CHEZACARB s úspěchem čistí spaliny od dioxinů a furanů

Díky mnohaleté mravenčí práci členů týmu, složeného ze specialistů závodu Agro a technického úseku litvínovské společnosti Unipetrol RPA (dříve Chemopetrol), firmy SMS Rokycany a spaloven v Brně, Bratislavě a u Ústí nad Labem, se Chezacarb nyní již úspěšně používá i k čištění plynů spaloven od dioxinů a furanů (PCDD/F).

Ekologický výrobek z odpadu

Výrobna Chezacarbu v Unipetrolu RPA je jedinou technologií svého druhu na světě, kde se od první poloviny osmdesátých let minulého století využívá sazová voda (odpad z výrobny zplyňování mazutu) pro výrobu ekologicky prospěšného produktu – sazových peletek. Obchodní jméno Chezacarb je složeninou utvořenou z dřívější zkratky názvu Chemopetrolu – Cheza (Chemické závody) a carb – uhlí, saze. Litvínovské saze zpracovatelé využívali především pro jejich elektrickou vodivost a až později i pro sorpční schopnost. Ta je podle odborníků ještě lepší než u klasického aktivního uhlí. „V roce 1989 se zahájil výzkum Chezacarbu coby sorbentu, a již tehdy se zdálo využití sazí k čištění plynů nejvhodnější. Nejperspektivněji vycházelo zejména čištění plynů ze spalování zvlášť nebezpečných odpadů. Chezacarb se osvědčil především k odstraňování dioxinů a furanů,“ uvedl Petr Kubal, vedoucí technického odboru závodu Agro.

Poprvé v brněnské spalovně

Největší spalovna v republice – SAKO Brno – měla původně využívat k čištění spalin aktivní uhlí dodané spolu s technologií ze zahraničí. Při kontrolním měření se však zjistilo, že se nepodaří dodržet emisní limit 0,1 ng/1 m³ koncentrací látek PCDD/F. „V druhé polovině roku 1995 jsme se na konferencích setkali s techniky z této spalovny a nabídli jsme jim ke zkouškám sorbent Chezacarb. V krátké době jsme jim i technologicky vyřešili změny a úpravy na jejich zařízení, aby vyhovovalo pro Chezacarb. A již první zkoušky dopadly výtečně,“ pochválil Petr Kubal práci specialistů Unipetrolu RPA. Na základě měření se dá tvrdit, že brněnská spalovna SAKO byla první, která v uplynulých deseti letech vypouštěla ve spalinách do ovzduší v průměru o 70 % méně dioxinů a furanů, než dovolují české limity.

Ani to však nezajistilo Chezacarbu snadný rozlet do světa. Po zdlouhavých testech ve spalovně OLO v Bratislavě se měřením autorizované firmy zjistilo, že účinnost čištění spalin je při zhruba třetinovém použití Chezacarbu (ve srovnání s konkurenčním sorpčním materiálem) téměř desetkrát lepší. Třetí významná spolupráce se rozjela se spalovnou Dekonta Trmice u Ústí nad Labem, kde se likvidoval nemocniční odpad. Předcházely jí jako vždy předtím zdlouhavé porovnávací zkoušky. „Během testů se zjistilo, že u jedné linky ve spalovně stačilo poloviční množství Chezacarbu na vyčištění spalin od dioxinů a furanů pod požadovaný limit a u druhé dokonce jen čtvrtina,“ dodal Kubal. Na obou linkách se od druhého pololetí roku 2005 používá Chezacarb. Úspěchy s tímto sorbentem nakonec přesvědčily i rokycanskou firmu SMS, aby zahájila technickou přípravu spaloven již s perspektivou využít Chezacarb jako hlavní sorpční médium pro čištění odpadních plynů.

Co je chezacarb?

Jde o čistý uhlík, který vzniká jako odpad při zplynění ropných zbytků na vodík a oxidy uhlíku ve výrobně POX ve společnosti Unipetrol RPA. Vyznačuje se velkým povrchem v úrovni zhruba 1000 m²/g uhlíku. Pro představu – gram Chezacarbu představuje plochu desetihektarové zahrady nebo malého fotbalového hřiště. Díky tomu Chezacarb na sebe dokáže velmi úspěšně vázat škodlivé i nebezpečné látky z plynů, par a kapalin (lze ho použít do různých filtrů, při čištění spalin v teplárnách i spalovnách či při likvidaci ekologických havárií).

Částice Chezacarbu se seskupují a vytvářejí porézní útvary – peletky – o objemu 3 až 4 cm³/g. Jejich póry však nemají stálý objem a například v kontaktu s uhlovodíky se zvětšují. Kilogram Chezacarbu je tedy schopen, podobně jako vysušená mořská houba, do sebe vstřebat i více než osm litrů uhlovodíků. V praxi jej lze použít při ekologických haváriích na řekách, kde na sebe spolehlivě naváže ropné látky. V minulosti provádělo testy s použitím Chezacarbu i americké námořnictvo, ale na moři se sorbent neosvědčil, „v práci“ mu vadily mořské vlny.

V důsledku přítomnosti stopového množství katalyzujících kovů Chezacarb urychluje rozklad a přeměnu látek. Této vlastnosti se v Unipetrolu RPA využívá již od roku 1973 při čištění odpadních vod. Díky účinkům Chezacarbu se ve vodě rozkládá sirovodík i kyanovodík na neškodné produkty.