Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Mořští rakovci jako ničitelé ropných ložisek

 |  14. 6. 2004
 |  Vesmír 83, 307, 2004/6

Doupata a chodbičky vytvořené činností bezobratlých živočichů bývají nejnápadnějším prvkem hornin usazených v mělkých mořích. Změny živočišného společenstva na mořském dně často podávají svědectví o geologické události v celé sedimentární pánvi, což je cenné při průzkumu jednotlivých vrstev prostřednictvím vrtů. Ropné společnosti proto zhruba od osmdesátých let 20. století zaměstnávají řadu ichnologů (specialistů na přetváření hornin živočichy). Protože ale utajují jak objem ropných zásob, tak způsob průzkumu, málokterý výsledek bádání se dostane na veřejnost.

Svolení informovat o svých poznatcích dostal po 15 letech spolupráce s nejmenovanou ropnou společností George Pemberton z Univerzity v Albertě, který objevil další možný způsob využití výzkumu chodbiček v usazenině. Zásoby kapalných i plynných uhlovodíků se v horninách udržují v „naftových pastech“. Takovou past, vyklenutou vrásněním, si lze představit jako klobouk z nepropustné, málo porózní horniny, který zabrání uhlovodíkům v postupu k povrchu. Často bývá past tvořena vrstvou zpevněného jílu či jílovce v písčitých usazeninách. V mělkých mořích se ale v jílu daří drobným rakovcům (Anomura), kteří v nich vytvářejí systémy kolmých šachet (o průměru 4 cm a hloubce až 5 m) a vodorovných tunelů. Opuštěné chodbičky se pak postupně zaplňují pískem z okolních vrstev. Pokud se měří porozita jílů podle objemových vzorků získaných z vrtných jader (což je běžné), může se geologická struktura jevit jako dokonalá „naftová past“. Specialista však podle částí chodbiček vynesených vrty určí předpokládaného původce, hustotu i hloubku provrtání jílové vrstvy. Jestliže je vrstva hodně narušená, dospěje ichnolog k závěru, že už před mnoha miliony let udělali rakovci z naftové pasti „řešeto“, v němž mnoho nafty nezůstalo.

Promísení podložních ropných vrstev může mít vliv na objem zásob i tehdy, když je „naftová past“ nedotčená. Ukázalo se, že výpočty kapacity ložisek, v nichž je zahrnuta znalost přesné distribuce porozity v hornině (tedy poznatky ichnologie i systematické paleontologie), jsou v průměru o 20 % přesnější než výpočty z „objemových vzorků“. George Pemberton prý aplikací obou zmíněných přístupů vydělal „své“ ropné společnosti za 15 let spolupráce téměř miliardu dolarů. (ICHNIA 2004, Abstract Book, s. 8–9, Trelew 2004, Argentina)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné