Ad Pyramidy z genů

Autor zavádí nový termín „genové transformace“, čímž asi podle následujícího nemíní přeměnu genů (mutaci), ale přenos, transgenozi (jako by terminologických zmatků nebylo už dost). Pak uvádí, že „Molekulární genetika však má … mnohem užitečnější techniky“. Neuvádí sice kolik, jaké a proč užitečnější, ale „nejperspektivnější z nich je selekce s využitím stabilních znaků – markerů“.

Staví se do řady s Jeremym Rifkinem (Hospodářské noviny 28.–30. 7. 2006) a komisařem Stavrosem Dimasem, dvěma ideologickými nepřáteli transgenoze. Když odložíme ideologii, zjistíme s chladnou hlavou, že šlechtění na markery se týká genů přenášených křížením, kdežto transgenoze genů, které křížením přenést nelze. Jde o metody paralelní, nikoli alternativní. Šlechtěním na markery by pan Ing. T. Sedláček těžko přenesl do kukuřice gen z Bacillus thuringiensis.

Autorova odpověď: Je pravda, že pomocí markerů nelze přenést geny z organizmů, které křížitelné nejsou, článek se však zabývá využitím molekulární genetiky v rámci konvenčního evropského šlechtění, kde se transgenoze pokládá za problematickou. Produkt získaný transgenozí se totiž vzhledem k odporu spotřebitelů na evropském trhu obtížně uplatní. Problematika molekulární genetiky a jejích metod ve šlechtění je velice široká a vyžádala by si mnohem širší článek, což však bylo mimo rozsah této glosy. Jen krátce jako jednu z dalších technik zmíním TILLING, metodu pro indukci nových forem (alel) genů.