Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Kauza „kuprej“ (znovu) vyřešena!

 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 746, 2007/12

O kriticky ohroženém asijském turu kuprejovi a diskusi kolem oprávněnosti jeho ochrany již byla řeč (viz Vesmír 86, 72, 2007/2). Nová molekulární studie, v níž byl kuprej označen za křížence zebu a bantenga, pak byla podrobena kritice hned v několika pracích, v nichž shodně zaznělo, že přes nesporně zajímavé výsledky bylo zneuznání kupreje předčasné. Nakonec tato diskuse přispěla k vyladění argumentů a přiměla některé zúčastněné k dalším molekulárním analýzám. Kromě toho sami autoři původní studie přišli s informací o novém objevu fosilní lebky kupreje z thajských svrchnopleistocenních až časně holocenních vrstev, což by hovořilo pro přirozený původ kupreje, tedy bez lidského přičinění. Po rozšíření analýz o další úseky mitochondriální DNA, a především o dosud nestudovanou jadernou DNA toho víme o kuprejovi zase o trochu více. Z matčiny strany je nejpříbuznější kambodžskému bantengovi a této skupině je pak příbuzný jávský banteng s gaurem. Právě blízká pozice kupreje u obou bantengů byla v původní studii považována za důkaz, že je křížencem bantenga z matčiny strany a zebu ze strany otcovy, ale pro tento druhý předpoklad nebyl nepředložen žádný důkaz vyjma několika morfologických podobností s tímto turem. Jenže úseky jaderné DNA zřetelně ukazují nápadné odlišnosti vůči oběma bantengům a dalším turům, takže jasně podporují kuprejův druhový status. Blízká vazba kambodžského bantenga a kupreje z matčiny strany je pak způsobena zkřížením s kuprejem v průběhu pleistocénu, asi před nějakými 1,34 milionu let. Z tohoto odhadu je také jasné, že kuprej musel být ještě (mnohem) starší. Ačkoli teď mohou zoologové přemýšlet, proč je kuprej tak podobný jiným turům, nejpodstatnější je zjistit, zda ještě někde přežívá, a pokud ano, tak mu nějak pomoci. (Proceedings of the Royal Society B, doi: 10.1098/rspb.2007.0830, v tisku)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné