Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

O jménech genů a vědcích

Tři kategorie zmatenosti
 |  13. 4. 2006
 |  Vesmír 85, 200, 2006/4

Příslušníci různých sekt či tajných společností se často pokoušejí o zavedení tajného jazyka. Jedna z takových sekt se svou snahou pokročila daleko – natolik daleko, že si už ani její příslušníci v podstatě nerozumějí. Jde o molekulární biology a jejich tajnou řečí je podivuhodný kód sloužící k pojmenování genů.

Molekulární biologové, kteří studují obyčejnou octomilku, jsou vyhlášení výběrem extravagantních jmen pro objevené geny – zřejmě si tím kompenzují komplexy z toho, že věnují celý život prohlížení mrňavé mouchy. A tak mají octomilky geny Cleopatra, Tudor, Ken and Barbie, koitus interruptus nebo agnostic. Samozřejmě všechny názvy jsou perfektně logické. Například octomilka s mutací v genu Tudor je sterilní – a jak známo, královský rod Tudorovců zmizel z historie, protože se nerozmnožoval. Mutant Ken and Barbie zase zcela postrádá vnější genitálie – tak jako stejnojmenné nebohé panenky.

Vědci, kteří si vybrali za objekt svých studií myš, jsou naopak přísně jednoznační. Geny pojmenovávají zásadně podle jejich funkcí, a nikoliv podle fantaskních podobností mutantů s pohádkovými či reálnými postavami a událostmi. Takže zatímco octomilky mají gen armadillo (mutantní embrya vypadají přesně jako pásovci, což je český překlad tohoto slova), myšaři nevidí nejmenší důvod, proč by se tak měl jmenovat gen, který přece kóduje β-katenin. A ani jedna skupina se svého práva na své jméno samozřejmě nevzdá.

Situace, kdy má jeden gen stejné funkce v různých organizmech odlišné jméno, není neobvyklá. Rekordmanem v této kategorii je gen SELL (kódující protein selektin), pro nějž existuje 15 alternativních označení.

Často se ale setkáme i s opakem. Fantazie vědců není nekonečná (což mnozí z nich neradi slyší), a tak se běžně stává, že zcela odlišné geny z úplně odlišných organizmů dostanou stejné jméno. Naprostým vítězem v této kategorii je na první pohled neškodné MT1, které k dnešním dni označuje 11 odlišných genů.

Příčina třetí kategorie zmateností ve jménech genů je zatím neznámá, podle mého názoru však způsobuje chaos největší. Jde o situaci, kdy se příbuzné geny z různých organizmů jmenují podobně, dokonce velmi podobně, ale nikoliv stejně. Krásným příkladem je situace, kde se lidská varianta kvasinkového genu PMS1 jmenuje PMS2, zatímco (zřejmě aby se to nepletlo) lidský PMS1 odpovídá kvasinkovému genu jakému? Ano, uhádli jste, je to PMS2!

Chaos kolem jmen začíná způsobovat tím víc problémů, čím více nových genů objevujeme. Často z různých stran slyšíme, jak podobné, či dokonce shodné jsou genetické informace různých organizmů, jak to má ale člověk poznat, když se i velice příbuzné geny jmenují jinak? Navíc se žádná skupina vědců nechce vzdát svého práva pojmenovávat si geny po svém, což se koneckonců dá chápat – pro některé je to možná jedna z mála radostí trudného a komplikovaného klonování nových genů. Proto se skupina vědců z Evropského bioinformatického ústavu (EBI, pozor neplést s FBI) rozhodla jít na věc od lesa a místo složitého přejmenování všech genů začali už pojmenované geny třídit do přesně definových skupin. Celá tahle legrace se jmenuje Gene Ontology (GO, www.geneontology.org), a umožní vám najít geny nikoliv podle jmen, ale podle funkcí definovaných na různých úrovních hierarchie (vlastnosti genu) – od skupiny „geny potřebné k buněčnému dělení“ (asi 138 425 různých genů) po „geny potřebné pro vyhledávání homologie při homologní rekombinaci“ (podle typu organizmu 3–5).

A tak si i nadále mohou vědci pojmenovávat geny, jak chtějí. Takže geny potřebné ke vzniku červených krvinek v akvarijní rybce zebřičce (Danio rerio) se budou jmenovat cabernet, chianti a merlot podle toho, jakou barvu krve má výsledný mutant. Transpozon, který většinu času nic v genomu nedělá, a pak se zničehonic vzbudí a začne se rozšiřovat genomem, se i nadále smí jmenovat Šípková Růženka (Sleaping beauty). A proč se gen hip-hop jmenuje zrovna takhle, to už si za domácí úkol najděte sami.

Poznámka autorky: Všechna uvedená jména genů jsou skutečná.

Ke stažení

O autorovi

Zuzana Storchová

Prof. Zuzana Storchová, Ph.D., (*1970) v roce 1989 obsadila 17. až 20. místo biologické olympiády. Vystudovala PřF UK Praha. Po doktorandském studiu u Vladimíra Vondrejse zamířila na dva roky do Curychu, kde se věnovala studiu postreplikativních oprav DNA. Od roku 2001 do roku 2007 pracovala na Dana Farber Cancer Institute/Harvard Medical School v Bostonu na projektu zaměřeném na studium polyploidie v kvasinkách. Od r. 2008 vede pracovní skupinu v Ústavu Maxe Plancka pro biochemii v Martinsriedu u Mnichova. Její skupina studuje vliv abnormálního počtu chromozomů na lidské buňky. V roce 2016 byla jmenována profesorkou molekulární genetiky na Technické univerzitě v Kaiserslauternu.

Doporučujeme

Člověk páchne *alkoholem

Člověk páchne *alkoholem audio

Jaroslav Petr  |  5. 8. 2018
Že pach lidského těla „vyrábějí“ bakterie, se ví už relativně dlouho. Některé mechanismy tohoto procesu jsou ale dosud stále tajemstvím. Britští...
Do světa a zase zpět

Do světa a zase zpět

Eva Bobůrková  |  31. 7. 2018
Mladý lékař Karel Kieslich o sobě říká: „Splňuji archetyp českého Honzy“. Studuje totiž na University College v Londýně, chtěl by ve světě...
Zahalená Venuše

Zahalená Venuše uzamčeno

Jan Veselý  |  16. 7. 2018
Snímky pořízené ve viditelném a infračerveném oboru kamerou VIRTIS sondy Venus Express zachycují pozoruhodná oblaka v nejvyšších vrstvách...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné