Aktuální číslo:

2020/1

Téma měsíce:

Závislost

Proč jsou ženské pohlavní orgány „nepřístupné“?

 |  15. 3. 2007
 |  Vesmír 86, 143, 2007/3

České vydání Evoluce lidské sexuality od Jareda Diamonda (viz Vesmír 82, 537, 2003/9) přiblížilo českému čtenáři diskusi o některých specifických rysech reprodukce člověka. Není pochyb, že se od našich nejbližších příbuzných – lidoopů – v mnohém lišíme. Týká se to nejen párové reprodukční strategie zajišťující (i v polygamních společnostech) péči o nezralé děti nebo skryté ovulace ženy, ale i morfologických charakteristik pohlavních orgánů. Jovo a Dusica Tosevských z Bělehradské a Kragujevské univerzity v Srbsku nedávno publikovali článek, v němž hledají evoluční vysvětlení nepřístupnosti vnějších ženských pohlavních orgánů.

Vnější pohlavní orgány samic primátů jsou viditelné a přístupné při postoji a pohybu po čtyřech. Vzpřímení a chůze po dvou v evoluci člověka vyvolaly posun vnějších ženských pohlavních orgánů směrem dopředu. Změnila se ženská pánev, přizpůsobila se jednak chůzi po dvou, jednak mechanizmu porodu. Poloha pochvy vzhledem k umožnění kopulace a poloha dělohy vzhledem ke graviditě svírají u ženy charakteristický úhel, který vznikl posunem svalového dna pánevního pod stydké kosti; souběžně došlo k posunu pohlavních orgánů. Ty jsou od té doby méně viditelné a hůře přístupné. Jejich nepřístupnost zřejmě ještě zvětšil mohutný rozvoj hýžďového svalstva.

I přes tyto a další biomechanické komplikace byla chůze po dvou jednoznačně úspěšná, proto se reprodukční orgány změnily. Autoři se například domnívají, že tmavší pigmentace v okolí vnějších pohlavních orgánů a výraznější ochlupení vznikly jako „náhrada“ za jejich sníženou viditelnost.

V důsledku změn také žena může manipulovat s kopulací, neboť při tomto postavení pohlavních orgánů je víceméně ke kopulaci nutný její vědomý souhlas. To mohlo vést k zvýšení významu různých signálů sexuální atraktivity a k prohloubení znaků sexuálního dimorfizmu. Na druhou stranu šlo o nový aspekt partnerského soužití, jehož důsledkem mohlo být posilování potřeby emočních vazeb. Vytvořily se nové psychosexuální vztahy mezi muži a ženami. Nabízejí se i další možné spekulace: rozlišení pohlavních a rodových rolí, větší rivalita mužů, přednost dávaná fyzické atraktivitě apod., to vše může mít důsledky i v nesexuálních sociálních aktivitách. Autoři poukazují na rozdíly v aktivitách mozku mužů a žen a kladou si otázku, do jaké míry byla vyšší emocionalita u člověka podmíněna právě sexuální odlišností mužského a ženského chování v souvislosti s kontrolou a přístupností koitu. Dokonce se domnívají, že to mohlo být i jakýmsi „hybatelem“ dalšího následného zvyšování nejen emocionálních, ale také kognitivních schopností člověka. (Med. Sci. Monit. 12, Hypothesis 11–19, 2006)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Vladimír Blažek

RNDr. Vladimír Blažek, CSc., (*1952) vystudoval antropologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Vyučuje biologickou antropologii na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Odborně se zabývá především etologií člověka a evolucí mozku.

Doporučujeme

Léčba psychedeliky

Léčba psychedeliky

Zuzana Postránecká  |  6. 1. 2020
Přírodní psychedelika provázejí lidskou společnost po tisíciletí, ale západní společnost se jimi začala podrobněji zabývat teprve ve 20. století....
Chobotnice z Londýna

Chobotnice z Londýna

Petr Jan Juračka  |  6. 1. 2020
O poslední spolupráci s profesorem Vladimírem Kořínkem, novém druhu perloočky, dobrodružné cestě do londýnského muzea a chobotničce...
Smysl a etika archeologie ve 21. století

Smysl a etika archeologie ve 21. století

Martin Gojda  |  6. 1. 2020
Jedinečnost a neopakovatelnost toho, co se událo v historii, co potkávalo generace našich předchůdců, jak jednotlivci a lidská společenství...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné