Biodiverzita pro všední den

Tato publikace je prvním pokusem soustředit a zhodnotit nejen starší (dílčí, zpola již zapomenuté a možná banální), ale hlavně nejnovější ekologické metody a návody pro zemědělce, uveřejňované v nejrůznějších vědeckých časopisech. Na knize se kromě 3 editorů podílelo 32 autorů, většinou ze Švýcarska, dále z Německa, ale i z Itálie, Francie, Nizozemska, Velké Británie a Švédska.

Většina knihy je anglicko-německá, tomu odpovídá i dvojjazyčný titul knihy. Levá polovina stránek je psána anglicky, pravá německy, s výjimkou tří kapitol, které jsou pouze v angličtině (obsahují hodnocení ekologické kvality křovinatých živých plotů, menších lesíků včleněných do zemědělské krajiny, travnatých mezí, luk, pastvin a vysokokmenných ovocných sadů). Anglicko-německé uspořádání textu umožňuje širší využití publikace, a navíc je pomůckou pro lepší pochopení, popřípadě překlenutí nejasností v interpretaci základních pojmů, principů a navrhovaných postupů. Připomínám, že publikace je věnována praktikům-zemědělcům, jak se uvádí v úvodu, nejdůležitějším tvůrcům naší krajiny. Paralelní text v němčině a angličtině může být užitečný i českým autorům, pokud si budou chtít ověřit správnost výběru některých termínů či stylu psaní při koncipování svých rukopisů.

Dvojjazyčné publikace nejsou v ediční historii OILB/SROP-IOBC/WPRS ¹⁾ ojedinělé, jak naznačuje již francouzsko-anglická zkratka názvu Mezinárodní organizace pro biologickou a integrovanou regulaci škůdců. Je to jedna z nejvýznamnějších mezinárodních organizací propagujících ekologicky vhodné (vlídné, šetrné, přijatelné) postupy v ochraně rostlin.

Biodiverzita a fungování ekosystémů je bezesporu velké téma (viz Vesmír 84, 32, 2005) a stále není jasné, jaká míra biologické rozmanitosti je pro zachování stability toho kterého ekosystému podstatná. Monokultury zemědělských plodin dávají šanci členovcům mnoha druhů, aby se vrchovatou měrou uplatnili jako škůdci – potravní konkurenti člověka.

S odkazem na práci „Landscape Management for Functional Biodiversity“ ²⁾ se definují služby, které poskytuje multifunkční zemědělství, daleko šíře než jen jako produkce potravin. Od ekologicky orientovaného zemědělství se očekává příznivý vliv na kvalitu krajiny, udržování zdravého a bezpečného prostředí, podpora biodiverzity a rekreační a estetické hodnoty krajiny. Publikace, na kterou chci touto recenzí upozornit, je v podstatě příručkou rozumného, ekologicky orientovaného hospodaření v evropské zemědělské krajině. Autoři zjevně dávají přednost evropskému modelu zemědělské krajiny, který se právě důrazem na „mimoprodukční“ funkce zemědělství zřetelně liší od modelu amerického. Ve vysoce produktivní zemědělské krajině, např. v USA, se dá docela dobře žít (v klimatizovaném rodinném domku s bazénem), ale rekreovat se rodina jezdí míle daleko do krásných a rozsáhlých přírodních rezervací.

Nemíním podrobně komentovat jednotlivé oddíly, uvedu jen přehled kapitol a pár příkladů: Po vytyčení pravidel a definování pojmů následuje kapitola o křovinných porostech, považovaných za důležitý stabilizační prvek v krajině. Samostatná stať pojednává o roli kopřivy jako rezervoárové rostliny pro četné predátory a parazitoidy.

Rozsáhlá třetí kapitola se zabývá agro-ekosystémy vinic, ovocných sadů, orné půdy, polní zeleniny a travních porostů. Mnoho prostoru je věnováno příkladům a metodám hodnocení jednotlivých situací. Pro hodnocení diverzity luk a pastvin je jako jedno z kritérií navržena škála podle výskytu motýlů (A – jen bílí nebo žádní motýli, B – bílí a hnědí motýli, C – bílí, hnědí a modří motýli, D – navíc ještě černo-bíle skvrnití motýli). Prosté, rychle proveditelné. S tímto zjednodušujícím pohledem nevystačíme, budeme-li hledat například příčiny kalamit (kolaps chemické ochrany v důsledku selektované rezistence některého škůdce apod.). Pro ilustraci, jak konkrétní jsou jednotlivá doporučení, uvedu pasáž o ochranném pásmu a větrném driftu při aplikacích pesticidů: Předepisuje se vyloučit aplikaci pesticidu při rychlosti větru přes 5 m/s a také při teplotě nad 25 °C a relativní vlhkosti vzduchu pod 50 %. Neměla by se používat technika produkující příliš malé kapky. Trysky mají být blízko cíli, aby kapky zasáhly povrch rostlin v co nejkratším čase. Nemají se pesticidem ošetřovat okraje polí (minimálně do vzdálenosti 3 m). Takto lapidárně zní návod jak před zásahem pesticidu chránit blízké ekologické infrastruktury. V závěru knihy jsou, kromě přehledu literatury, dodatky včetně slovníku technických termínů a užitečných adres.

Přál bych si, aby měli čtenáři u nás brzy možnost listovat zamýšlenou česko-anglickou verzí této publikace a sami posoudit, co je jim sympatické (viz obrázek): vesnice obklopená sady s cestami vroubenými stromořadím, nebo vesnice s okolní holou krajinou?