Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Objeven nejstarší létavý savec

 |  12. 4. 2007
 |  Vesmír 86, 215, 2007/4

Intenzivní výzkum čínských druhohorních lokalit přinesl v posledních deseti letech řadu senzačních objevů, díky nimž získala druhohorní příroda další jasné a atraktivní obrysy (Vesmír 82, 633, 2003/11). Značně se rozšířily představy o rozmanitosti savců – žili tu nejen malé pozemní hmyzožravé formy, ale také středně velcí savci, kteří osídlovali jak koruny stromů, tak podzemní a vodní prostředí. Nyní se navíc podařilo objevit v severovýchodní Číně i létající formu druhohorního savce. Přestože jsou vrstvy nálezu ne zcela jasného stáří (střednějurské až spodnokřídové), jsou rozhodně starší než 125 milionů let, což prodlužuje existenci létajících savců nejméně o 70 milionů let. Nový druh, který dostal název Volaticotherium antiquus, byl velký asi 12–14 cm (bez ocasu) a vážil kolem 70 g, tedy zhruba asi jako dnešní euroasijská poletuška slovanská (Pteromys volans) či severoamerická poletuška asapan (Glaucomys volans). S poletuškami ho také pojí osrstěná létací blána pro plachtění. Není jim ale ve skutečnosti nijak příbuzný, představuje jednu z řady samostatných linií mezi ptakořitnými a živorodými savci (vačnatci a placentály). Pro řadu osobitých znaků (např. hodně zvláštní tvar zubů) a izolovanost mu byl vymezen dokonce nový savčí řád Volaticotheria. Oproti podobně starým savcům se vyznačuje také delším ocasem a především končetinami, které naznačují stromový způsob života. Předpokládá se, že Volaticotherium bylo velice aktivní noční zvířátko, které šmejdilo na kmenech a větvích stromů, odkud mohlo snadno přeplachtit na další stromy, ať již za potravou (která nám zůstává neznámá), nebo při úniku před případným nebezpečím. (Nature 444, 889–893, 2006)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorech

Jan Robovský

Radek K. Lučan

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....