mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Máme věřit pranostikám?

Testování dědictví po předcích
 |  14. 2. 2008
 |  Vesmír 87, 89, 2008/2

Moderní postupy v meteorologii umožňují přesnou krátkodobou předpověď počasí, ale sezonní předpovědi mají pochopitelně jen pravděpodobnostní charakter. Pomohlo by zemědělcům, kdyby prolistovali staleté kalendáře a vsadili na to, co říkají pranostiky? Ověřit platnost pranostiky 1) není snadné, mnohé mohly být poznamenány gregoriánskou reformou kalendáře, při které se 10 dnů „přeskočilo“. Zaměřme se proto raději na pranostiky spojené s celými měsíci a tři z nich porovnejme s daty, která v letech 1992–2002 naměřilo osm meteorologických stanic v různých podmínkách (Brandýs nad Labem, Desná-Souš, Křešín-Kramolín, Lány, Neumětely, Praha-Libuš, Přibyslav a Praha-Ruzyně).

  • Když je suchý únor, bude mokrý srpen. Množství srážek v srpnu je důležité, protože ovlivňuje sklizeň jarních obilovin, olejnin a vinné révy. Srpnové deště si pamatujeme všichni. S tímto měsícem jsou také spojeny občasné vltavské povodně, v dávné minulosti i nedávno (r. 2002). Do jaké míry tato pranostika platí? Ve zkoumaném období se její předpověď sedmkrát splnila, čtyřikrát nesplnila (obrázek 1).
  • Březen a říjen jsou si rovné ve všem. Kdyby tato pranostika platila, mohla by se využít při sklizni řepy či při výsevu ozimů. Dlouhodobý průměr březnové teploty v ČR je 2,5 °C, říjnové teploty 2,7 °C. Průměrné srážky v březnu dosahují 40 mm, v říjnu 42 mm. Něco tedy na té pranostice je, obecně platí. V jednotlivých letech lze ale zaznamenat značné výkyvy (obrázek 2, 3, 4). Z praktického hlediska nám tedy pranostika nepomůže.
  • Studený a vlhký máj – v stodole ráj. Květen ovlivňuje úrodu obilovin, v tu dobu se na odnožích formují klásky. Jejich pomalejší vývoj při chladnějším a vlhčím počasí údajně vede k tvorbě většího množství zrn v klasu. Ve skutečnosti se ale výnosy pšenice ozimé lišily v jednotlivých letech jen nepatrně, o něco větší rozdíly byly u ječmene jarního a žita (obrázek 5, 6, 7). Touto pranostikou se tedy řídit nelze – v letech, kdy podle ní měly být výnosy největší, byly ve skutečnosti podprůměrné.

Tyto tři pranostiky zkrátka v zemědělské praxi nevyužijeme. Ne každá lidová moudrost je ale k zahození, například rčení „na Hromnice o hodinu více“ bude platit vždycky.

Poznámky

1) Pranostikami se u nás zabývali Zdeněk Vašků (Velký pranostikon, 1998), Jan Munzar (Medardova kápě aneb pranostiky očima meteorologa, 1986), Sylva Kovářová (Pranostiky pro každý den, 2001) ad. Ověření pranostik statistickými metodami popsal Karel Pejml (Předpovídáme počasí, 1971).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Dagmar Honsová

Ing. Dagmar Honsová (*1980) vystudovala Fakultu agrobiologie, potravinových a prírodních zdroju Ceské zemedelské univerzity v Praze. V diplomové práci se věnovala verifikaci pranostik. Nyní se na této fakultě jako doktorandka zabývá obhospodařováním trvalých travních porostu a jejich vlivem na půdu a jakost vody.

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...