Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kauza „kuprej“ (znovu) vyřešena!

 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 746, 2007/12

O kriticky ohroženém asijském turu kuprejovi a diskusi kolem oprávněnosti jeho ochrany již byla řeč (viz Vesmír 86, 72, 2007/2). Nová molekulární studie, v níž byl kuprej označen za křížence zebu a bantenga, pak byla podrobena kritice hned v několika pracích, v nichž shodně zaznělo, že přes nesporně zajímavé výsledky bylo zneuznání kupreje předčasné. Nakonec tato diskuse přispěla k vyladění argumentů a přiměla některé zúčastněné k dalším molekulárním analýzám. Kromě toho sami autoři původní studie přišli s informací o novém objevu fosilní lebky kupreje z thajských svrchnopleistocenních až časně holocenních vrstev, což by hovořilo pro přirozený původ kupreje, tedy bez lidského přičinění. Po rozšíření analýz o další úseky mitochondriální DNA, a především o dosud nestudovanou jadernou DNA toho víme o kuprejovi zase o trochu více. Z matčiny strany je nejpříbuznější kambodžskému bantengovi a této skupině je pak příbuzný jávský banteng s gaurem. Právě blízká pozice kupreje u obou bantengů byla v původní studii považována za důkaz, že je křížencem bantenga z matčiny strany a zebu ze strany otcovy, ale pro tento druhý předpoklad nebyl nepředložen žádný důkaz vyjma několika morfologických podobností s tímto turem. Jenže úseky jaderné DNA zřetelně ukazují nápadné odlišnosti vůči oběma bantengům a dalším turům, takže jasně podporují kuprejův druhový status. Blízká vazba kambodžského bantenga a kupreje z matčiny strany je pak způsobena zkřížením s kuprejem v průběhu pleistocénu, asi před nějakými 1,34 milionu let. Z tohoto odhadu je také jasné, že kuprej musel být ještě (mnohem) starší. Ačkoli teď mohou zoologové přemýšlet, proč je kuprej tak podobný jiným turům, nejpodstatnější je zjistit, zda ještě někde přežívá, a pokud ano, tak mu nějak pomoci. (Proceedings of the Royal Society B, doi: 10.1098/rspb.2007.0830, v tisku)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné