Klon fretky v roce 10 po Dolly

Jak ten čas letí! Pátého července uplynulo deset let od narození ovce Dolly. Sama Dolly se výročí nedožila. Onemocněla těžkou plicní chorobou a veterináři ji utratili 14. února 2003. Výčet jejích klonovaných následníků je však impozantní. Kromě ovcí se podařilo klonovat i skot, myši, potkany, králíky, kočky, prasata, kozy, muflony, muly, koně, jelence, psy. Z ohrožených druhů savců se klonů dočkali antilopa dzeren, divocí tuři gaur a banteng.

Nejnovější položkou ve výčtu úspěšně klonovaných savců se stala fretka (Mustela putorius furo), jež je domestikovanou formou tchoře. Na tento „okrajový“ živočišný druh nepadla volba náhodou.

Tým amerických, francouzských a čínských vědců vedený Johnem Engelhardtem z Iowské univerzity chce klony fretky využít k výzkumu závažných plicních chorob. Mají k tomu dobrý důvod. Dýchací cesty fretky se nápadně podobají lidským. Vyskytují se v nich stejné typy buněk a podobné je i rozložení žláz ve sliznicích. V tom fretka předčí jiná laboratorní zvířata, např. myš, potkana nebo králíka, a díky tomu je využívána jako vynikající model pro studium infekčních i dědičných plicních onemocnění.

Fretka patří k nejvyužívanějším modelovým živočichům při výzkumu mechanizmů infekce virem chřipky, včetně té „ptačí“, vyvolávané virem H5N1. Je hojně využívána pro studium cystické fibrózy. Tato dědičná choroba (viz Vesmír 75, 365, 1996/7) je vyvolána mutacemi genu CFTR a postihuje zhruba jedno ze tří tisíc narozených dětí. Jde o onemocnění velmi vážné a v současnosti nevyléčitelné. Tvorba fretek postižených různými typy mutací genu CFTR by byla pro výzkum cystické fibrózy a její léčby obrovským přínosem.

Zvířata s cíleně navozenou mutací vybraného genu lze nejspíše získat klonováním. Buňka, do jejíž dědičné informace byla cíleně vnesena uměle navozená mutace, je spojena s vajíčkem zbaveným vlastní dědičné informace. Ze vzniklého zárodku se vyvine klon, jenž pak nese mutaci genu v každé buňce těla. Engelhardtův tým začal s klonováním fretky doslova od píky. Nejprve vyvinul postup pro hormonální ošetření samic, aby si zajistil dostatečné počty vajíček. Následně se vědci učili kultivovat embrya a vyvíjeli techniky pro jejich přenos náhradním matkám. Nejednou narazili na vážné obtíže. Klopotně vyvíjená hormonální stimulace se nakonec ukázala jako nevhodná. Vajíčka získaná od samic ošetřených hormony nebyla plnohodnotná a nezajišťovala zdárný vývoj embryí. Mnohem lépe dopadaly experimenty s vajíčky, která vědci fretkám odebrali bez hormonální stimulace a nechali je dozrát v laboratoři. Nakonec se jim podařilo klony fretek získat. Samičky Lilly a Libby netrpí zjevnými defekty a samy jsou plodné. Lilly přivedla na svět přirozenou cestou šest mláďat, Libby dokonce deset. Teď je na řadě tvorba klonů fretek z buněk nesoucích cíleně navozené mutace CFTR.

Technika klonování fretek najde zřejmě uplatnění nejen v biomedicínském výzkumu. Získané zkušenosti by mohly pomoci při záchraně ohrožených lasicovitých šelem, např. amerického tchoře černonohého nebo norka evropského.

Zdá se, že narozením fretek Lilly a Libby vstoupilo klonování do nového období. Jsou to zřejmě první klony, jejichž existenci neohlásil některý z „hvězdných“ vědeckých časopisů kalibru Nature nebo Science s faktorem impaktu kolem 30. Musely se spokojit s časopisem Developmental Biology, jenž má impakt faktor „jen“ 5,234. Možná i proto byly klony fretek okázale ignorovány drtivou většinou sdělovacích prostředků. Ty se v té době přednostně věnovaly tiskové zprávě kalifornské biotechnologické firmy Allerca, jež ohlašovala kočku se sníženým obsahem alergenu v srsti. Pikantní na tom je to, že Allerca chtěla původně získat zakladatele linie „nealergenních“ koček klonováním z kočičích buněk, v nichž by byl zablokován gen pro alergenní protein FEL D1. Ambiciózní plán ale nevyšel a Allerca se musela vrátit k staré dobré klasické selekci. Některé kočky mají obsah proteinu FEL D1 v srsti „od přírody“ snížený a Allerca jejich vrozenou dispozici jen dále rozvinula. Zpráva o tom, že hypoalergenní koťata budou k mání už v roce 2007 po čtyřech tisících dolarech za kus, se zdála světovým agenturám důležitější než fretčí klony slibující úlevu lidem s cystickou fibrózou. Možná to věští, že se „v roce 10 po Dolly“ stávají klony pomalu ale jistě obnošenou vestou.