Kauza „kuprej“ (znovu) vyřešena!

O kriticky ohroženém asijském turu kuprejovi a diskusi kolem oprávněnosti jeho ochrany již byla řeč (viz Vesmír 86, 72, 2007/2). Nová molekulární studie, v níž byl kuprej označen za křížence zebu a bantenga, pak byla podrobena kritice hned v několika pracích, v nichž shodně zaznělo, že přes nesporně zajímavé výsledky bylo zneuznání kupreje předčasné. Nakonec tato diskuse přispěla k vyladění argumentů a přiměla některé zúčastněné k dalším molekulárním analýzám. Kromě toho sami autoři původní studie přišli s informací o novém objevu fosilní lebky kupreje z thajských svrchnopleistocenních až časně holocenních vrstev, což by hovořilo pro přirozený původ kupreje, tedy bez lidského přičinění. Po rozšíření analýz o další úseky mitochondriální DNA, a především o dosud nestudovanou jadernou DNA toho víme o kuprejovi zase o trochu více. Z matčiny strany je nejpříbuznější kambodžskému bantengovi a této skupině je pak příbuzný jávský banteng s gaurem. Právě blízká pozice kupreje u obou bantengů byla v původní studii považována za důkaz, že je křížencem bantenga z matčiny strany a zebu ze strany otcovy, ale pro tento druhý předpoklad nebyl nepředložen žádný důkaz vyjma několika morfologických podobností s tímto turem. Jenže úseky jaderné DNA zřetelně ukazují nápadné odlišnosti vůči oběma bantengům a dalším turům, takže jasně podporují kuprejův druhový status. Blízká vazba kambodžského bantenga a kupreje z matčiny strany je pak způsobena zkřížením s kuprejem v průběhu pleistocénu, asi před nějakými 1,34 milionu let. Z tohoto odhadu je také jasné, že kuprej musel být ještě (mnohem) starší. Ačkoli teď mohou zoologové přemýšlet, proč je kuprej tak podobný jiným turům, nejpodstatnější je zjistit, zda ještě někde přežívá, a pokud ano, tak mu nějak pomoci. (Proceedings of the Royal Society B, doi: 10.1098/rspb.2007.0830, v tisku)