Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

CHEZACARB s úspěchem čistí spaliny od dioxinů a furanů

6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 798, 2007/12
komerční prezentace

Díky mnohaleté mravenčí práci členů týmu, složeného ze specialistů závodu Agro a technického úseku litvínovské společnosti Unipetrol RPA (dříve Chemopetrol), firmy SMS Rokycany a spaloven v Brně, Bratislavě a u Ústí nad Labem, se Chezacarb nyní již úspěšně používá i k čištění plynů spaloven od dioxinů a furanů (PCDD/F).

Ekologický výrobek z odpadu

Výrobna Chezacarbu v Unipetrolu RPA je jedinou technologií svého druhu na světě, kde se od první poloviny osmdesátých let minulého století využívá sazová voda (odpad z výrobny zplyňování mazutu) pro výrobu ekologicky prospěšného produktu – sazových peletek. Obchodní jméno Chezacarb je složeninou utvořenou z dřívější zkratky názvu Chemopetrolu – Cheza (Chemické závody) a carb – uhlí, saze. Litvínovské saze zpracovatelé využívali především pro jejich elektrickou vodivost a až později i pro sorpční schopnost. Ta je podle odborníků ještě lepší než u klasického aktivního uhlí. „V roce 1989 se zahájil výzkum Chezacarbu coby sorbentu, a již tehdy se zdálo využití sazí k čištění plynů nejvhodnější. Nejperspektivněji vycházelo zejména čištění plynů ze spalování zvlášť nebezpečných odpadů. Chezacarb se osvědčil především k odstraňování dioxinů a furanů,“ uvedl Petr Kubal, vedoucí technického odboru závodu Agro.

Poprvé v brněnské spalovně

Největší spalovna v republice – SAKO Brno – měla původně využívat k čištění spalin aktivní uhlí dodané spolu s technologií ze zahraničí. Při kontrolním měření se však zjistilo, že se nepodaří dodržet emisní limit 0,1 ng/1 m3 koncentrací látek PCDD/F. „V druhé polovině roku 1995 jsme se na konferencích setkali s techniky z této spalovny a nabídli jsme jim ke zkouškám sorbent Chezacarb. V krátké době jsme jim i technologicky vyřešili změny a úpravy na jejich zařízení, aby vyhovovalo pro Chezacarb. A již první zkoušky dopadly výtečně,“ pochválil Petr Kubal práci specialistů Unipetrolu RPA. Na základě měření se dá tvrdit, že brněnská spalovna SAKO byla první, která v uplynulých deseti letech vypouštěla ve spalinách do ovzduší v průměru o 70 % méně dioxinů a furanů, než dovolují české limity.

Ani to však nezajistilo Chezacarbu snadný rozlet do světa. Po zdlouhavých testech ve spalovně OLO v Bratislavě se měřením autorizované firmy zjistilo, že účinnost čištění spalin je při zhruba třetinovém použití Chezacarbu (ve srovnání s konkurenčním sorpčním materiálem) téměř desetkrát lepší. Třetí významná spolupráce se rozjela se spalovnou Dekonta Trmice u Ústí nad Labem, kde se likvidoval nemocniční odpad. Předcházely jí jako vždy předtím zdlouhavé porovnávací zkoušky. „Během testů se zjistilo, že u jedné linky ve spalovně stačilo poloviční množství Chezacarbu na vyčištění spalin od dioxinů a furanů pod požadovaný limit a u druhé dokonce jen čtvrtina,“ dodal Kubal. Na obou linkách se od druhého pololetí roku 2005 používá Chezacarb. Úspěchy s tímto sorbentem nakonec přesvědčily i rokycanskou firmu SMS, aby zahájila technickou přípravu spaloven již s perspektivou využít Chezacarb jako hlavní sorpční médium pro čištění odpadních plynů.

Co je chezacarb?

Jde o čistý uhlík, který vzniká jako odpad při zplynění ropných zbytků na vodík a oxidy uhlíku ve výrobně POX ve společnosti Unipetrol RPA. Vyznačuje se velkým povrchem v úrovni zhruba 1000 m2/g uhlíku. Pro představu – gram Chezacarbu představuje plochu desetihektarové zahrady nebo malého fotbalového hřiště. Díky tomu Chezacarb na sebe dokáže velmi úspěšně vázat škodlivé i nebezpečné látky z plynů, par a kapalin (lze ho použít do různých filtrů, při čištění spalin v teplárnách i spalovnách či při likvidaci ekologických havárií).

Částice Chezacarbu se seskupují a vytvářejí porézní útvary – peletky – o objemu 3 až 4 cm3/g. Jejich póry však nemají stálý objem a například v kontaktu s uhlovodíky se zvětšují. Kilogram Chezacarbu je tedy schopen, podobně jako vysušená mořská houba, do sebe vstřebat i více než osm litrů uhlovodíků. V praxi jej lze použít při ekologických haváriích na řekách, kde na sebe spolehlivě naváže ropné látky. V minulosti provádělo testy s použitím Chezacarbu i americké námořnictvo, ale na moři se sorbent neosvědčil, „v práci“ mu vadily mořské vlny.

V důsledku přítomnosti stopového množství katalyzujících kovů Chezacarb urychluje rozklad a přeměnu látek. Této vlastnosti se v Unipetrolu RPA využívá již od roku 1973 při čištění odpadních vod. Díky účinkům Chezacarbu se ve vodě rozkládá sirovodík i kyanovodík na neškodné produkty.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné