Mořští rakovci jako ničitelé ropných ložisek

Doupata a chodbičky vytvořené činností bezobratlých živočichů bývají nejnápadnějším prvkem hornin usazených v mělkých mořích. Změny živočišného společenstva na mořském dně často podávají svědectví o geologické události v celé sedimentární pánvi, což je cenné při průzkumu jednotlivých vrstev prostřednictvím vrtů. Ropné společnosti proto zhruba od osmdesátých let 20. století zaměstnávají řadu ichnologů (specialistů na přetváření hornin živočichy). Protože ale utajují jak objem ropných zásob, tak způsob průzkumu, málokterý výsledek bádání se dostane na veřejnost.

Svolení informovat o svých poznatcích dostal po 15 letech spolupráce s nejmenovanou ropnou společností George Pemberton z Univerzity v Albertě, který objevil další možný způsob využití výzkumu chodbiček v usazenině. Zásoby kapalných i plynných uhlovodíků se v horninách udržují v „naftových pastech“. Takovou past, vyklenutou vrásněním, si lze představit jako klobouk z nepropustné, málo porózní horniny, který zabrání uhlovodíkům v postupu k povrchu. Často bývá past tvořena vrstvou zpevněného jílu či jílovce v písčitých usazeninách. V mělkých mořích se ale v jílu daří drobným rakovcům (Anomura), kteří v nich vytvářejí systémy kolmých šachet (o průměru 4 cm a hloubce až 5 m) a vodorovných tunelů. Opuštěné chodbičky se pak postupně zaplňují pískem z okolních vrstev. Pokud se měří porozita jílů podle objemových vzorků získaných z vrtných jader (což je běžné), může se geologická struktura jevit jako dokonalá „naftová past“. Specialista však podle částí chodbiček vynesených vrty určí předpokládaného původce, hustotu i hloubku provrtání jílové vrstvy. Jestliže je vrstva hodně narušená, dospěje ichnolog k závěru, že už před mnoha miliony let udělali rakovci z naftové pasti „řešeto“, v němž mnoho nafty nezůstalo.

Promísení podložních ropných vrstev může mít vliv na objem zásob i tehdy, když je „naftová past“ nedotčená. Ukázalo se, že výpočty kapacity ložisek, v nichž je zahrnuta znalost přesné distribuce porozity v hornině (tedy poznatky ichnologie i systematické paleontologie), jsou v průměru o 20 % přesnější než výpočty z „objemových vzorků“. George Pemberton prý aplikací obou zmíněných přístupů vydělal „své“ ropné společnosti za 15 let spolupráce téměř miliardu dolarů. (ICHNIA 2004, Abstract Book, s. 8–9, Trelew 2004, Argentina)