Máme věřit pranostikám?

Moderní postupy v meteorologii umožňují přesnou krátkodobou předpověď počasí, ale sezonní předpovědi mají pochopitelně jen pravděpodobnostní charakter. Pomohlo by zemědělcům, kdyby prolistovali staleté kalendáře a vsadili na to, co říkají pranostiky? Ověřit platnost pranostiky ¹⁾ není snadné, mnohé mohly být poznamenány gregoriánskou reformou kalendáře, při které se 10 dnů „přeskočilo“. Zaměřme se proto raději na pranostiky spojené s celými měsíci a tři z nich porovnejme s daty, která v letech 1992–2002 naměřilo osm meteorologických stanic v různých podmínkách (Brandýs nad Labem, Desná-Souš, Křešín-Kramolín, Lány, Neumětely, Praha-Libuš, Přibyslav a Praha-Ruzyně).

• Když je suchý únor, bude mokrý srpen. Množství srážek v srpnu je důležité, protože ovlivňuje sklizeň jarních obilovin, olejnin a vinné révy. Srpnové deště si pamatujeme všichni. S tímto měsícem jsou také spojeny občasné vltavské povodně, v dávné minulosti i nedávno (r. 2002). Do jaké míry tato pranostika platí? Ve zkoumaném období se její předpověď sedmkrát splnila, čtyřikrát nesplnila (obrázek 1).
• Březen a říjen jsou si rovné ve všem. Kdyby tato pranostika platila, mohla by se využít při sklizni řepy či při výsevu ozimů. Dlouhodobý průměr březnové teploty v ČR je 2,5 °C, říjnové teploty 2,7 °C. Průměrné srážky v březnu dosahují 40 mm, v říjnu 42 mm. Něco tedy na té pranostice je, obecně platí. V jednotlivých letech lze ale zaznamenat značné výkyvy (obrázek 2, 3, 4). Z praktického hlediska nám tedy pranostika nepomůže.
• Studený a vlhký máj – v stodole ráj. Květen ovlivňuje úrodu obilovin, v tu dobu se na odnožích formují klásky. Jejich pomalejší vývoj při chladnějším a vlhčím počasí údajně vede k tvorbě většího množství zrn v klasu. Ve skutečnosti se ale výnosy pšenice ozimé lišily v jednotlivých letech jen nepatrně, o něco větší rozdíly byly u ječmene jarního a žita (obrázek 5, 6, 7). Touto pranostikou se tedy řídit nelze – v letech, kdy podle ní měly být výnosy největší, byly ve skutečnosti podprůměrné.

Tyto tři pranostiky zkrátka v zemědělské praxi nevyužijeme. Ne každá lidová moudrost je ale k zahození, například rčení „na Hromnice o hodinu více“ bude platit vždycky.