udělat, je známo.