Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Nový pohled na tvorbu jaderných tělísek

 |  4. 12. 2008
 |  Vesmír 87, 824, 2008/12

Koncem září jsem se vrátil z Cold Spring Harbor, kde se konalo sympozium „Dynamic Organization of Nuclear Function“ – vrcholné setkání vědců zabývajících se buněčným jádrem. Jednu z nejzajímavějších přednášek tam měl Miroslav Dundr z oddělení buněčné biologie na Lékařské fakultě Univerzity Rosalindy Franklinové v Chicagu. Nazval ji „De novo formation of a subnuclear body“.

Buněčné jádro je komplexní organela, která obsahuje nejen DNA, ale také řadu struktur a tělísek, jejichž funkce jsou známy jen částečně. Tato jaderná tělíska nejsou ohraničena žádnými membránami a čile komunikují se svým okolím. Jedna ze základních nevyřešených otázek buněčné biologie je, jakým způsobem tyto struktury vznikají. Jejich vznik se dnes vysvětluje dvojím způsobem: buďto jsou jaderná tělíska formována kolem jednoho či více proteinů, které tvoří jejich kostru, nebo neexistuje žádná kostra, ale tělíska vznikají z jednotlivých komponent na principu samoorganizace. Pro otestování těchto modelů využil Miroslav Dundr Cajalovo tělísko (viz Vesmír 79, 563, 2000/10), jadernou strukturu objevenou před více než sto lety španělským cytologem Ramónem y Cajalem. Znehybněním jednotlivých složek Cajalova tělíska M. Dundr zjistil, že morfologicky normální plně funkční Cajalovo tělísko může být vytvořeno de novo a že všechny funkční složky v tělísku jsou schopny iniciovat vznik nového tělíska. Odhalil tak jedno ze současných „tajemství“ buněčné biologie, prokázal, že jaderné struktury vznikají samoorganizací. Je velmi pravděpodobné, že i další buněčné struktury vznikají podobným mechanizmem.

Poznámka red.: Práce již byla 23. října publikována on line v časopise Science, viz DOI 10.1126/science.1165216.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Raška

Prof. Dr. Ivan Raška, DrSc., (*1945) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity v Ženevě. Na 1. lékařské fakultě UK v Praze a ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá molekulární buněčnou biologií, konkrétně funkční organizací buněčného jádra.

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné