Vyhlazení poliovirů na pokračování

Letos uběhne přibližně 50 let od vývoje Sabinovy živé orální poliovakcíny (viz Vesmír 82, 384, 2003/7 a 84, 349, 2005/6). Společným nasazením Světové zdravotnické organizace, rotariánů a mnoha dalších spolupracovníků se podařilo pomocí této vakcíny úplně potlačit výskyt poliomyelitidy ve většině států světa. Bohužel však i druhý termín pro úplnou eradikaci, rok 2005, vyšel naprázdno (viz Vesmír 82, 485, 2003/9). Rotariáni při oslavách stého výročí založení svého hnutí nemohli vyhlásit úplné vítězství nad virem, který stále ještě drží své pozice v malém počtu asijských a afrických zemí. Odtud viry občas podnikají výpady k sousedům, někdy – s využitím moderních dopravních prostředků – i k sousedům velice vzdáleným. Z toho důvodu je důležité krátce se ohlédnout a bilancovat.

Když v listopadu 2006 byla jmenována novou generální ředitelkou WHO Margaret Chan z Číny, slíbila ve svém vstupním projevu, že eradikace bude dokončena. Počítá se s pomocí povrchových kapsidových proteinů, které budou produkovány geneticky upravenými mikro organizmy. Nové monovalentní orální poliovakcíny, které jsou k dispozici od poloviny roku 2005, vytvářejí imunitu asi dvakrát tak rychle než standardní trivalentní vakcíny. Dvakrát tak rychlé jsou i nové postupy, jimiž se zjišťuje a potvrzuje infekce.

Z 1723 případů onemocnění v roce 2006 jich je většina (1004) v Nigérii. Oblasti na severu státu (Bauchi, Jigava, Kaduna, Kano, Katsina a Zamfara) zůstávají epicentry, dokonce se tu situace od r. 2005 zhoršila. Podobný propad byl zaznamenán v Indii. Počet onemocnění se vzhledem k stavu v roce 2005 loni téměř zdesateronásobil. Epicentrum v západním Uttarpradéši se rozšířilo na východ, a dokonce byla poliomyelitida přenesena do několika sousedních států, kde se již v minulosti nevyskytovala. I když 548 případů zaznamenaných v roce 2006 je pod úrovní stavu v roce 2002 (1600 případů), činil počet zdejších onemocnění v roce 2005 jen 3 % všech onemocnění poliomyelitidou na světě, kdežto v roce 2006 již 30 %. To jsou hrozivá čísla! Společná studie výzkumníků z londýnské Imperial College a indického Enterovirus Research Centre potvrdila, že nasazení monovalentní vakcíny v Indii je vysoce žádoucí. Zaprvé by nedocházelo k onemocnění imunitně zeslabených jako po aplikaci živé vakcíny, zadruhé by se tímto způsobem mělo účinněji čelit zvýšenému přenosu virů zaznamenanému v roce 2006. Ostatní endemické oblasti jsou v mnohem lepší situaci, protože počet nových případů se tam většinou počítá jen na několik málo desítek. Bude však třeba v blízké budoucnosti podchytit hlavně migrující obyvatele, aby se očkování kompletovalo. Kromě Pákistánu a Afghánistánu, kde se nikdy nepodařilo poliomyelitidu vymýtit úplně, ohlásilo roku 2006 výskyt choroby dalších 12 států (Somálsko, Jemen, Indonésie, Bangladéš, Etiopie, Keňa, Angola, Kamerun, Namibie, Niger, Nepál a Konžská lidová republika).

Aby se podařilo dílo dokonat, je třeba získat vlivné politické a církevní představitele pro pokračující kampaň, zaměřit se hlavně na dvě nejrizikovější oblasti (Nigérii a Indii), prosadit očkování u dostatečného počtu dětí, přerušit řetězce přenosů, nepolevovat ani v okolních zemích, do nichž byla nebo by mohla být choroba přenesena. Je třeba zajistit dostatek finančních fondů, aby mohly být nasazeny nejnovější účinné vakcíny a detekční metody. Investování do eradikace se nepochybně zhodnotí. Počítá se například s tím, že každým rokem zachrání očkování jen v USA asi 25 tisíc lidí před onemocněním poliomyelitidou, 2 tisíce lidí před smrtí a 2,5 tisíce lidí před úplnou nemohoucností. Pokud by se nesehnaly peníze na očkování nebo by se nepodařila eradikace poliovirů, odhaduje se, že během následujících 40 let by v důsledku onemocnění poliomyelitis anterior acuta ochrnulo na 10 milionů dětí. Úplná eradikace by pochopitelně v budoucnu ušetřila všechny náklady na očkování a také na péči o nemohoucí, kteří trpí následky této zákeřné choroby.