Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Vyhlazení poliovirů na pokračování

Podaří se dobré dílo dokončit?
 |  12. 7. 2007
 |  Vesmír 86, 418, 2007/7

Letos uběhne přibližně 50 let od vývoje Sabinovy živé orální poliovakcíny (viz Vesmír 82, 384, 2003/784, 349, 2005/6). Společným nasazením Světové zdravotnické organizace, rotariánů a mnoha dalších spolupracovníků se podařilo pomocí této vakcíny úplně potlačit výskyt poliomyelitidy ve většině států světa. Bohužel však i druhý termín pro úplnou eradikaci, rok 2005, vyšel naprázdno (viz Vesmír 82, 485, 2003/9). Rotariáni při oslavách stého výročí založení svého hnutí nemohli vyhlásit úplné vítězství nad virem, který stále ještě drží své pozice v malém počtu asijských a afrických zemí. Odtud viry občas podnikají výpady k sousedům, někdy – s využitím moderních dopravních prostředků – i k sousedům velice vzdáleným. Z toho důvodu je důležité krátce se ohlédnout a bilancovat.

Když v listopadu 2006 byla jmenována novou generální ředitelkou WHO Margaret Chan z Číny, slíbila ve svém vstupním projevu, že eradikace bude dokončena. Počítá se s pomocí povrchových kapsidových proteinů, které budou produkovány geneticky upravenými mikro organizmy. Nové monovalentní orální poliovakcíny, které jsou k dispozici od poloviny roku 2005, vytvářejí imunitu asi dvakrát tak rychle než standardní trivalentní vakcíny. Dvakrát tak rychlé jsou i nové postupy, jimiž se zjišťuje a potvrzuje infekce.

Z 1723 případů onemocnění v roce 2006 jich je většina (1004) v Nigérii. Oblasti na severu státu (Bauchi, Jigava, Kaduna, Kano, Katsina a Zamfara) zůstávají epicentry, dokonce se tu situace od r. 2005 zhoršila. Podobný propad byl zaznamenán v Indii. Počet onemocnění se vzhledem k stavu v roce 2005 loni téměř zdesateronásobil. Epicentrum v západním Uttarpradéši se rozšířilo na východ, a dokonce byla poliomyelitida přenesena do několika sousedních států, kde se již v minulosti nevyskytovala. I když 548 případů zaznamenaných v roce 2006 je pod úrovní stavu v roce 2002 (1600 případů), činil počet zdejších onemocnění v roce 2005 jen 3 % všech onemocnění poliomyelitidou na světě, kdežto v roce 2006 již 30 %. To jsou hrozivá čísla! Společná studie výzkumníků z londýnské Imperial College a indického Enterovirus Research Centre potvrdila, že nasazení monovalentní vakcíny v Indii je vysoce žádoucí. Zaprvé by nedocházelo k onemocnění imunitně zeslabených jako po aplikaci živé vakcíny, zadruhé by se tímto způsobem mělo účinněji čelit zvýšenému přenosu virů zaznamenanému v roce 2006. Ostatní endemické oblasti jsou v mnohem lepší situaci, protože počet nových případů se tam většinou počítá jen na několik málo desítek. Bude však třeba v blízké budoucnosti podchytit hlavně migrující obyvatele, aby se očkování kompletovalo. Kromě Pákistánu a Afghánistánu, kde se nikdy nepodařilo poliomyelitidu vymýtit úplně, ohlásilo roku 2006 výskyt choroby dalších 12 států (Somálsko, Jemen, Indonésie, Bangladéš, Etiopie, Keňa, Angola, Kamerun, Namibie, Niger, Nepál a Konžská lidová republika).

Aby se podařilo dílo dokonat, je třeba získat vlivné politické a církevní představitele pro pokračující kampaň, zaměřit se hlavně na dvě nejrizikovější oblasti (Nigérii a Indii), prosadit očkování u dostatečného počtu dětí, přerušit řetězce přenosů, nepolevovat ani v okolních zemích, do nichž byla nebo by mohla být choroba přenesena. Je třeba zajistit dostatek finančních fondů, aby mohly být nasazeny nejnovější účinné vakcíny a detekční metody. Investování do eradikace se nepochybně zhodnotí. Počítá se například s tím, že každým rokem zachrání očkování jen v USA asi 25 tisíc lidí před onemocněním poliomyelitidou, 2 tisíce lidí před smrtí a 2,5 tisíce lidí před úplnou nemohoucností. Pokud by se nesehnaly peníze na očkování nebo by se nepodařila eradikace poliovirů, odhaduje se, že během následujících 40 let by v důsledku onemocnění poliomyelitis anterior acuta ochrnulo na 10 milionů dětí. Úplná eradikace by pochopitelně v budoucnu ušetřila všechny náklady na očkování a také na péči o nemohoucí, kteří trpí následky této zákeřné choroby.

Ke stažení

RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Vladimír Vondrejs

Doc. RNDr. Vladimír Vondrejs, CSc., (*1937) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na několika vysokých školách v Čechách a na Slovensku zaváděl výuku molekulární biologie. Na katedře genetiky a mikrobiologie PřF UK zavedl genové inženýrství. Postupně se věnoval výzkumu buněčného cyklu, rozvoji metod genových modifikací a reparaci DNA u mikroorganismů. S velkým zaujetím se ve volném čase věnuje malování a sochaření.

Doporučujeme

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru audio

Jaroslav Petr  |  26. 2. 2020
Čeští vědci vytvořili linii kura domácího odolnou vůči nebezpečné virové infekci. Jejich postup přináší průlom do šlechtění drůbeže na odolnost k...
Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné