Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Čtenářsky neotřelé kamení

FERRY FEDIUK: Hovory s kamením, Mladá fronta, Praha 2007, 392 stran, doporučená cena 299 Kč, ISBN 978-80-204-1579-0
 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 815, 2007/12

Vydání této knihy v prestižní edici Kolumbus považuji za dobrý počin. Je patrné, že F. Fediuk má cit pro témata čtenářsky neotřelá, k nimž má co říci v souvislosti s vlastní vědeckou aktivitou. Patří k nim zejména nově prezentovaná témata vzniku „přírodního porcelánu“ vlivem hoření uhelných slojí či intruzemi magmatu do pánevních sedimentů v Podkrušnohoří, hledání skrývajícího se plutonu dolnovltavského severně od Prahy, pátrání po vzácných, silně hořečnatých vulkanitech boninitech, jejichž jménu nechybí příchuť Pacifiku, až po jejich nalezení v jílovském pásmu, popřípadě vulkanologické zdůvodňování přítomnosti dosud neznámých „melafyrových“ příkrovů na Kozákově. Čtenář se může stát svědkem měření a vážení obřích žulových balvanů u Žihle či národní hory Řípu, jindy zas hledání diamantů v Českém středohoří. Současné žhavé tematice západočeského kvartérního vulkanizmu a jeho vztahu k seizmickým rojům 1) se autor sice přímo nevěnuje, ale přispívá k hodnocení hlubinných zdrojů tohoto vulkanizmu. Na jedné z nejmladších sopek na našem území – Železné hůrce u Chebu – nalezl totiž světově zcela mimořádnou sférickou formu plášťového xenolitu (viz obrázek na zadní straně přebalu Hovorů s kamením). Název tohoto příběhu „Héfaistova klinika“ je nadčasový a literárně zdobný, v současnosti se pro západočeský vulkanizmus občas používá i termín „zapomenutý Golem“. Autor poctivě hodnotí omyly i úspěchy pánů geologů a neomylnost posouvá do kategorie utopií. Kritice škatulkovacích nomenklatorických přístupů některých starších škol v petrografii se autor nevyhnul. Starší generaci připomněl i dříve tradovaný francouzský termín pro tento druh petrografie „pétrographie de tiroir“, tedy do šuplíku.

V závěru knihy autor konstatuje, že používání klasifikace hornin podle International Union of Geological Sciences, jakkoli místy nedokonalé, je jediným možným krokem vpřed. Vyjádření vztahu k vltavínové problematice je zřejmě nadmíru lákavé pro každého autora, tedy i pro Ferryho Fediuka, autentičtěji však na mě působila závěrečná část tohoto příběhu, která hodnotí roli a formy výskytu skla v horninách. V souvislosti s kapitolou „Kámen i bolest“, která se zabývá minerály vznikajícími v lidském těle, přeji autorovi i čtenářům, aby příslušné pasáže vycházely výhradně z literárních lékařských pramenů a z výsledků spolupráce mineralogů při identifikaci těchto kamínků.

Ve výčtu 55 cizojazyčných protějšků českého názvu kámen mi velmi chybí maďarský – že by to byl projev pozdního „Vodičkova syndromu“, nepředpokládám.

Je dobré, že každý autor „je odněkud“. Tento princip se promítl i do výběru oblastí, v nichž se odehrávají příběhy zpracované v této knize. Tanvaldsko 2) v kontextu širší severočeské oblasti 3) patří spolu s Kralupskem, na první pohled nepříliš atraktivním, k autorovým profilovým oblastem. Značně inovativní je i třicítka fotografií v knize. Na rozdíl od mnohých notorických obrázků v geologických a mineralogických knihách přináší převážně autorovy originální záběry.

Knihu vhodně završuje reprezentativní přehled 210 významných vrcholů a vrcholků ze 14 krajů republiky s jejich stručnou geologickou charakteristikou. Autor se již předem brání eventuální kritice výběru lokalit, a to slovy Tomáše ze Štítného „Aniž křičte“. Zařazením vpravdě národního fonolitového Kalichu v Českém středohoří do výběru vrcholů (kámen z něj byl po mnohých peripetiích uložen i do základů Národního divadla) by autor knihy zajisté udělal radost nejen Janu Žižkovi z Trocnova a Kalicha.

„Hovory s kamením“ jsou důkazem, že lidé s vypravěčským talentem žijí mezi námi a že naši emeritní profesoři geologie mají širší čtenářské obci stále co říci. Didaktický přístup prezentace a řešení problému odráží autorovy celoživotní pedagogické aktivity na Karlově učení.

Knihu lze bez uzardění doporučit všem, kdo mají rádi nově nastolovaná a řešená témata v geologii i v přírodních vědách a jsou ochotni nechat se unášet autorovým vyprávěním. Snad tato kniha přispěje k bourání mýtu, že v geologii (na rozdíl od ostatních přírodních věd) trpí i populární publikace nepřiměřeným odborným zahleděním, přemírou terminologie a nadnesenou formou prezentace, a zařadí se do série současných zajímavých knižních titulů.

Poznámky

1) Tedy k otázce, zda jde o dva nezávislé jevy projevující se v předpolí alpského orogenu, nebo jsou v příčinném vztahu.
2) K němu se vážou osobní témata o jistebské neolitické industrii.
3) Ta je známá zejména jako zdroj kvalitních obkladových kamenů.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Jaromír Ulrych

Doc. RNDr. Jaromír Ulrych, DrSc., (*1943) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá geochemií a mineralogií mladého vulkanizmu. Na Přírodovědecké fakultě UK externě přednáší krystalochemii horninových minerálů a geochemii vulkanitů Českého masivu. Je předsedou Geologické společnosti J. E. Hibsche a tajemníkem České zeolitové skupiny.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...