Revitalizace lesních porostů v Krušných horách

Krušné hory patří k našim nejosídlenějším pohořím. První významná kolonizace je zmiňována v souvislosti s „krušením“ – důlní činností – již po roce 1600. Na horských hřebenech byly zakládány hornické osady. K hornictví se přidávalo zpracování vytěžených rud, zemědělství a těžba i zpracování dřeva.

S nástupem průmyslové revoluce se Podkrušnohorská pánev začala měnit z úrodného zemědělského kraje s rozvinutým lázeňstvím v průmyslovou aglomeraci. Uhlí se těžilo zpočátku podpovrchově nebo v lokálních lomech. V minulém století došlo k rozvoji těžby povrchovým způsobem. Jednotlivé lomy mají hloubku až 250 metrů a rozlohu mnoho tisíc ha. Velká část vytěženého uhlí byla, je a bude zároveň v pánvi hned zpracována při výrobě energie nebo v chemickém průmyslu. První imisní těžby se objevily už na počátku 20. století, kalamitních rozměrů však dosáhly po r. 1960. Gradovaly v letech 1970–1985.

Po roce 1990 byly postupně odsířeny velké zdroje a zároveň byla utlumena výroba v pánvi. Rok 1994 byl zlomový, od tohoto roku byla postupně ukončována výsadba porostů složených z náhradních dřevin (PND) a započala ve větší míře výsadba dřevin cílových. Dvě zimy v letech 1995–1997 však lesní hospodáře varovaly. Během nich byly výrazně poškozeny rozsáhlé plochy nepůvodních porostů břízy. Zároveň došlo k značné defoliaci (úbytku jehličí) velkých výměr porostů smrku ztepilého. Od té doby (tedy za posledních 10 let) se již takové výrazné poškození neopakovalo.

Stav porostů náhradních dřevin (PND) Porostů náhradních dřevin bylo založeno ve východních Krušných horách 35–40 000 ha. Jednotlivé druhy byly vybírány podle schopnosti snášet vysoké koncentrace SO₂ v ovzduší. Použity byly především bříza, smrk pichlavý, jeřáb, modřín, olše a další dřeviny. Obvyklé jsou i směsi těchto dřevin.

Po počáteční euforii, kdy se po roce 1992 zdálo, že imise jsou na ústupu, došlo po zmiňovaných zimách 1995–1997 k masivnímu rozpadu především porostů nepůvodní břízy. Její odumírání dosud pokračuje. Nutnost zalesnit holiny po rozpadlé bříze a snaha využít alespoň zčásti krycí funkce odumírajících bříz donutily lesníky uvažovat o způsobu a dřevinách pro novou výsadbu. Bylo rozhodnuto, že budou používány původní autochtonní dřeviny, tedy především smrk ztepilý, buk a klen.

V roce 2004 na základě zkoumání zdravotního stavu a kořenového systému zveřejnil prof. O. Mauer prognózu o omezené životnosti PND, především břízy a smrku pichlavého. Z konzultací s dalšími odborníky vyplynulo, že je třeba toto varování brát zcela vážně.

Důvody a cíle vypsání grantu

Po informacích o možnosti brzkého rozpadu PND a poté, co byla vzata v úvahu zbývající plocha těchto porostů (asi 30 000 ha), vyplynula pro správce státních lesů nutnost zpracovat analýzy současného stavu a navrhnout další postup při obhospodařování PND. Proto Lesy České republiky, s. p., (LČR) vypsaly prostřednictvím své grantové agentury v roce 2005 výzkumný grant na téma „Lesnické hospodaření v imisní oblasti Krušných hor“. Řešitelem se stal VÚLHM a garantem doc. M. Slodičák. Ministerstvo zemědělství tuto aktivitu podpořilo ve stejném roce vypsáním dvou podpůrných studií. Lesy ČR jako zadavatel očekávají od řešitelského týmu především:

• vyhodnocení současného stavu prostředí a PND,
• pojmenování a pokus o předpověď vývoje rizik,
• variantní návrh metodiky obhospodařování PND,
• limity existence a vývoje lesa a jejich eliminace,
• ekonomické vyhodnocení růzých variant,
• zapracování oprávněných požadavků na plnění mimoprodukčních funkcí lesa.

Současné hospodaření LČR, s. p., na plochách s PND

Do doby vypracování výše zmíněného koncepčního materiálu týmem doc. M. Slodičáka hospodaří LČR dle následujících zásad:

• roční obnova několika set hektarů PND,
• roční ztráta z této činnosti je okolo 100 milionů Kč,
• tuto částku hradí LČR v rámci svého rozpočtu z prostředků vygenerovaných v jiných částech republiky,
• eliminace vzniku velkých holin,
• nárůst podsadeb,
• nastavení režimu zajišťování kultur v řádné době,
• snaha o eliminaci zjevných limitů hospodaření – především snížení stavů jelení zvěře.

Finanční zajištění rekonstrukcí

Lesní porosty na hřebenech Krušných hor byly zničeny plynnými imisemi především z elektráren vyrábějících energii pro celou tehdejší ČSSR. Proto je naprosto v pořádku princip přerozdělování prostředků v rámci hospodaření LČR. Dle tohoto principu jsou náklady na obhospodařování PND generovány v jiných částech současné ČR. Zároveň je potřeba využít k jejich doplnění i veškeré zdroje mimo LČR, eventuálně i mimo ČR.

Vzhledem k tomu, že nejde jen o porosty v majetku ČR a vzhledem k tomu, že velcí emitenti i nadále v oblasti působí, přišel Krajský úřad Ústeckého kraje s myšlenkou na zřízení fondu či nadace pro obnovu Krušných hor. Do tohoto fondu by vedle jiných přispívali především velcí znečišťovatelé ovzduší v Podkrušnohorské pánvi. Suma potřebná na celkovou rekonstrukci PND se velmi přibližně odhaduje na 10 miliard Kč v průběhu příštích 30–40 let.

Snižování škod způsobených zvěří

Lesní porosty Krušných hor jsou v současné době nadměrně poškozovány jelení zvěří. V některých oblastech je zajištěnost kultur limitována okusem. Proto LČR z iniciativy KI Teplice přistoupily od roku 2004 k razantní redukci početních stavů této zvěře. Místy odlov dosahuje až 100 ks na 1000 ha, tedy téměř desetinásobek normovaného (maximálního) stavu, a to již několik let po sobě.

Většina honiteb v oblasti je pronajatá, jednání o navýšení odlovu jsou často velmi složitá. Odráží se při nich stav současné společnosti i postavení myslivosti v ní. Nerespektování zákonů, bagatelizace podepsaných závazků a snaha o řešení pomocí „vlivného přímluvce“ jsou na denním pořádku. I zde se však situace pomalu zlepšuje.

Je-li stav prostředí, a především lesních půd limitem existence lesa, jsou škody jelení zvěří limitem jeho zdárného vývoje.

Stabilní horský les

Stav obhospodařovaného lesa se díky velkému úsilí státního podniku Lesy České republiky a jeho zaměstnanců pozvolna zlepšuje. Nelze však v žádném případě hovořit o vyřešeném problému. Trnitá cesta k stabilnímu společenstvu horského lesa bude ještě dlouhá. Na příkladu obnovy všech funkcí lesa v této oblasti lze prokázat oprávněnost existence státního lesního podniku Lesy České republiky, s. p.