Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Z BASE na BSE

Kořeny hovězího šílenství
 |  14. 6. 2007
 |  Vesmír 86, 347, 2007/6

Původ nemoci šílených krav či správněji bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) vysvětlují teorie seriózní i šílené. Podle té nejuznávanější se britské krávy nakazily původcem choroby, prionem, 1) od ovcí. K nákaze došlo za energetické krize v sedmdesátých letech 20. století, když Britové krmili krávy masokostní moučkou, při jejíž výrobě z úsporných důvodů snížili teplotu. Z mršin ovcí uhynulých na chorobu zvanou skrapie (česky bývá také označována jako klusavka) se tak dostaly do masokostní moučky nenarušené ovčí priony. Krávy je sežraly a nakazily se. BSE byla na světě.

Britové se tomuto nařčení brání teorií, podle které je BSE důsledkem mutace DNA skotu. Krávy s pozměněným genem byly náchylné k samovolné tvorbě zhoubných prionů a tím to celé začalo. Mršiny putovaly do kafilerií a odtud do žlabů dalších stračen. Na viníka je těžké ukázat prstem. Mutace mohla postihnout kteroukoli zemi. To, že k tomu došlo právě v Británii, byla jednoduše smůla.

A nesmíme zapomenout ani na nejrůznější veterinární pábitele, kteří připisují BSE na vrub příměsi igelitových pytlíků v krmivech, nedostatku mědi v pastvě či akci zlotřilých mimozemšťanů.

Na zajímavou stopu při pátrání po původu BSE narazil italsko-německý tým vedený Fabriziem Tagliavinim z milánského Instituto Neurologico Carlo Besta. Studovali vzácnou variantu BSE, která je označována jako BASE. Zkratka vznikla z názvu „bovinní amyloidová spongiformní encefalopatie“. Ten odráží fakt, že se při hovězí chorobě BASE v mozku postižených dobytčat objevují typické proteinové „usazeniny“ – amyloidové plaky. BASE byla nalezena u jednotlivých kusů dobytka v Itálii, Francii, Japonsku a dalších zemích. Vědci ji považovali za nový kmen BSE. Ze studie Tagliaviniho týmu zveřejněné v PLoS Pathogens 2) však vyplývá, že BASE může být poměrně neškodný „předek“, z kterého se BSE vyvinula.

Priony získané z mozku krav uhynulých na chorobu BASE vyvolávají po přenosu do mozku laboratorních myší onemocnění, které se svými projevy výrazně liší od nemoci vyvolané injekcí prionů běžných „šílených krav“. To ale platí jen v prvním kole. Když se mozky z myší nakažených BASE použijí k naočkování dalších myší a postup se několikrát zopakuje, promění se priony BASE na priony těžko odlišitelné od původců klasické BSE. Priony BASE jsou tedy cosi jako „nedovařené“ priony BSE. Tagliavini a jeho spolupracovníci se při interpretaci tohoto objevu drží při zemi. Přesto lze mezi řádky jejich studie číst příběh zrodu BSE.

Na počátku byla BASE. Choroba vzácně postihovala skot, ale nikdo si jí nevšiml. Mohlo to tak zůstat až do skonání věků, kdyby před více než třiceti lety nedošli Britové k závěru, že ušetří za drahou ropu a nebudou ohřívat při výrobě masokostní moučky mršiny na 130 °C. Vysoké teploty měly ničit spory antraxu, a ten už v té době nepředstavoval vážnější problém. A tak se začala masokostní moučka „vařit“ jen na 100 °C, což na zničení prionů BASE nestačilo. Každé zvíře, které takovou masokostní moučku pozřelo, se mohlo priony BASE nakazit, onemocnět a uhynout. Jeho tělo skončilo opět v kotlích na výrobu masokostní moučky. Priony tak absolvovaly několik „koleček“ mezi zvířaty krmenými masokostní moučkou (např. skotem či ovcemi) a kafilerií. Nakonec se priony BASE v mozcích zvířat „dovařily“ na zcela nový typ prionu, schopný vyvolat BSE.

„Hovězí šílenství“ propuklo mezi britským skotem plnou silou v polovině osmdesátých let. Odhaduje se, že Britové zkonzumovali asi 750 tisíc kusů skotu nakažených BSE. Více než stovka se jich nakazila hovězími priony a zemřela na novou variantu Creutzfeldtovy-Jakobovy choroby.

Poznámky

1) Prion čili proteinová infekční částice vzniká prostorovým přeuspořádáním (dalo by se říci „zašmodrcháním“) molekuly neškodného prionového proteinu, který mají ve svých buňkách všichni savci včetně člověka. Priony navíc fungují jako matrice pro „šmodrchání“ molekul „zdravého“ proteinu. Množí se proto „řetězovou reakcí“ a hromadí se v nervové a lymfatické tkáni. V mozku vyvolávají degeneraci, při které získává tkáň vzhled houby na mytí. Odtud pochází označení spongiformní encefalopatie, užívané obecně pro choroby vyvolané priony. Jsou to nemoci vzácné, zároveň však nevyléčitelné a ve 100 % případů smrtelné.
2) Capobianco R., Casalone C., Suardi S., Mangieri M., Miccolo C. et al.: Conversion of the BASE Prion Strain into the BSE Strain: The Origin of BSE?, PLoS Pathog. 2007, Mar 9; 3(3): e31 doi: 10.1371/journal.ppat.0030031.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné