Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Objektivní hodnocení a subjektivní odpovědnost

 |  9. 10. 2008
 |  Vesmír 87, 657, 2008/10

Přednesl jsem ve Vídni v Atomové agentuře naše výsledky studia mutací vyvolaných rozpadem radioaktivního fosforu, večer jsme diskutovali s profesorem Leroyem Augensteinem o dalších otázkách radiobiologie a ráno jsme se dohodli, že mne zve na rok na Michiganskou státní univerzitu, kde má založit ústav biofyziky. Placeno Atomovou agenturou. Žádné hodnocení impaktfaktoru, žádný konkurz. Řešitel má právo si vybrat, ovšem nese odpovědnost za to, koho si pozve k řešení. Také má právo určit mu plat. Nikoli podle „objektivních“ mzdových tarifů, ale podle kvality vědce (plat přímo úměrný) a renomé univerzity (nepřímo úměrný). Jestliže si řešitel najme hlupáka, je to jeho škoda, jen si zhorší podmínky práce. Žádný úředník ho nekárá.

Jak pozná kvalitu vědce bez impakt-faktorů a dalších „objektivních“ ukazatelů? Jelikož zná literaturu oboru, zná i práce různých autorů, popřípadě si s nimi dopisuje. Potkává je osobně na konferencích, pohovoří, udělá si názor. Proto je pro mladé výzkumníky důležité zúčastnit se vědeckých setkání a mít tam alespoň malý příspěvek. Pravda je, že se také „kádruje“. Lidé z oboru se znají. Mám-li kolegu, kterého si vážím po odborné i lidské stránce, pak dám na jeho názor, jestliže mi doporučí někoho ze svých studentů nebo spolupracovníků. Poskytnout neodpovídající doporučení je jako vydat nekrytý šek. Když mi vypršel rok na MSU, vzal šéf na mé místo kolegu z Brna, kterého jsem mu doporučil.

Při řešení kontraktu DOD (ministerstva obrany) na hodnocení biologických vlivů vyzařování radaru (u nás je to aktuální dnes, tam to byl rok 1962) jsme jako vedlejší produkt s kolektivem profesora Rosenberga objevili protinádorové účinky komplexů platiny. Start výzkumu platila firma International Nickel, když vyšly nadějně testy na zvířatech, převzala financování farmaceutická firma Bristol Meyers. Žádné státní nebo federální peníze. Firmě se čtvrtletně podávaly důkladné zprávy a na nich byla závislá další podpora. „Státe, dávej!“ je spíše náš zvyk.

Při nákupu drahých přístrojů neprobíhalo žádné výběrové řízení. Opět bylo rozhodující doporučení kolegů, kteří s nimi nebo s podobnými od stejné firmy měli zkušenosti. A také platilo, že zakoupení horšího přístroje znamená pomalejší a méně kvalitní práci, což se může projevit nejen v hodnocení zprávy posílané kontraktoru, ale i v oponentských posudcích publikací. Horší vybavení není dobrou vizitkou pro získání kvalitních studentů či spolupracovníků.

Pověst univerzity, pracoviště a vedoucího je valuta velké ceny. Zvyšuje atraktivnost pro zadávání výhodných kontraktů a pravděpodobnost udělení grantu. Za ní jsou studenti ochotni se přestěhovat na druhý konec USA, popřípadě platit vyšší školné. A naopak vedoucí projektu věnuje značné prostředky, aby získal spolupracovníka, o jehož kvalitách je přesvědčen. Něco, co je běžné ve sportbyznysu. Je to projekce amerického pohledu: jednotlivec má velkou volnost v rozhodování, ale je za ně tvrdě odpovědný. Úředníci ho kontrolují minimálně, ale neposkytují mu záchrannou síť, když neuspěje.

U nás máme raději „životní jistoty“. Impakt-faktory jsou jedním z jejich božstev.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Jaroslav Drobník

Emeritní prof. RNDr. Jaroslav Drobník, DrSc., (*1929) vystudoval mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, do roku 1971 pracoval na Přírodovědecké fakultě UK. V šedesátých letech byl u zrodu platinových cytostatik. V letech 1971–1990 pracoval v Ústavu makromolekulární chemie ČSAV. V r. 1991 byl jmenován profesorem biofyziky na PřF UK. Zabývá se biotechnologiemi. Je jedním ze zakládajících členů sdružení BIOTRIN (původně BIOTREND).

Doporučujeme

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...
Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

Je resveratrol opravdu lék proti stárnutí?

O resveratrolu jsme léta slýchali ve spojitosti s příznivými účinky pití červeného vína či s tzv. francouzským paradoxem. Pak se objevily zprávy,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné