Energetické a politické otazníky

Vláda České republiky zřídila usnesením č. 77 ze dne 24. ledna 2007 Nezávislou odbornou komisi pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu. V čele komise je prof. Václav Pačes, předseda Akademie věd České republiky. Tato komise se stala poradním orgánem vlády. Čím vším se bude komise zabývat, je dnes obtížné odhadnout.

Zcela jistě se neomezí jen na zkoumání energetických potřeb. „Nabídneme různá východiska s výhledem na 20 až 30 let, možná až na půl století dopředu. Na vládě pak bude, aby si z předložených závěrů vybrala ten svůj,“ vysvětlil koncem dubna v Hospodářských novinách Václav Pačes.

Vláda bude tedy postavena před nutnost volby, ve které bude konfrontována s řadou zájmů, tlaků. Každá volba bude mít své důsledky. Rozpoznat tyto důsledky a vyjádřit jejich vliv na všechny podstatné aspekty života společnosti i jednotlivců není jednoduchá úloha. Bez tohoto kroku však bude pro vládu obtížné vybrat alespoň přípustná východiska (když ne optimální) a obhájit je před veřejností.

Co vláda sleduje? Jistě chce být úspěšná. Co však je mírou úspěšnosti? V období blahobytu to bude patrně ještě větší blahobyt. V období pohrom, přírodních či jiných, to patrně bude zvládnutí ztrát (materiálních, kulturních, nemluvě o ztrátách na lidských životech) doprovázejících pohromy. Je však vůbec možné, aby vláda vládnoucí v období blahobytu myslela na zvládnutí období pohrom a připravovala se na ně?

Je veřejná správa České republiky připravena splnit svou roli během pohrom i v okamžiku totálního rozpadu elektrizační soustavy a naprosté nedostupnosti elektřiny? Lze spoléhat na součinnost s obyvatelstvem, které náhle a nepřipraveno čelí všem důsledkům přírodní či jiné pohromy při současném výpadku elektřiny? Tušíme alespoň, jaké důsledky by pohromy mohly mít a jak jim budou různé skupiny obyvatelstva čelit, pokud státní správa bude paralyzována?

Jaké jsou (nezbytně nutné) energetické potřeby České republiky v době pohrom? A jaké energetické zdroje jsou schopny tyto potřeby uspokojit? Na tuto otázku stěží odpovědí statistické modely a ekonomické prognózy. O správnou odpověď by se však měly zajímat všechny politické strany, vládnoucí i opoziční. Pokud ovšem předem ne rezignovaly na ochotu vládnout i v čase pohrom. Přijde-li pohroma, vláda blahobytu padne a k moci přijde jiná. Která to bude a bude vůbec schopna začít připravovat (v situaci, kdy pohroma decimuje vše) nějaké řešení, jestliže bude doba vyžadovat rychlé činy? Nebo nastoupí vojenská diktatura?

Armáda se permanentně připravuje na válku (samozřejmě obrannou, tam ovšem umění a schopnost útoku patří také), i když věříme, že žádná válka nebude. Záchranné sbory se nejen cvičí ve zvládání pohrom, ale také je skutečně prakticky zvládají. Prostě proto, že pohromy malé i větší nás provázejí životem a my občané jsme si zvykli spíše být zachraňováni než zachraňovat. Kdo nás bude zachraňovat, jestliže z jakýchkoli důvodů nebude elektřina k dispozici? Možná je čas se zamyslet nejen nad „energetikou pro zlé časy“, ale i nad naší schopností přežít za nepříznivých podmínek.

Předmětem zkoumání „Pačesovy komise“ by tedy měly být nejen energetické potřeby v době blahobytu, otevřeného světového obchodu a mezinárodní spolupráce (byť v podmínkách tvrdé hospodářské soutěže), ale i energetické potřeby za situace, kdy jsme odříznuti od cizích energetických zdrojů a usilujeme o přežití.

S tím bezprostředně souvisí otázka jak takové nezbytné potřeby uspokojit. Současné politické surfování po vlnách veřejného mínění odpověď na podobné otázky nepřinese. Naléhavě potřebujeme energetický mozek, který nezávisle na politických větrech bude nacházet odpovědi potřebné pro dobrou správu České republiky, bez ohledu na to, která strana vládne a která je v opozici. Je nová komise prvním krokem tímto směrem?