Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Dvakrát vstoupit do téže řeky …

ZDENĚK KRATOCHVÍL: Délský potápěč k Hérakleitově řeči, Herrmann & synové, Praha 2006, 528 stran, náklad a cena neuvedeny, ISBN 80–87054–00–8
 |  13. 9. 2007
 |  Vesmír 86, 595, 2007/9

Objemný svazek shrnuje víc než dvacetiletou badatelskou činnost autora usilujícího o porozumění úplnému souboru Hérakleitových zlomků. Studiem a překládáním Hérakleita se Kratochvíl zabýval nejprve soukromě, později v rámci své činnosti v akademickém prostředí (které mu bylo zpřístupněno až od r. 1990).

Svazek obsahuje autorův vlastní překlad všech zachovaných zlomků – přímých (B), nepřímých (A) a imitací Hérakleita (C), těžištěm díla je však interpretace (Z. Kratochvíl by to tak nenazýval, spíše výklad) přímých zlomků (řada B). Ke každému z přibližně 150 zlomků jsou tu v průměru 3 strany výkladu s uvedením dalších možných výkladových variant a s poukazy na souvislosti s jinými zlomky. V díle je díky několika rejstříkům velice snadné se orientovat.

Kratochvíl zde též předvedl velmi precizní práci s prameny a je evidentní jeho hluboká znalost prací jiných interpretů Hérakleita (J. Patočky, M. Heideggera, J. Bollacka a H. Wismanna, Ch. H. Kahna). Nicméně autorův výklad není podřízen žádné etablované interpretační metodě a jen zčásti a ne příliš znatelně je Z. Kratochvíl ovlivněn současnou fenomenologií a hermeneutickou filozofií. Sám ovšem neusiluje o nějakou vlastní, „divokou“ interpretaci jednotlivých zlomků ve snaze být originální, spíše se snaží využít své obdivuhodné znalosti celého Hérakleitova díla k sladění smyslu jednotlivých zlomků a ke koherentní rekonstrukci Hérakleitova učení. Odhalíme přitom vlastně dva hermeneutické kruhy: první spočívá ve vzájemném ovlivňování překladu s výkladem, druhý ve vzájemném ovlivňování výkladu každého zlomku s výkladem ostatních relevantních zlomků. Není divu, že si dílo vyžádalo dvě dekády intenzivní práce.

Český čtenář má tak poprvé možnost seznámit se zevrubně s Hérakleitovým myšlením „o provázanosti běhu světa, o vnímání přirozenosti a skutečnosti proměn, o tenzích v proměnách každé přirozenosti, o rozpětí duše, o vzájemné spojitosti života a smrti, lidství a božství“ (dle Kratochvílových slov). Podrobný obsah mohou čtenáři nalézt na http//:www.fysis.cz/Herakleitos/Potapec/pdf/020-obsah.pdf.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Filozofie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená myslZjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...