Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

JAROSLAV HLAVÁČ (ed.) a kol.: Živel Země

Agentura Koniklec, Praha 2004, 358 stran, 250 Kč, náklad neuveden, k vydání připravil Václav Bratrych, ISBN 80-902606-5-9
 |  16. 6. 2005
 |  Vesmír 84, 363, 2005/6

Kniha Živel Země je součástí edice Živly, která se snaží uchopit jevy kolem nás vždy z hlediska jednoho ze čtyř živlů – vzduchu, ohně-energie, země a vody. Ve svazku věnovaném Zemi usiluje kolektiv 48 autorů o srozumitelné vysvětlení otázek, které se této planety týkají.

Země představuje bezpochyby živel nejpevnější, nejtrvalejší, poskytující kontext ostatním procesům, zkrátka pevnou půdu pod nohama. Informaci konzervuje nepoměrně déle než třeba závan větru či vlnění vody. Geologické vrstvy uchovávají informaci o životě a procesech před stovkami milionů až několika miliardami let. V oceánských rezervoárech mohou být atomy a molekuly „pohřbeny“ také poměrně dlouho, ale pořád jde o dobu nepoměrně kratší (nejvýš tisíce let), a atmosféra se obměňuje spíše ve dnech a letech. Snaha pochopit složité biogeochemické pochody dává základ nejenom současným vědám o Zemi a životním prostředí, ale rovněž pradávnému intuitivnímu odrazu zemských procesů v různých kulturách.

Například podle čínské filozofie reprezentuje Země princip jin, tedy konzervativní, syntetizující, „měkkou“ složku dynamické rovnováhy archetypálních pólů bytí („Matka Země“ či „Země Živitelka“). V racionální evropské filozofii je hlavním zdrojem obživy, materiálů a soukromého vlastnictví, kdy „prach jsi a v prach se obrátíš“. Zemi lze tedy vnímat z několika různých hledisek, která se knihou navzájem proplétají a vytvářejí celkový odraz živlu Země ve vědě, technice a kultuře.

Samotné slovo „země“ může nabývat různých významů, závislých na zvoleném časoprostorovém měřítku. V první řadě jde o Zemi ve smyslu „modré planety“ či „světa“ (Earth), globálního ekosystému rotujícího ve vesmíru s celým svým osazenstvem. V tomto pojetí je Země jednou z mnoha planet, s nimiž sdílí „vesmírný prach“, který obsahuje rovněž biogenní prvky. Co je ve známém vesmíru pro Zemi jedinečné, je přítomnost života. Dynamika a interakce jednotlivých „zemských slupek“ pak dává vznik opravdovému živlu Země, který ovlivňuje miliony lidí.

Dalším významem je země ve smyslu land, tedy souš či pevnina charakterizovaná typickým zemským pokryvem a krajinným rázem. Toto pojetí nejlépe vyniká na satelitních snímcích kontinentů či geografických mapách a je rovněž přístupné každodenní zkušenosti lidského pozorovatele v měřítku krajiny. Země je charakterizována určitým typem pokryvu (ať již v podobě vegetace, ledu a sněhu či pustiny). Specifickou kategorií země je potom půda („zemina“), tedy útvar vzniklý souhrou zvětrávání a tlení jakožto součásti životadárných procesů.

Největší porci poznatků, zaujímající v podstatě polovinu rozsahu publikace, prezentuje první část knihy, nazvaná přímo „Planeta Země“. Jejím těžištěm je popis vývoje, složení a dynamiky Země, tedy procesů probíhajících v zemském nitru a projevujících se na povrchu. Je popsán rovněž celkový kontext vývoje sluneční soustavy, který vedl až k vzniku naší oživené planety. Právě energetický příkon Slunce a materiálové předpoklady stojí za růstem komplexity biosféry až do dnešní podoby. Kapitoly o vývoji Země jsou proloženy kapitolami o vývoji života v hlavních geologických obdobích. Z tohoto hlediska knihu oživují i odvážnější a integrující úvahy, např. o teorii Gaia, kosmických předpokladech života, hluboké horké biosféře či principech spoluvývoje (koevoluce) organizmů a prostředí. Čtenáři se tak dostane vysvětlení fenoménů, se kterými se setkává na stránkách Vesmíru, mezi jinými třeba vzniku různých typů krasu. Značná část je věnována rovněž životu v různých typech ekosystémů a biotopů. Vysvětleny jsou i přístupy k měření a zobrazování Země včetně stále perspektivnějšího dálkového průzkumu Země a mnoho dalších aspektů jejího studia.

Nosná část knihy je vyvážená a poskytuje ucelený přehled o současných poznatcích vycházejících z převratné teorie deskové tektoniky a z teorie ostrovní biogeografie. Kapitoly jsou psány přehledně a čtivě, nezabředávají do podrobností a měly by být srozumitelné i laickým čtenářům.

Druhá část se zabývá Zemí ve společenských souvislostech, tedy odrazem archetypu Země v umění a světonázorových proudech. Dozvíme se o různých mýtech a rituálech či o obřadech k zajištění plodnosti. Kromě tradiční filozofie zahrnuje kniha hlediska astrologie, keltského náboženství, indické a čínské filozofie i medicíny. Zachyceny jsou rovněž projevy Země v umění, zejména hudbě, malířství a sochařství. Kapitoly této části jsou velmi zajímavé, ale možná chybí pojednání psychologie a etiky Země, ačkoliv místy tato témata probleskují. Co způsobuje vnímání krajiny domova a „genia loci“ a jak konfigurace krajiny ovlivnila evoluci člověka? Jaké jsou možné přístupy k existenci života na Zemi ve světle „ekologické krize“? Jaký je etický rozměr odpovědnosti moderního člověka za stav planety? Na tyto otázky zde čtenář bude hledat odpověď marně.

Třetí část – „Země ve službách člověka“ – rozebírá vlastnosti Země, které umožnily rozvoj civilizace, zejména kamenných nástrojů, rudních ložisek, zeolitů a jílovitých minerálů a také drahých kamenů. Užitné vlastnosti se projevují nejen v materiálech, které lidé využívají a ze kterých budují svoje obydlí, ale rovněž v celkové struktuře vytvářející přirozená útočiště, např. jeskyně. Nedílnou součástí „služeb“ je produkce potravin, proto kniha zachycuje rozvoj zemědělství a způsoby obhospodařování této křehké základny moderní civilizace. Kapitoly týkající se plánování a obnovy krajiny předznamenávají další část knihy věnovanou životnímu prostředí v kontextu lidské činnosti a jejích vedlejších důsledků. Kromě historie péče o životní prostředí se lze dočíst o vlivu člověka na půdu a krajinu, zejména o důsledcích negativního působení zemědělství a lesnictví, a rovněž o ochraně území, jeskyní a geologických památek. Ačkoliv je tato část svědomitě zpracována a přináší řadu cenných informací, celkově postrádá soudržný a globální pohled na problémy životního prostředí. Některé uvedené informace jsou totiž platné pouze pro (střední) Evropu a Česko. Čtenář tak získá někdy až vyčerpávající technický přehled, který sice může být užitečný, ale místy ztrácí sjednocující pohled – totiž vliv člověka na suchozemské životní prostředí a vice versa.

Kniha obsahuje další odkazy na česky psanou i zahraniční literaturu, přílohy s doprovodnými tabulkami a grafy, jednotkami měření a jejich převody. K snazšímu vyhledávání lze využít rejstřík, seznam použitých českých i latinských názvů rostlin a živočichů a terminologický slovník. Přínosný je také přehled autorů se základními životopisnými údaji. Předmluvu k publikaci napsal ministr životního prostředí Libor Ambrozek, jednotlivé části jsou souhrnně uvedeny odbornými redaktory příslušných kapitol – Jaroslavem Hlaváčem, Pavlínou Brzákovou, Ivo Janouškem a Václavem Petříčkem.

Kniha je „uživatelsky příjemná“, s přehledným a logickým členěním a značným množstvím doprovodných obrázků, fotografií, kreseb, schémat a tabulek ilustrujících text. Celkově je vidět, že přípravě publikace byla věnována značná péče. Klíčové termíny jsou v textu zvýrazněny a některé otázky jsou rozvedeny v samostatných boxech, což text zpřehledňuje. Knihu tak lze vnímat jako učebnici pro pokročilejší studenty středních škol či bakalářských stupňů, jako učební pomůcku pro učitele, jako zdařilou syntézu sborníkového typu s přesahem do encyklopedické oblasti, jako osvěžující četbu pro ekology a environmentalisty a konečně i jako příjemnou četbu pro všechny zájemce o „vědy o Zemi“ a „vědy o životním prostředí“.

Země bezpochyby živlem je. Proto v publikaci věnované Zemi postrádám více prostoru a pozornosti vlivu samotného živlu na živobytí lidí. Mám na mysli zejména různé přírodní katastrofy a pohromy. Právě zde se totiž projevuje onen opravdu nespoutaný „zemský živel“, který připravuje tisíce lidí o přístřeší a národní ekonomiky o stamiliony dolarů. V knize se sice dočteme o důsledcích zemětřesení či vulkanické činnosti, ale pouze okrajově a v rámečcích. A pokud vypukne koncert živlů – zemětřesení, požárů, záplav a tornád – je teprve vidět, kdo je na Zemi pánem. Studium a statistiky přírodních pohrom jsou přitom jedním z pilířů současné ochrany životního prostředí.

Katastrofy však mohou být vyvolány i lidskou činností, která často nechává na tváři Země nesmazatelné rány. Z celosvětového hlediska jsou nejvýraznějšími problémy životního prostředí dneška ve vztahu k zemi desertifikace, přeměny zemského pokryvu a využití ploch obecně. Degradací půdy, zejména v oblastech s nedostatkem srážek, je ohrožena třetina zemského povrchu a ovlivňuje živobytí více než miliardy lidí. Tento problém se dokonce řeší v rámci mezinárodní úmluvy OSN o boji proti desertifikaci, jejíž smluvní stranou je i Česká republika. Půda je často degradována nadměrným užíváním nebo nevhodnými zavlažovacími postupy, které vedou k zasolování, a vyřešení těchto problémů bude otázkou několika generací.

Různé způsoby využití území mají za následek rozdrobení krajiny na mozaiku ploch věnovaných různým účelům, např. výstavbě budov a silnic, pěstování plodin a pastvě, těžbě nerostných surovin či lesnímu hospodaření. Tím narůstá „ekologická stopa“ lidské civilizace a stlačuje se prostor pro přežívání populací rostlin a živočichů. Ač se to může zdát těžko uvěřitelné, za poslední půlstoletí přeměnili lidé na ornou půdu čtvrtinu zemského povrchu. Změny ve využívání území jsou vnímány jako hlavní faktor ohrožující rozmanitost života a přispívající k růstu hladiny CO2 v atmosféře. Jako jedna z odezev na tyto trendy může být vnímán strmý růst počtu a rozlohy chráněných území, která v současnosti zaujímají plochu velikosti jihoamerického kontinentu.

V knize podobného zaměření samozřejmě nelze postihnout úplně všechno, i když edice Živly se k oné metě snaží přiblížit, neboť je multimediální. Ke každému z živlů vychází CD a filmová videokazeta, v tomto případě nazvaná Krajina domova. Čtenář by měl podle členění knihy očekávat, že se dozví: (1) jak se Země vyvíjela, z čeho se skládá a jak funguje, (2) jak je reflektována v kultuře, (3) jak jsou na ní lidé závislí a konečně (4) jak ji lidé ovlivňují a chrání.

Dá se říci, že z hlediska celkového přehledu čtenář v této vysoce informativní publikaci odpovědi nalezne nebo ho alespoň kapitoly navedou na cestu dalšího „bádání“. Instituce, které vydání knihy podpořily, rozhodně nemusejí své investice litovat.

Citát

Jasunari Kawabata: Hlas hory

Kdyby tak bylo možné odpočívat v zemi – po padesáti tisíci letech by se člověk probudil a našel by vyřešeny všechny své problémy i problémy světa, a byl by v ráji.

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

David Vačkář

Mgr. David Vačkář, Ph.D., (*1976) se v Centru výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., a Centru pro otázky životního prostředí UK zabývá zejména službami ekosystémů, globální změnou a udržitelnostísociálně-ekologických systémů. V současnosti koordinuje projekt zaměřený na integrované hodnocení dopadů globálních změn na environmentální bezpečnost.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné