Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Lesní požáry

9. 8. 2007
 |  Vesmír 86, 494, 2007/8
komerční prezentace

Lesní požáry představují nežádoucí jev, který dnes v Evropě ohrožuje kulturní krajinu i životní prostředí a způsobuje hmotné i nehmotné škody. Ty vznikají nejen při vlastním lesním požáru, ale i při jeho hašení. K nejzávažnějším škodám – tedy k újmě na zdraví či ztrátám na lidských životech – u nás při těchto požárech nedochází. Škody nehmotné, tj. škody na lesním ekosystému a na mimoprodukčních funkcích lesa (půdoochranné, vodohospodářské, vzduchoochranné a rekreační), významně převyšují škody hmotné, vznikající na dřevní hmotě, stavebních a jiných objektech či mechanizačních prostředcích. Současnými uznávanými metodami však lze v naší republice vyčíslit pouze škody hmotné, proto se dále budeme zabývat jen jimi.

Typy lesních požárů

Nejčastějším typem lesního požáru, kterým u nás začíná převážná většina ostatních typů, je požár přízemní. Zasahuje hořlavý materiál vyskytující se na půdě (klest, zbytky po těžbě dříví), přízemní vegetaci a mladé lesní porosty (mlaziny a mladé lesní kultury ve věku do 30 let). Přízemní požár nemusí na holině nebo ve starých, zejména listnatých porostech způsobit žádné škody.

K méně častým, ale nebezpečnějším patří požár korunový, který postihuje staré lesní porosty. Vzhledem ke skutečnosti, že hoří koruny vzrostlých stromů, dosahuje požár vyšších teplot, hůře se hasí a hořící nebo doutnající části stromů mohou být zejména větrem, ale také vzduchem, jenž je požárem ohříván, roznášeny i na velké vzdálenosti.

Nejméně častý, o to však záludnější je požár podzemní. Nejde o požár v pravém slova smyslu, spíše by se mělo mluvit o doutnání. Vzniká vznícením vrstev humusu nebo rašeliny, nejčastěji při pálení klestu či jinou iniciací, a to buď přímým zapálením, nebo od hořících kořenů, jestliže je oheň rozdělán na pařezech stromů. Rozšiřování požáru je velmi pomalé, požár je většinou zjištěn až po několika dnech od ukončení prací. Z poslední doby jsou známy i podzemní požáry vzniklé na rekultivovaných plochách nebo haldách hlušiny po těžbě uhlí. Takový požár není možné zlikvidovat jinak než rozebráním haldy.

Příčiny lesních požárů

Drtivou většinu požárů způsobí člověk svou neopatrností při práci či zájmové činnosti. Požár vzniká, když člověk ztratí kontrolu nad ohněm (např. v důsledku větru), založí ohniště na nevhodném místě (v blízkosti suchých travin nebo mladých jehličnatých porostů), popř. opomene ohniště po skončení práce či jiné činnosti zajistit. Samostatné zamyšlení by si zasloužily požáry založené v zlém úmyslu.

V důsledku působení přírodních vlivů (např. bleskem) vzniká minimum požárů, jejich četnost se odhaduje na přibližně 2 % z celkového počtu.

Samovznícením vznikají požáry nevhodně uskladněných nebo uložených materiálů, zejména chemického či organického původu.

Aby požár mohl vzniknout, musí být k dispozici hořlavá látka, zdroj zapálení s dostatečnou zásobou energie a vzdušný kyslík. V přírodě může někdy nastat taková shoda okolností, kdy jsou všechny podmínky vzniku požáru mimovolně splněny. Iniciátorem požáru může být např. skleněná láhev působící jako lupa, na niž v příslušném úhlu dopadají sluneční paprsky, nebo munice z druhé světové války obsahující fosfor, navezená po válce do terénních nerovností a zakrytá půdou. Po zkorodování pláště střely vzplane fosfor působením vlhka.

Poslední skupina příčin vzniku lesních požárů by se dala nazvat „zásahem vyšší moci“. Je to např. požár v důsledku pádu letadla nebo hořícího auta, přehřátých a rozpadlých brzdových čelistí vagonů, spadlého elektrického vedení atp.

Faktory ovlivňující vznik lesních požárů

  • Klimatické podmínky v kombinaci se stavem přízemní vegetace a návštěvností lesa. Nejvyšší nebezpečí vzniku lesních požárů je při trvání suchého teplého počasí bez dešťových srážek v době, kdy se v porostech nacházejí suché trávy. Takové podmínky většinou nastávají na jaře po rozpuštění sněhové pokrývky v období trvajícím přibližně do konce května. Navíc po skončení zimy roste zájem občanů o aktivity provozované v přírodě a možnost vzniku lesního požáru tím stoupá ještě více. Další nepříznivé období se zvýšeným počtem lesních požárů nastává podle statistik v srpnu, kdy v důsledku vyšších teplot vzduchu a nízkých nebo chybějících srážek usychá přízemní vegetace a zároveň vzrůstá zájem občanů o návštěvu lesa.
  • Věk porostů a charakter dřeviny. Ze statistických šetření lze doložit, že požárem jsou nejvíce ohroženy jehličnaté kultury a mlaziny. Jehličnany jsou snadno zápalné pro svůj obsah pryskyřic a silic, listnáče jsou odolnější hlavně proto, že mají v listech vyšší obsah vody. Mladé porosty jsou ohněm více napadány buď pro nízký zápoj a s tím související výskyt snadno zápalných travin, nebo naopak pro hustý zápoj s usychajícími spodními větvemi, které při požáru travin či jiné přízemní vegetace snadno vzplanou.
  • Nadmořská výška. Vyšší nadmořská výška je spojena s vyšší vzdušnou i půdní vlhkostí, která vzniku požáru brání.
  • Atraktivnost lokality z hlediska návštěvnosti. V minimální míře vznikají požáry v chatových oblastech nebo v řízených tábořištích či kempech. Lze konstatovat, že nejvíce škod způsobených lesními požáry zaviní náhodní návštěvníci lesa – turisté, cyklisté, houbaři či sběrači lesních plodů, kteří nerespektují zákonné předpisy, přeceňují své zkušenosti a nedoceňují možné důsledky kouření i rozdělávání ohňů v lese.

Co prozrazuje statistika

Ze statistických šetření a praktických zkušeností vyplývá, že požáry lesa u nás, ale i jinde v Evropě jsou nejvíce ovlivňovány chováním lidí. V naší republice nejsou problémy s ničivými požáry velkého rozsahu, jaké známe ze Středozemí, amerických národních parků, Kanady nebo Austrálie. Je to pravděpodobně důsledek hustoty osídlení, hustoty lesních komunikací, vysoké návštěvnosti lesa a dostupnosti telekomunikačního spojení na většině území naší republiky. Mimořádně velké, rozsáhlé požáry lesa u nás vznikají pouze výjimečně nejspíš díky tomu, že požár bývá zjištěn záhy, a tedy je možné jej likvidovat dříve, než se rozšíří.

Lesy České republiky, s. p.

www.lesycr.cz

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné