Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Tekutá droga

 |  18. 1. 2007
 |  Vesmír 86, 7, 2007/1

Za rok 2005 vypil průměrný obyvatel této země v průměru 163,5 litru piva. V tomto množství bylo 5,2 litru 100% lihu, což je více, než se za stejný rok vypilo ve vínu a destilátech dohromady (do průměrné spotřeby se přitom počítají i kojenci). Pití piva se stalo nejlevnějším způsobem jak si obstarat alkoholickou demenci nebo delirium.

Před listopadem 1989 v rozhovoru pro německý časopis prohlásil komunistický funkcionář Vasil Biľak, že pivo je tekutý chléb. Tehdy to vzbudilo pohoršení. Dnes se o pivu tvrdí daleko větší nehoráznosti a nikdo se nad tím nepozastavuje. V médiích např. někdo hrdě prohlašoval, že alkohol v pivu není droga, ačkoli v mezinárodní klasifi kaci najdeme alkohol mezi psychoaktivními látkami hned vedle opiátů, navíc působí v mozku mj. na opiátové receptory, tedy na stejná místa jako heroin. V půllitru 12° piva je přibližně stejně alkoholu jako ve velkém panáku (půl deci) destilátu.

V honbě za ziskem neberou výrobci piva ohledy ani na děti a dospívající. Sdružení Kontext (www.sweb.cz/sdruzenikontext/i1.html) upozorňuje na to, že výrobci lákají na pivní slavnosti i děti (např. děti pod 140 cm měly na jednu takovou taškařici vstup zdarma). Jde o aktivity s cílem zvýšit spotřebu alkoholu a vychovat si zákazníky závislé na alkoholu. Co na tom, že se tyto děti v opilosti třeba zmrzačí nebo se dopustí zločinu? Zkázonosná mašinérie pracuje s děsivou efektivitou.

Existuje způsob jak sladit nenasytnou touhu pivovarníků po zisku a lidské zdraví? Kupodivu ano. Zdravotní problémy totiž nepůsobí pivo, ale alkohol v něm. Pivo s nepatrným obsahem alkoholu by se mohlo zlevnit, pivo s vysokým obsahem alkoholu naopak zatížit větší daní. Tím by jeho spotřeba klesla, jak se u nás nedávno stalo po zvýšení daně na destiláty. Pokud snad někomu jde o chuť piva, nemusí si k ní ještě pořizovat cirhózu.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Karel Nešpor

Primář MUDr. Karel Nešpor, CSc., (*1952) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Plzni. V Psychiatrické léčebně v Praze 8 se zabývá léčbou závislostí. Je vědeckým sekretářem Společnosti pro návykové nemoci a autorem více než 100 prací týkajících se léčby závislostí, psychoterapie, relaxačních technik a jógy.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné