Nový pohled na tvorbu jaderných tělísek

 |  4. 12. 2008
 |  Vesmír 87, 824, 2008/12

Koncem září jsem se vrátil z Cold Spring Harbor, kde se konalo sympozium „Dynamic Organization of Nuclear Function“ – vrcholné setkání vědců zabývajících se buněčným jádrem. Jednu z nejzajímavějších přednášek tam měl Miroslav Dundr z oddělení buněčné biologie na Lékařské fakultě Univerzity Rosalindy Franklinové v Chicagu. Nazval ji „De novo formation of a subnuclear body“.

Buněčné jádro je komplexní organela, která obsahuje nejen DNA, ale také řadu struktur a tělísek, jejichž funkce jsou známy jen částečně. Tato jaderná tělíska nejsou ohraničena žádnými membránami a čile komunikují se svým okolím. Jedna ze základních nevyřešených otázek buněčné biologie je, jakým způsobem tyto struktury vznikají. Jejich vznik se dnes vysvětluje dvojím způsobem: buďto jsou jaderná tělíska formována kolem jednoho či více proteinů, které tvoří jejich kostru, nebo neexistuje žádná kostra, ale tělíska vznikají z jednotlivých komponent na principu samoorganizace. Pro otestování těchto modelů využil Miroslav Dundr Cajalovo tělísko (viz Vesmír 79, 563, 2000/10), jadernou strukturu objevenou před více než sto lety španělským cytologem Ramónem y Cajalem. Znehybněním jednotlivých složek Cajalova tělíska M. Dundr zjistil, že morfologicky normální plně funkční Cajalovo tělísko může být vytvořeno de novo a že všechny funkční složky v tělísku jsou schopny iniciovat vznik nového tělíska. Odhalil tak jedno ze současných „tajemství“ buněčné biologie, prokázal, že jaderné struktury vznikají samoorganizací. Je velmi pravděpodobné, že i další buněčné struktury vznikají podobným mechanizmem.

Poznámka red.: Práce již byla 23. října publikována on line v časopise Science, viz DOI 10.1126/science.1165216.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Raška

Prof. Dr. Ivan Raška, DrSc., (*1945) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity v Ženevě. Na 1. lékařské fakultě UK v Praze a ve Fyziologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá molekulární buněčnou biologií, konkrétně funkční organizací buněčného jádra.

Doporučujeme

Dívám se číslům pod povrch

Dívám se číslům pod povrch uzamčeno

Eva Bobůrková  |  4. 12. 2023
Odborně se zajímá o úmrtnost, nemocnost, zdraví, její doménou jsou demografické analýzy, modely a metody. O „počítání“ populací, vědeckých datech,...
Plíživá globální hrozba

Plíživá globální hrozba

Helena Žemličková  |  4. 12. 2023
Zavedení antibiotik do léčebné praxe snížilo počet úmrtí na infekční choroby a spolu se zavedením vakcinace a se zlepšením socioekonomických...
Klony útočí

Klony útočí uzamčeno

Jan Tkadlec, Oto Melter  |  4. 12. 2023
V pozdních večerních hodinách přiváží sanitka na oddělení urgentního příjmu fakultní nemocnice mladého, dosud zdravého a aktivně sportujícího...