Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Patent na embryonální kmenové buňky zrušen

Patentovat, či nepatentovat?
 |  14. 6. 2007
 |  Vesmír 86, 344, 2007/6

„Všechno se ohromně uvolnilo. Je to pro nás velký den,“ prohlásil Michael West ze soukromé biotechnologické společnosti Advanced Cell Technology v rozhovoru pro časopis The Scientist.

West nebyl 2. dubna 2007 jediným jásajícím americkým biologem. Smutní byli jen vědci z Wisconsin Alumni Research Foundation (WARF). Právě přišli o patenty, které jim za posledních pět let vydělaly 3,5 milionu dolarů. Americký Úřad pro patenty a ochranné známky přezkoumal trojici patentů na tvorbu embryonálních kmenových buněk 1) primátů a došel k závěru, že je udělovat neměl. Tým Jamese Thomsona z Wisconsinské univerzity v Madisonu při tvorbě prvních lidských embryonálních kmenových buněk věrně kopíroval postupy, které se v té době běžně používaly k tvorbě embryonálních kmenových buněk myší. Verdikt patentového úřadu lze shrnout slovy: nic nového pod sluncem, to už tady bylo.

Jásot amerických vědců nevyvěrá ze škodolibosti či nepřejícnosti. Patent WARF nekryl pouze postup tvorby embryonálních kmenových buněk, ale i samotné buňky. Platil jen na území Spojených států, avšak vztahoval se i na buňky vypěstované v jiných zemích a dovezené do USA. Vědcům neuvěřitelně komplikoval práci. Zrušení patentu 2) je proto dobrou příležitostí k položení hamletovské otázky, zda vůbec patentovat, či nikoli.

V principu slouží patent bohulibému účelu. Pro vynálezce je příslibem návratnosti investic vložených do bádání a vynalézání. Díky patentům nese výzkum a vývoj kromě slávy a uznání i hmotný zisk. Do biotechnologií, genového inženýrství a dalších oborů přinesla patentovatelnost jejich produktů obrovskou motivaci. Příkladem může být vpád soukromé společnosti Celera Genomics do čtení lidského genomu. Americký genetik Craig Venter mohl uskutečnit své ambiciózní plány jen díky penězům, jež mu poskytli finančníci zlákaní vyhlídkou na zisky z patentovaných sekvencí lidské dědičné informace.

Patentování má však i odvrácenou tvář. Platíme za ně stále obtížnějším přístupem k novým technologiím. Zdaleka nejde jen o poplatky za licence, které v případě výše zmíněných embryonálních kmenových buněk činí 125 tisíc dolarů jednorázové zálohy plus 40 000 dolarů ročních poplatků. Některé obory jsou „skrznaskrz propatentované“ a i movitý zájemce o licence, který na nějaký ten dolar nekouká, může beznadějně uvíznout v houštinách administrativy nebo se uštvat v maratonech jednání s držiteli patentů. Například před vyšlechtěním takzvané zlaté rýže museli její autoři vyjednat licence k sedmdesáti patentům se šestatřiceti držiteli. Kdyby si pár vlastníků patentů postavilo hlavu, projekt by se neuskutečnil. Zlatá rýže vznikla cílenými zásahy do dědičné informace. Díky tomu produkuje v obilkách beta-karoten a zajišťuje konzumentům dostatečný přísun vitaminu A. Ročně může zachránit zrak až 300 tisícům dětí, jež by v zemích třetího světa osleply v důsledku avitaminózy A. Autoři zlaté rýže naštěstí patentovými úskalími zdárně propluli. Svůj produkt si nedali patentovat a rozvojovým zemím poskytli zlatou rýži volně.

Není divu, že jsme stále častěji svědky snah patentování omezit. Příkladem může být závod soukromé společnosti Celera Genomic s mezinárodním konsorciem Human Genom Project (HGP) o přečtení lidského genomu. Celera patentovala ostošest. Genetici z HGP patentování odhalených lidských genů odmítali, protože je považovali za vlastnictví lidstva. HGP nakonec vyřešil boj o patenty tím, že přečtené sekvence neprodleně ukládal do veřejně přístupných databází. Stávaly se tak „obecně známými“ a nikdo je už patentovat nemohl.

Dalším příkladem nepolevujícího boje s patenty je iniciativa označovaná jako BIOS. Její členové vyvinuli řadu technologií, jež jsou přístupné na základě bezplatné licence. Držitelé licence se zavazují poskytnout volně světu všechna vylepšení, kterých u licencované technologie dosáhnou. K technologiím pod licencí BIOS patří i postup nahrazující patentovanou metodu přenosu genů do dědičné informace rostlin prostřednictvím geneticky modifikovaných bakterií Agrobacterium tumefaciens. Bakterie se hojně využívá pro tvorbu geneticky modifikovaných zemědělských plodin. Díky BIOS a dalším podobným iniciativám by mohlo být jednou licenční martyrium tvůrců zlaté rýže jen úsměvnou historkou z dob, kdy světu vládl patent.

Tlak na patentování přesto sílí. Britský genetik John Sulston se netají obavami, že se akademické instituce zapojí do honu na patenty a pod patentovým krytím se ocitnou i vynálezy a technologie, které by jinak byly volně přístupné. Je dobré si uvědomit, že patenty mohou uplatnění výsledků vědy v každodenním životě nejen pohánět, ale i brzdit. Každý vědec by se měl proto nad otázkou, zda patentovat, či nepatentovat, hluboce zamyslet dřív, než některým svým patentem vytvoří překážku pro rozvoj svého oboru a jeho uplatnění v praxi.

Literatura

Holden C.: U. S. Patent Office casts doubt on Wisconsin stem cell patent, Science 316, 182, 2007
Cukier K. N.: Navigating the future(s) of biotech intellectual property, Nature Biotechnology 24, 249–251, 2006
Loring J. F., Campbell C.: Intellectual property and human embryonic stem cell research, Science 311, 1716–1717, 2006

Poznámky

1) Embryonální kmenové buňky jsou vypěstovány v laboratorních podmínkách z embrya starého zhruba jeden týden. V té době je lidský zárodek tvořen jen několika desítkami buněk a nemá lidské rysy. Embryonální kmenové buňky se bez omezení množí, a pokud jsou vystaveny zvláštním podmínkám, proměňují se na specializované buňky, např. neurony, krvinky nebo srdeční sval. V zásadě se mohou přeměnit na kterýkoli ze zhruba 230 typů buněk dospělého lidského těla. Tyto buňky představují obrovský příslib pro léčbu mnoha závažných onemocnění. Lékaři by z nich mohli vypěstovat buňky a tkáně, které by nahradily v těle pacientů buňky zničené úrazem nebo chorobou, např. srdeční svalovinu poškozenou infarktem nebo nervové buňky odumřelé při Parkinsonově chorobě. Tvorba embryonálních kmenových buněk naráží na etické výhrady (viz Vesmír 85, 655, 2006/11)
2) WARF se proti verdiktu patentového úřadu odvolal a očekává se, že o patenty svede několik let trvající právní bitvu. Podle WARF zůstávají po celou dobu odvolacího řízení patenty v platnosti.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné