Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Invazní slunéčka jsou tady!

Pomocníci, nebo škůdci?
 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 764, 2007/12

Slunéčko Harmonia axyridis pochází z východní Asie. Pro své nadprůměrné schopnosti likvidovat mšice (velkou žravost, polyfágii) a jiné biologické vlastnosti, zejména vysokou plodnost (2000 vajíček za život), se stalo oblíbeným přirozeným nepřítelem škůdců, který bývá vysazován v rámci integrované ochrany zemědělských plodin v Severní Americe a v západní Evropě. Do Severní Ameriky bylo zavlečeno v osmdesátých letech 20. století. Po úspěšné aklimatizaci se lavinovitě rozšířilo po celých kontinentálních Spojených státech a v jižních oblastech Kanady, tak jako asi deset let před ním evropské nejhojnější slunéčko sedmitečné, Coccinella septempunctata.

Slunéčko Harmonia axyridis je nyní v Americe nejhojnějším druhem v mnoha společenstvech na zemědělských půdách, kde funguje skutečně účinně proti škůdcům, ale i v přirozených biotopech, odkud vytlačuje původní americká mšicožravá slunéčka, např. dříve hojné druhy Adalia bipunctataCoccinella novemnotata. Kromě mšic je schopné hubit i další hmyz včetně konkurentů, jako jsou vajíčka a larvy jiných druhů slunéček. Na některých skupinách rostlin napadených specializovanými druhy mšic, např. na jehličnanech, je H. axyridis méně účinným predátorem než specializované druhy slunéček.

V podzimním období, kdy je nedostatek mšic, hledají slunéčka náhradní zdroje potravy, například sladké ovoce. Přitom se mohou dostat ve větším počtu do hroznů vinné révy, s nimiž jsou sklizena. Protože jako všechna slunéčka obsahují na obranu proti predátorům hořké alkaloidy a zapáchající metoxypyraziny, kazí chuť vína (Vesmír 83, 609, 2004/11).

Další nepříjemností je, že se tato slunéčka na zimu shlukují na nápadných místech v krajině. V Asii si vybírají skalnaté vrcholky, kde zalézají do štěrbin. Na amerických prériích jsou to pak domy farmářů, kde štěrbinami v okenních rámech po stovkách zalézají do pokojů a obtěžují obyvatele. Jsou zaznamenány i případy alergických reakcí na tato slunéčka. Vedle těsnění a chemických prostředků, jako jsou insekticidy a repelenty, se uvažuje o pastech, které by lákaly slunéčka ze širšího okolí.

Také v Evropě se (bez ohledu na americký odstrašující příklad) slunéčko Harmonia axyridis vypouštělo na pole nebo alespoň do skleníků, odkud ale spolehlivě unikalo do volné přírody. Začátkem 21. století bylo rozšířeno v Německu, Holandsku, Francii a Belgii, ale ve větším počtu se vyskytlo až v roce 2004. Tehdy také překonalo Lamanšský průliv a 19. září bylo poprvé zaznamenáno v Británii. Díky výborně organizovaným místním amatérským entomologům je dobře mapováno rychlé šíření slunéčka po Anglii (www.harlequin-survey.org/).

V březnu 2007 se v Bruselu sešla skupina asi 30 entomologů z deseti evropských zemí a založila organizaci pro výzkum invazního slunéčka Harmonia axyridis, která spadá pod IOBC (Mezinárodní organizaci pro biologickou ochranu). Mimo jiné připravují speciální číslo časopisu Biocontrol výhradně o slunéčku Harmonia axyridis.

Jednoduché a jednoznačné určení je ztěžováno tím, že H. axyridis mívá vícero zbarvení. Kromě nejběžnější formy succinea s červenými krovkami, ozdobenými až 19 černými skvrnami, existuje téměř čistě červená forma (obrázek 1) a několik forem černých s několika červenými skvrnami. Pohlaví lze od sebe odlišit podle zbarvení horního pysku (samice ho má černý, samec bílý). Larvy jsou ve zbarvení konstantní a snadno identifikovatelné (obrázek 2 a obrázek 3). Kukly jsou polymorfní, částečně zřejmě v souvislosti s teplotou prostředí v době kuklení (obrázek 3).

Sám jsem nalezl slunéčko Harmonia axyridis v Kanadě v roce 2000, v Německu (Porúří) v letech 2005 a 2006, v Holandsku v roce 2006. První nálezy v České republice jsme zaznamenali r. 2006 v okolí Prahy a Plzně. V květnu 2007 jsme našli jednu oplozenou samici v Českém středohoří a jeden pár v Českých Budějovicích. A pak se začaly scházet desítky hlášení.

Abychom (podobně jako v západoevropských zemích, kde se slunéčko šíří již několik let) poznali postup šíření, jeho oblíbené biotopy či druhy potravy a dokázali předpovědět jeho pozitivní vliv třeba při ochraně sadů, nebo naopak negativní vlivy na původní druhy hmyzu a přímo na člověka, prosím, oznamte každý nález invazního slunéčka v České republice našemu pracovišti v Českých Budějovicích (http.//zoo.bf.jcu.cz). Nebudete-li si jisti určením, zkuste pořídit digitální makrofotografii nebo pošlete sesbíraná slunéčka v malé lahvičce.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné