Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Máme věřit pranostikám?

Testování dědictví po předcích
 |  14. 2. 2008
 |  Vesmír 87, 89, 2008/2

Moderní postupy v meteorologii umožňují přesnou krátkodobou předpověď počasí, ale sezonní předpovědi mají pochopitelně jen pravděpodobnostní charakter. Pomohlo by zemědělcům, kdyby prolistovali staleté kalendáře a vsadili na to, co říkají pranostiky? Ověřit platnost pranostiky 1) není snadné, mnohé mohly být poznamenány gregoriánskou reformou kalendáře, při které se 10 dnů „přeskočilo“. Zaměřme se proto raději na pranostiky spojené s celými měsíci a tři z nich porovnejme s daty, která v letech 1992–2002 naměřilo osm meteorologických stanic v různých podmínkách (Brandýs nad Labem, Desná-Souš, Křešín-Kramolín, Lány, Neumětely, Praha-Libuš, Přibyslav a Praha-Ruzyně).

  • Když je suchý únor, bude mokrý srpen. Množství srážek v srpnu je důležité, protože ovlivňuje sklizeň jarních obilovin, olejnin a vinné révy. Srpnové deště si pamatujeme všichni. S tímto měsícem jsou také spojeny občasné vltavské povodně, v dávné minulosti i nedávno (r. 2002). Do jaké míry tato pranostika platí? Ve zkoumaném období se její předpověď sedmkrát splnila, čtyřikrát nesplnila (obrázek 1).
  • Březen a říjen jsou si rovné ve všem. Kdyby tato pranostika platila, mohla by se využít při sklizni řepy či při výsevu ozimů. Dlouhodobý průměr březnové teploty v ČR je 2,5 °C, říjnové teploty 2,7 °C. Průměrné srážky v březnu dosahují 40 mm, v říjnu 42 mm. Něco tedy na té pranostice je, obecně platí. V jednotlivých letech lze ale zaznamenat značné výkyvy (obrázek 2, 3, 4). Z praktického hlediska nám tedy pranostika nepomůže.
  • Studený a vlhký máj – v stodole ráj. Květen ovlivňuje úrodu obilovin, v tu dobu se na odnožích formují klásky. Jejich pomalejší vývoj při chladnějším a vlhčím počasí údajně vede k tvorbě většího množství zrn v klasu. Ve skutečnosti se ale výnosy pšenice ozimé lišily v jednotlivých letech jen nepatrně, o něco větší rozdíly byly u ječmene jarního a žita (obrázek 5, 6, 7). Touto pranostikou se tedy řídit nelze – v letech, kdy podle ní měly být výnosy největší, byly ve skutečnosti podprůměrné.

Tyto tři pranostiky zkrátka v zemědělské praxi nevyužijeme. Ne každá lidová moudrost je ale k zahození, například rčení „na Hromnice o hodinu více“ bude platit vždycky.

Poznámky

1) Pranostikami se u nás zabývali Zdeněk Vašků (Velký pranostikon, 1998), Jan Munzar (Medardova kápě aneb pranostiky očima meteorologa, 1986), Sylva Kovářová (Pranostiky pro každý den, 2001) ad. Ověření pranostik statistickými metodami popsal Karel Pejml (Předpovídáme počasí, 1971).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Dagmar Honsová

Ing. Dagmar Honsová (*1980) vystudovala Fakultu agrobiologie, potravinových a prírodních zdroju Ceské zemedelské univerzity v Praze. V diplomové práci se věnovala verifikaci pranostik. Nyní se na této fakultě jako doktorandka zabývá obhospodařováním trvalých travních porostu a jejich vlivem na půdu a jakost vody.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné