Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Jepičí život chameleonů

 |  4. 12. 2008
 |  Vesmír 87, 830, 2008/12

Téměř všichni čtvernozí obratlovci žijí alespoň několik let. Podle nejnovějších zjištění je však na Madagaskaru chameleon, který svým životním cyklem připomíná spíš nějaký hmyz. Většinu času, který je mu vyměřen, stráví ve vajíčku a z krás světa je mu dovoleno se radovat pouze 4–5 měsíců. To je zatím nejkratší známá délka života mezi všemi čtvernožci, kterých je zhruba 28 300 druhů.

Chameleon Furcifer labordi žije pouze na jihozápadě Madagaskaru. Z vajíček se synchronně líhnou mladí chameleonci v listopadu, počátkem doby dešťů. Všichni jsou téměř stejného věku. Pohlavní dospělosti dosahují během dvou měsíců a rozmnožují se v lednu nebo únoru. Krátce nato celá populace hromadně umírá. Nakladená vajíčka přečkávají suché období roku, které zde trvá 8–9 měsíců. Teprve s příchodem dalších dešťů se z nich líhne nová generace chameleonů.

Prozatím není jasné, proč F. labordi zvolil tak zvláštní strategii. Existují ale hned dvě hypotézy. Vysoká mortalita dospělců může usměrnit evoluci k rychlému růstu v časné fázi reprodukce. Energii získanou z potravy si nárokují jednak tělní buňky, jež ji potřebují pro své přežití, a tedy pro přežití jedince, kterého tvoří. Zároveň je však energie zapotřebí pro rozmnožování. Rozdělování zdrojů na tyto dva mírně antagonistické účely je řízeno hormonálně a může být ovlivněno vnějším prostředím. Například zvýšení koncentrace androgenů obvykle vede k úspěšnému páření, ale zároveň je spojeno se zvýšenou úmrtností. Je možné, že u předků F. labordi vznikl systém charakteristický zvýšenou hladinou androgenů (nebo zvýšenou citlivostí na androgen), což by zároveň zvýšilo úmrtnost. Tuto hypotézu podporuje intenzivní antagonistické chování druhu a časté boje, které spolu jedinci svádějí. Lze ji ověřit sledováním hladiny hormonů v průběhu sezony.

Druhá teorie vychází z extrémních podmínek prostředí západního a jihozápadního Madagaskaru, jež je charakteristické dlouhým a drsným obdobím sucha a krátkým, intenzivním, ale přesněji nepředpověditelným údobím dešťů. Madagaskarští savci si na podobné podmínky vyvinuli dvě protichůdné strategie – krátkověkost a dlouhověkost. Působíli prostředí vysokou úmrtnost spíš mladých jedinců, evoluce směřuje k dlouhověkosti. Umírajíli vinou vnějších podmínek spíš starší jedinci, evoluce směřuje ke krátkověkosti. Abychom potvrdili hypotézu a vybrali jednu z jejích variant, zbývá prozkoumat úmrtnost chameleonů v závislosti na věku. Jak se asi budou lišit výsledky u krátkověkého F. labordi a jeho nejbližšího příbuzného, jímž je dlouhověký F. verrucosus?

Objev krátkověkosti u chameleonů také vysvětluje, proč jsou tak nesnadno chovatelní a proč umírají krátce nato, co se dostanou do zajetí. Není to způsobeno nemocemi a parazity, jak se dosud soudilo. Je to přirozený jev. Chameleoni prostě umírají sešlostí věkem – alespoň někteří.

Literatura

Karsten K. B., Andriamandimbiarisoa L. N., Fox S. F., Raxworthy Ch. J.: A unique life history among tetrapods: An annual chameleon living mostly as an egg, PNAS 105, 8980–8984, 2008/27, DOI: 10.1073/pnas.0802468105
Podrobněji o chameleonech viz Vesmír 74, 556, 1995/10 nebo 78, 338, 1999/6

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorovi

Pavel Hošek

Mgr. Pavel Hošek (*1968) vystudoval parazitologii a entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Spolupracuje na projektu expedice LEMURIA, který mimo jiné vyústil do mnoha cest na Madagaskar. Zajímá se o vše, co s Madagaskarem souvisí. Z malgaštiny a dalších jazyků přeložil tradiční merinskou poezii (Dotek prolétajícího motýla, 2003) a madagaskarské mýty, legendy a pohádky (Rohatý král, 2003). Napsal také Dějiny Madagaskaru (2011).
Hošek Pavel

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka Stanislava Lhotského.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné