Budoucnost ve hvězdách

Tým astronomů z Harvardovy univerzity poodhalil vzdálenou budoucnost naší Galaxie, která náleží do místní soustavy galaxií (pozn. red.: někdy se také mluví o místní kupě galaxií, jde o skupinu až asi padesáti hvězdných ostrovů). Spolu s galaxií M31 v souhvězdí Andromedy patří k největším členům této skupiny. Pozorování dokazují, že se obě galaxie k sobě přibližují, a navíc mají kolizní kurz. Za několik miliard let se spolu srazí.

Galaxie M31 je na severní polokouli jedinou galaxií, kterou můžeme pozorovat pouhýma očima. Jde o nejvzdálenější objekt pozorovatelný bez použití dalekohledu. Naše Galaxie je – stejně jako galaxie M31 – spirálního typu (kromě galaxií spirálních pozorujeme ještě galaxie eliptické, nepravidelné či prstencové).

Astronomové T. J. Cox a A. Loeb srážku dvou galaxií analyzovali pomocí výkonných počítačů a numerických metod. Jejich studie ukazují, že srážka představuje komplikovaný proces, který lze přirovnat k tanci. Srážející se galaxie kolem sebe nejprve krouží, přibližují se a zase se vzdalují, až nakonec splynou. Vzhledem k malé hustotě hvězd (vyjma centra galaxií) však ve většině případů nejde o fyzické srážky hvězd, ale spíše o prolnutí obou hvězdných soustav.

Coxova a Loebova práce se také zabývá vlivem srážky Mléčné dráhy s galaxií M31 na polohu Slunce v Galaxii, neboť první těsné přiblížení začne probíhat ještě za „aktivního života“ naší denní hvězdy. Slunce má před sebou asi sedm miliard let zářivé existence, než skončí jako chladnoucí bílý trpaslík. Je tedy zajímavé sledovat osud Slunce na pozadí osudu celé Galaxie.

První blízké přiblížení obou galaxií nastane asi za dvě miliardy let. Podle Coxe a Loeba je při tomto přiblížení asi 12% pravděpodobnost, že Slunce bude vytrženo ze své současné polohy. Během druhého setkání galaxií se s 30% pravděpodobností Slunce ocitne v „mostu“ spojujícím oba hvězdné ostrovy. Zároveň je asi 2,7% pravděpodobnost, že naše denní hvězda bude více vázána ke galaxii M31 než k naší. Je též možné, že až obě galaxie splynou, bude se Slunce nacházet v rozsáhlém halu obklopujícím nově vzniklý útvar, a to v mnohem větší vzdálenosti od středu Galaxie než dnes. Osud Slunce tedy může mít rozmanitou podobu.

Závěrečné přiblížení nastane za necelých pět miliard let. Na vesmírné poměry jde o rychlý proces, který překvapil i samotné autory studie. Výsledkem srážky bude promíchání hvězd, překotná tvorba nových hvězd v místech srážek mračen plynu a prachu, zánik spirální struktury obou galaxií a vznik jediné obrovské eliptické galaxie.

Předchozí výpočty vycházejí z předpokladu, že obě galaxie jsou složeny z hvězd, plynu a temné hmoty. Situace by se ovšem změnila, kdyby galaxie neměly temnou hmotu, pak by se doba splynutí obou galaxií prodloužila asi třikrát.

Při pohledu na podzimní oblohu vidíme v souhvězdí Andromedy na vlastní oči svět vzdálený přes 2,5 milionu světelných let, který se k nám neúprosně přibližuje a jednou splyne s naším. Za pět miliard let se nám tak naskytne (alespoň hypoteticky) zcela nový a nevšední pohled na hvězdnou oblohu. (Science 316, 1178–1181, 2007)