Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Klon fretky v roce 10 po Dolly

Šance pro léčbu cystické fibrózy
 |  14. 9. 2006
 |  Vesmír 85, 511, 2006/9

Jak ten čas letí! Pátého července uplynulo deset let od narození ovce Dolly. Sama Dolly se výročí nedožila. Onemocněla těžkou plicní chorobou a veterináři ji utratili 14. února 2003. Výčet jejích klonovaných následníků je však impozantní. Kromě ovcí se podařilo klonovat i skot, myši, potkany, králíky, kočky, prasata, kozy, muflony, muly, koně, jelence, psy. Z ohrožených druhů savců se klonů dočkali antilopa dzeren, divocí tuři gaur a banteng.

Nejnovější položkou ve výčtu úspěšně klonovaných savců se stala fretka (Mustela putorius furo), jež je domestikovanou formou tchoře. Na tento „okrajový“ živočišný druh nepadla volba náhodou.

Tým amerických, francouzských a čínských vědců vedený Johnem Engelhardtem z Iowské univerzity chce klony fretky využít k výzkumu závažných plicních chorob. Mají k tomu dobrý důvod. Dýchací cesty fretky se nápadně podobají lidským. Vyskytují se v nich stejné typy buněk a podobné je i rozložení žláz ve sliznicích. V tom fretka předčí jiná laboratorní zvířata, např. myš, potkana nebo králíka, a díky tomu je využívána jako vynikající model pro studium infekčních i dědičných plicních onemocnění.

Fretka patří k nejvyužívanějším modelovým živočichům při výzkumu mechanizmů infekce virem chřipky, včetně té „ptačí“, vyvolávané virem H5N1. Je hojně využívána pro studium cystické fibrózy. Tato dědičná choroba (viz Vesmír 75, 365, 1996/7) je vyvolána mutacemi genu CFTR a postihuje zhruba jedno ze tří tisíc narozených dětí. Jde o onemocnění velmi vážné a v současnosti nevyléčitelné. Tvorba fretek postižených různými typy mutací genu CFTR by byla pro výzkum cystické fibrózy a její léčby obrovským přínosem.

Zvířata s cíleně navozenou mutací vybraného genu lze nejspíše získat klonováním. Buňka, do jejíž dědičné informace byla cíleně vnesena uměle navozená mutace, je spojena s vajíčkem zbaveným vlastní dědičné informace. Ze vzniklého zárodku se vyvine klon, jenž pak nese mutaci genu v každé buňce těla. Engelhardtův tým začal s klonováním fretky doslova od píky. Nejprve vyvinul postup pro hormonální ošetření samic, aby si zajistil dostatečné počty vajíček. Následně se vědci učili kultivovat embrya a vyvíjeli techniky pro jejich přenos náhradním matkám. Nejednou narazili na vážné obtíže. Klopotně vyvíjená hormonální stimulace se nakonec ukázala jako nevhodná. Vajíčka získaná od samic ošetřených hormony nebyla plnohodnotná a nezajišťovala zdárný vývoj embryí. Mnohem lépe dopadaly experimenty s vajíčky, která vědci fretkám odebrali bez hormonální stimulace a nechali je dozrát v laboratoři. Nakonec se jim podařilo klony fretek získat. Samičky Lilly a Libby netrpí zjevnými defekty a samy jsou plodné. Lilly přivedla na svět přirozenou cestou šest mláďat, Libby dokonce deset. Teď je na řadě tvorba klonů fretek z buněk nesoucích cíleně navozené mutace CFTR.

Technika klonování fretek najde zřejmě uplatnění nejen v biomedicínském výzkumu. Získané zkušenosti by mohly pomoci při záchraně ohrožených lasicovitých šelem, např. amerického tchoře černonohého nebo norka evropského.

Zdá se, že narozením fretek Lilly a Libby vstoupilo klonování do nového období. Jsou to zřejmě první klony, jejichž existenci neohlásil některý z „hvězdných“ vědeckých časopisů kalibru Nature nebo Science s faktorem impaktu kolem 30. Musely se spokojit s časopisem Developmental Biology, jenž má impakt faktor „jen“ 5,234. Možná i proto byly klony fretek okázale ignorovány drtivou většinou sdělovacích prostředků. Ty se v té době přednostně věnovaly tiskové zprávě kalifornské biotechnologické firmy Allerca, jež ohlašovala kočku se sníženým obsahem alergenu v srsti. Pikantní na tom je to, že Allerca chtěla původně získat zakladatele linie „nealergenních“ koček klonováním z kočičích buněk, v nichž by byl zablokován gen pro alergenní protein FEL D1. Ambiciózní plán ale nevyšel a Allerca se musela vrátit k staré dobré klasické selekci. Některé kočky mají obsah proteinu FEL D1 v srsti „od přírody“ snížený a Allerca jejich vrozenou dispozici jen dále rozvinula. Zpráva o tom, že hypoalergenní koťata budou k mání už v roce 2007 po čtyřech tisících dolarech za kus, se zdála světovým agenturám důležitější než fretčí klony slibující úlevu lidem s cystickou fibrózou. Možná to věští, že se „v roce 10 po Dolly“ stávají klony pomalu ale jistě obnošenou vestou.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné