Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kde stojí čintamani

ad (Ne)rozumné provokace, Vesmír 85, 689, 2006/11
 |  18. 1. 2007
 |  Vesmír 86, 12, 2007/1

V listopadovém Vesmíru mě vedle jiného zaujal text „Čintamani a ptáci“. Z článku Vladimíra Chába vyplývá cosi velice provokativního. To samo o sobě vítám, provokace je de facto stimulace a čas od času se hodí. Problém je v tom, že v článku není nic řečeno naplno (pročež se na něj mj. špatně reaguje). Pan Cháb nesdělí přímo, že „přístroj funguje“, i když nevíme jak, a dokonce si netroufne ani na formulaci „přístroj by mohl fungovat“. Aniž by se jakkoli zmínil o funkčnosti anténního vysoušeče, umně nám jej asociuje s řadou pozitivních výrazů, například s „respektovaným rakouským občanem“, „pečlivě vedenými statistickými daty“ či s možností „vysoušení historických budov a objektů bez chemie, podřezávání a injektáže“. Na druhé straně stojí jakási křivda, nejasné spolčení řady sanačních firem, a „neadekvátní způsob jednání“, to vše poněkud vágně spojeno s „omyly používanými jako pádné argumenty“. Nemůžeme s autorem než souhlasit, že státní zaměstnanci by měli „nestranně pomáhat“. Podobně nezbude než uznat, že ztráta spisů není v pořádku. A tak stále souhlasíme a souhlasíme – až si z článku odneseme dojem, že se okolo anténního vysoušeče děje cosi nesprávného. Zajímavý a nadějný způsob sanace kontra nepřející a možná až zločinné spolčení. Není to fér.

Z náznaků lze samozřejmě ledaco o názoru autora vytušit, nicméně možná by se neměl žinýrovat svůj názor zveřejnit, tím spíš, že je článek uveden poznámkou „Text vyjadřuje osobní názory autora“. A také by mě zajímalo, z čeho si V. Cháb svůj názor vytvořil. Nechal jej snad onen nejmenovaný rakouský vynálezce nahlédnout do svých statistik? Pokud ano, proč nás neinformuje o tom, co z nich vyplývá? Bylo někdy někde provedeno empirické ověření metody? Proč nám o něm nenapsal? A když už má být text tak osobní, co autora vedlo k tomu, aby za vynálezcem vážil cestu?

Možná že ale o funkčnost přístroje autorovi vůbec nešlo – šlo mu jen o to, aby měl každý právo na spravedlivý proces, jehož se zmíněnému přístroji, respektive jeho výrobci, dle něj nedostalo. Souhlasím s tím, že by bylo fajn přístroj experimentálně testovat, vždyť teoreticky vzato je skutečně možné, že přístroj funguje na principu, který současná věda nezná. Jenže takové testování není žádná legrace. Kdo to zaplatí?

Pokud by to mělo být tak, jak pan Cháb naznačuje, a přístroj by neměl být prohlášen za nefunkční pouze proto, že neznáme princip, na němž funguje, pak bych mohla vyrobit dejme tomu kuličku, o níž bych prohlašovala, že odstraní v okolí pěti metrů třeba veškerou „negativní energii“ (to by mohlo na zákazníky zapůsobit), a nikdo by mě za to nemohl napadnout, aniž by mou kuličku experimentálně prověřil (důkazní břemeno obecně spočívá na žalobci). Inu – a měl by to těžké, protože bych mohla třeba tvrdit, že tato „negativní energie“ se nedá změřit žádným známým přístrojem.

Autor haní postup soudu, aniž explicitně navrhuje, jak to tedy mělo být. Měl se podle něj soud obrátit na znalce z oboru stavebnictví – a nikoli fyziky, když označuje posudek fyziků jako „podivnou okolnost“? Krom výše uvedeného se nemohu ubránit dojmu, že informace z autorova pera jsou významově zkresleny. Pochybuji, že se u soudu rozhodovalo o platnosti fyzikálních zákonů, jak pan Cháb píše. Tipuji, že šlo prostě o to, zda firma klame zákazníky či nikoli. Což se rozhodovalo v rámci zákonů naší společnosti, na základě zvážení známých zákonů fyzikálních.

Další otázkou je, jak si vztahovat fráze autorova obecného úvodu ke kauze, o níž text dále pojednává. S mnohými z nich, tak jak jsou podány, nemohu než nesouhlasit. Například se nedomnívám, že by věda byla „zanechána ve vzduchoprázdném prostoru“, „naprosto nesrozumitelná pro veřejnost“. Je sice pravda, že špičkové vynálezy vědy a techniky většina lidí nechápe, nebo alespoň ne do detailů, na druhé straně se však též zvyšuje vzdělanost obecné populace a veřejnost je schopna porozumět složitějším věcem než dříve. To je ale téma na dlouhou diskusi. Autorovo upozornění na to, že s váhou finančního pozadí se věda stává služkou, si vysvětluji tak, že o výsledcích výzkumu, jejž nyní zmíněná firma hodlá financovat, mám dopředu pochybovat.

Omlouvám se za množství otázek a předem Vám, pane Chábe, děkuji za odpovědi – doufám, že neusoudíte, že patříme do „škol s myšlením na různých úrovních evidentně bez programově styčných bodů“.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Pavla Koucká

Mgr. Pavla Koucká (*1975) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK a psychologii na Filozofické fakultě UK, je redaktorkou časopisu Psychologie dnes a doktorandkou na Přírodovědecké fakultě UK.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné