Hromová hora Milešovka

Kuželovitý tvar hory s malou vrcholovou plochou a převýšením nad okolní krajinou o 300 až 400 m tvoří ideální podmínky pro meteorologickou pozorovatelnu. Lze odtud pozorovat jevy, které probíhají pod observatoří, a zároveň mít skvělý rozhled do dálky. Při dobré dohlednosti (studená vzduchová hmota) je vidět území Čech od Krkonoš až k Šumavě.

Milešovská klimatologická řada je homogenní, protože reaguje jen na přirozené změny počasí a podnebí, nikoliv na odchylky v měření a pozorování. Přesnost měření a pozorování je dána profesionalitou pozorovatelů a v tomto směru musíme Milešovku řadit k nejkvalitnějším stanicím. ²⁾

Původně byla Milešovka postavena jako klimatologická observatoř, kde se měří a pozoruje třikrát denně: v 7, 14 a 21 h místního času. Již v říjnu 1905 zde byla zřízena telefonní a telegrafní stanice, která pozorování denně předávala do Ústředního ústavu pro meteorologii a geodynamiku ve Vídni. Tam se údaje zakreslovaly do synoptických map pro předpovědi počasí. S rozvojem leteckých linek, jež vedly přes Prahu, byla r. 1927 Milešovka zařazena do sítě stanic letecké meteorologie. Nepřetržitá čtyřiadvacetihodinová služba tam začala v lednu 1958. Tehdy se zprávy sestavovaly po třech hodinách. Od května 1993 se pozorování prováděla opět třikrát denně, od ledna 1998 v tříhodinových, později v hodinových intervalech.

MILEŠOVSKÉ ČRTY Z KLIMATOGRAFIE

Klimatografie popisuje klima pomocí vybraných charakteristik klimatických prvků a jevů. Všímá si souhrnných vlastností klimatu, charakterizuje převládající stav a jeho proměnlivost.

)

Německý název hory Donnersberg (Hromová hora) nás nutí uvést na prvním místě bouřkové jevy (bouřky, hřmění, blýskavice). Horu charakterizuje velký počet blesků, které zasahují observatoř. Již v srpnu druhého provozního roku uhodil blesk do snímače elektrického anemografu, způsobil na budově velké škody a roztavil 850 m telefonního vedení. Od června 1945 do června 1954 uhodil blesk do observatoře 32krát, z toho při jedné bouřce až 5krát. Řídké zimní bouřky sice odeznějí několika málo blesky, ale tím, že bouřkové jádro bývá v malé výšce, jsou jejich ničivé účinky zřetelnější.

)

Porovnání počtu dnů s mlhou na Milešovce a v níže ležících stanicích (v Teplicích a Doksanech) ukazuje, že nízká oblačnost je na Milešovce identifikována jako mlha. Jde o oblačnost frontální, kupovitou (buď postupující s převládajícím prouděním, nebo vznikající na osluněném svahu hory), oblačnost advekční či advekčně-radiační a oblačnost svahovou, vznikající při vynuceném výstupném proudění na návětrném svahu hory. Nejvíce rozdílů ve výskytu mlhy na Milešovce oproti nížinným stanicím je od května do července (o 80 %), v zimních měsících se liší o 40–60 %.

Příznivé podmínky pro vznik údolních mlh jsou zejména v sevřeném údolí řeky Bíliny mezi Českým středohořím a Krušnými horami. Povrchová těžba hnědého uhlí, provoz uhelných elektráren a průmyslových závodů, městská topeniště a doprava zde produkují mnoho kondenzačních jader, která k tvorbě mlh přispívají (Vesmír 70, 143, 1991/3). Mlhám svědčí také přízemní teplotní inverze (při zemi je teplota vzduchu nižší než ve výšce několika stovek metrů) a stékání studeného vzduchu ze svahů hor. V letech 1961–1990 byla z Milešovky pozorována údolní mlha v průměru v 89 dnech ročně. Údolní mlhy jsou nejčastější v říjnu (12 dnů) a v září (10 dnů).

)

Námrazy, ledovka a lepkavý sníh patří v chladném půlroce k významným jevům pozorovaným na horských stanicích (Vesmír 82, 542, 2003/10; 82, 583, 2003/10). Na Milešovce je zvlášť intenzivní zrnitá námraza, což je bělavá nebo šedá krystalická ledová hmota vznikající mrznutím vodních kapiček mlhy. Nejrychleji narůstá na členitých površích a vytváří až několikacentimetrové trsy. Tvorba námrazy je zde nejčastější v lednu a prosinci, ledovky pak v prosinci a únoru. Námraza se v ročním průměru vyskytne ve 102 dnech, nejvíce (128 dnů) jí bylo v zimě 1969/1970. Nejintenzivnější námraza se tvoří při husté mlze (při dohlednosti do několika desítek metrů) a při teplotách kolem –2 až –4 °C (při přechlazených vodních kapkách).

Směr a rychlost větru

Milešovka patří k největrnějším horským vrcholům na území České republiky. V letech 1989–1998 zde byla průměrná roční rychlost větru 8,1 m.s^–1. ³⁾ Důvodů je několik. Jednak na severu Čech je v důsledku klimatického rozložení tlaku vzduchu větší síla tlakového gradientu než na jihu (ve výšce kolem 800 m ubývá v průměru rychlost větru o 0,8 m.s^–1 na 100 km). Rychlosti i směry větru ovlivňuje také tvar okolní krajiny. K deformaci proudění vyvolané vzdáleným okolím patří četnější a silnější proudění z jihovýchodních směrů. Podstatou této deformace je závětrná brázda nízkého tlaku, projevující se při převládajícím jižním proudění přes Alpy. Tato brázda vzniká z dynamických důvodů a následkem toho se jižní a západní Čechy dostávají do závětrného stínu (díky tomu na Churáňově „tolik nefouká“). Deformace působené blízkým okolím jsou dány téměř ideálním kuželovitým tvarem hory převyšující okolí až o 400 m. Rychlost větru ovlivňuje přetékání vzduchu přes vrchol a přispívá k ní i malá vrcholová plocha (je významně sníženo tření).

V letech 1961–2003 byla průměrná roční rychlost větru 8,5 m.s^–1, r. 1979 pak 9,4 m.s^–1. Největší rychlosti větru bývají v prosinci; v průměru je to 10 m.s^–1, r. 1999 byla průměrná prosincová rychlost větru 13,3 m.s^–1. Nejmenší rychlost větru bývá od května do srpna, a to okolo 7,5 m.s.^–1.

Na Milešovce se vyskytuje denní chod typický pro horské polohy: maximum je mezi 21.–23. hodinou a minimum mezi 10.–11. hodinou. V srpnu je amplituda denního chodu 3,1 m.s^–1, v prosinci pak pouze 0,9 m.s^–1. Četné jsou i rychlosti větru nad 16 m.s.^–1, což označujeme termínem „bouřlivý vítr“; v prosinci a lednu zhruba v 21 % dnů. Převládá proudění ze západu (20 %), následuje směr severozápadní (16 %), dále jihozápadní (14 %) a severní (13 %) a jihovýchodní (13 %).

)

Všeobecně platí, že se vzrůstající nadmořskou výškou rostou roční úhrny srážek. Tento efekt, vyvolávaný zejména výstupy vzduchu, mikrofyzikálními procesy v oblacích a menším výparem, není na Milešovce pozorován. Srážkový deficit je způsoben závětrným účinkem Krušných hor a také tím, že izolovanou horu vzduchové masy snadněji obtékají. Nadmořské výšce observatoře by odpovídal roční úhrn srážek 885 mm.

)

Nejdůležitější složkou klimatu je teplotní režim. Pro teplotu vzduchu je typická časová variabilita, zahrnující změny periodické (denní a roční chod) i neperiodické, které způsobují změny cirkulace a ve většině případů jsou spojeny s přechodem atmosférických front. Přes horu přejde za rok v průměru 140 atmosférických front, převážně studených (73). Při „studené frontě století“, která přes Milešovku přešla 31. prosince 1978 mezi 15. a 16. h, se během 17 hodin ochladilo o 27,6 °C. ⁴⁾

Za předpokladu lineárního trendu se na Milešovce za sto let oteplilo o 0,87 °C. Analýzou cirkulačních poměrů jsme zjistili, že k zimním oteplením přispívá až dvojnásobně četnější intenzivní přenos teplého vzduchu z povrchu Atlantského oceánu od západu až severozápadu. Pro poslední léta je charakteristický rychlý přechod od zimního období k poměrně vysokým teplotám již během března a dubna. Jev je vyvolán četnějším přenosem teplých vzduchových hmot od jihovýchodu, jihu a jihozápadu, stejně je tomu i v letním období. Studované periody oteplení, projevující se v porovnávaných devatenáctiletých řadách, mají původ ve změně cirkulačních podmínek, jinými slovy ve změně tlakových polí.

Milešovské vyhlídky

Milešovka se pyšní nejdelší řadou měření na horské observatoři v České republice. To a mimořádná poloha měření ji r. 1997 zařadily mezi referenční stanice Globálního klimatického pozorovacího systému (Global Climate Observing System) při Světové meteo rologické organizaci jako jedinou z našeho území. S rozvojem industrializace regionu se měření rozšířila z klimatologie, fyziky atmosféry, synoptické a letecké meteorologie i na studium přenosu a difuze znečišťujících látek v atmosféře.

Nesmíme opomenout, že za všemi výsledky stojí tvrdá práce pozorovatelů. Horské počasí jim připravuje četné překážky a nástrahy, které prověřují jejich fyzickou i duševní sílu.

Horská meteorologická observatoř byla postavena spolu s vyhlídkovou věží pro turisty. Symbióza vědy a turistiky se rozvíjela hlavně před 1. světovou válkou. Téměř zcela byla potlačena za komunistické éry, kdy restauraci převzala armáda a původní hostinské pokojíky na „milešovském náměstíčku“ se změnily v rozvaliny. Až po r. 1990 začala Obecně prospěšná společnost Milešovka usilovat o nápravu vzniklých škod a naplnění původního vztahu meteorologie a veřejnosti.