Nejen objevy, ale i pozadí událostí

Objevy nových zvířat jsou fascinující snad pro všechny – počínaje zoology a konče úplnými laiky, a to nejen pro samotné poznání nového tvora, ale i pro určitý dobrodružný nádech, většinou v barvitých cizokrajných kulisách, a také pro příslib budoucích objevů. Tuto atraktivitu zúročil a zachytil v zajímavé knize zoolog a ilustrátor Jan Hošek a je třeba hned na úplném začátku říci, že velice zdařilou formou.

V úvodu autor zmiňuje, že se jeho koncepce obrátila z formy řekněme komentovaného atlasu s dominantním zastoupením jeho ilustrací ve výpravnou knihu s menším počtem ilustrativních podkladů. Přestože se mi ilustrace Jana Hoška líbí, jsem rád, že to tak dopadlo. Vznikla osobitá, graficky nápaditá, čtivá a značně informativní publikace, která nám nejen předkládá nové objevy zvířat, ale zmiňuje i pozadí událostí. Přináší spoustu zajímavých, mnohdy i detailních, ale vždy čtivých informací. V jednotlivých kauzách si autor udržuje kritický nadhled a neopomíjí ochranářské souvislosti (tj. smutný fakt, že řada objevených či znovuobjevených druhů patří takřka vždy mezi velmi ohrožené). Dalším kladem publikace je aktuálnost zmiňovaných informací, dokonce bych si dovolil vzletně konstatovat, že autor drží prst na tepu doby.

Pochvalu si jistě zaslouží i nakladatelství Scientia. V té souvislosti si nemohu nevybavit knihu Jana Zrzavého „Fylogeneze živočišné říše“ (viz Vesmír 85, 365, 2006/6). Nejméně v těchto dvou případech se Scientii povedl zázrak – vydat originální českou publikaci sice malého formátu, ale ve výtečné textové a grafické kvalitě, navíc v bezchybné a faktograficky zcela moderní formě. Mluvit o zázraku je namístě, neboť je dnes čím dál těžší narazit na populárně zoologicky zaměřenou publikaci, v níž by nebyly chyby (ty lze vidět např. téměř ve všech překladech, které nekontroloval zoolog). Když už zmiňuji překlady z jiných jazyků, stálo by za zvážení, zda by si naopak překlad nezasloužila tato česky psaná kniha.

Kdybych měl být za každou cenu trochu kritický, poznamenal bych, že v souvislosti s druhovými koncepty postrádám bližší charakteristiku konceptu fylogenetického, zvláště když se toto pojetí výrazně projevuje na vymezování nových druhů. Nakonec ještě v rozporu s knihou poznamenávám, že ve světových muzeích je k dispozici snad více než jedna vycpanina jelena Schomburgkova (v Pařížském přírodovědném muzeu, viz Mohr 1968) a snad existuje i pár lebek samic kupreje (Americké národní přírodovědné muzeum ve Washingtonu, viz Timm & Brandt 2001).

Ačkoli je tato kniha zaměřena především na savce a ptáky, její platnost je širší. Neměla by chybět v knihovnách zoolo gů, zoologických nadšenců či jiných zá jemců o živou přírodu. Zbývá jen po přát příjemné napínavé čtení.