Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

O nevědomosti v moři informací

 |  15. 3. 2007
 |  Vesmír 86, 146, 2007/3

V minulém čísle (Vesmír 86, 121, 2007/2) jsem upozornil na čin francouzských a amerických vědců, kteří neváhali medializovat výsledky vzniklé nesprávným zadáním úkolu počítačovému programu a nekritickou interpretací získaných výstupů. Ekolog Govindasamy Bala a jeho kolega Ken Caldeira sdělili BBC a jiným médiím, že ve středních zeměpisných šířkách, kde leží Spojené státy i většina zemí Evropy, má vysazování nových stromů z hlediska klimatu efekt blížící se nule a v oblastech pokrytých po část roku sněhem může být zakládání nových lesů kontraproduktivní. K tomuto závěru došli proto, že kromě pozitivních schopností lesů vázat CO2 a odpařovat vodu z povrchu listů vložili do modelu hypotetickou negativní funkci – tendenci tmavých těl stromů akumulovat teplo. Pominuli však významnou schopnost stromů aktivně vázat tepelnou energii transpirací a chladit tak ve vegetační době prostředí.

Případ je varující již proto, že problematika klimatických změn je velmi aktuální a lidstvo potřebuje „rychlé“ informace, aby se mohlo orientovat v možnostech postupu proti oteplování. Tvrzení zaštítěná slovy „vědci“ či „matematický model“ a významnými médii naznačují vysokou odbornost, serióznost, odpovědnost a spolehlivost. Takto podpořené nekritické závěry mohou vést nejen k růstu „kolektivní hlouposti“, ale i negativně ovlivnit manažerská rozhodnutí a v mnoha oblastech způsobit nedozírné škody.

Rádi prohlašujeme, že žijeme v informační či znalostní společnosti, a netušíme, jak se mýlíme. Ve skutečnosti žijeme v celách úzkých specializací, v zajetí dojmů o vlastní všeznalosti a neomylnosti, ve světech postrádajících kritické myšlení, pochybování a hledání souvislostí. Na to na jedné straně není čas, na straně druhé ani není důvod lámat si s nějakým hledáním hlavu… Nositeli „objektivní pravdy“ o naší realitě se stávají média, jež kontrolovat nemůžeme. Takhle ovšem vzniká ona kolektivní hloupost.

Strašlivý je přetrvávající rozpor mezi objemem informací získaných v minulosti a neschopností tyto informace použít ve svůj prospěch, a to i s využitím informačních technologií, jimiž se nedovzdělanost občas zaštiťuje. V době, kdy bychom mohli přistoupit k mezioborové syntéze a vytvářet nový pohled na svět a jeho hodnoty (nové paradigma), trpí snad každý jedinec nedostatkem znalostí, tak jako trosečník na hladině oceánu strádá žízní. Markantní rozdíl je v tom, že trosečník o své žízni ví…

Příklad výzkumníků, kteří přehlédli významnou funkci lesů (schopnost chladit a stabilizovat klima ve vegetační době a na velkých plochách tak příznivě ovlivňovat nejen tok energie a vody, ale i pohyb významných vzduchových mas), dokazuje význam dosud přehlíženého managementu informací a znalostí – složitého cíleného jednání, jež by umožnilo již získané informace uvádět do života a využít je pro skutečně udržitelný rozvoj civilizace.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Oldřich Syrovátka

 

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...