Aktuální číslo:

2023/3

Téma měsíce:

Růst

O tvůrčím a reprodukčním umění ve vědě

Věda ve scientometrické věži
 |  12. 4. 2004
 |  Vesmír 83, 194, 2004/4

V umění, zejména v hudbě, obdivujeme a ctíme tvůrce nových děl, hudební skladatele, ale i dirigenty a virtuozy, kteří díla skladatelů umějí dokonalým a osobitým způsobem reprodukovat. Často v nich odhalují nová hlediska a přemýšliví interpreti mnohdy zprostředkují nečekané porozumění autorovým záměrům, které dosud unikaly pozornosti.

Ve vědě je tomu podobně. Tvůrčí umění je vysoce oceňováno scientometricky, ovšem mezi poměrně úzkou vrstvou profesionálních kolegů. Reprodukční umění dostalo přídomek „popularizace“, z uzavřených kruhů vědeckých pracovníků přesahuje do povědomí širší populace jen velmi vzácně a scientometricky se nehodnotí. Popularizace vědy se postupně stala doménou žurnalistů, beletristů i filmových scenáristů.

Přesto však i ve vědě existuje úctyhodné a nedoceněné reprodukční umění. Je podstatou pedagogického přenosu vědeckých poznatků k vysokoškolským posluchačům. Při rutinních přednáškách sice soudobá věda málokdy ujde zevšednění, značnému zjednodušení a opakování, ale v seminářích i výběrových přednáškách je rozbor nových vědeckých proudů a reprodukce moderní vědecké tvorby vizitkou dobrého odborníka. Musí to být zároveň špičkový vědecký tvůrce? Při analogii s hudbou – nemusí. Stačí když dokonale zná vědecké řemeslo, je dobře vybaven jazykově a s neutuchající zvědavostí sleduje vývoj ve svém oboru i v přilehlých oblastech.

Ve vědě jsou reprodukční umělci vzácní. Věnují značnou část své mozkové kapacity studiu cizích projektů, cizích publikací i domýšlení jejich dalších vztahů a tendencí. Podněcují, organizují vědecké konference na aktuální témata, na nichž často řídí diskusi, a pak redigují sborník příspěvků z této konference, aniž sami přispěli původním objevem. Vzácně jsou i autory stručného a věcného shrnutí diskuse. Jinou odnoží reprodukčních vědců jsou autoři přehledů, review do referujících časopisů. Jejich orientace v postupu vědecké fronty je nedostižná, a pokud jsou sdílní, bývají nejlepšími konzultanty. Mezi jejich opusy často patří monografie sestavené z příspěvků pozvaných autorů, aniž v nich sami zanechají stopu originálního poznatku nebo syntetického přetavení dílčích statí. Z jejich redakce však vycházejí díla stylisticky „učesaná“, prostá hrubých chyb a vědecké naivity při rozmanité úrovni autorů. Svou povšechnou orientaci v širším oboru a jazykovou zběhlost investují občas také do překladů světových učebnic nebo populárněvědeckých knih. Zárukou kvality bývá už jejich jméno.

Tito reprodukční umělci mají díky svému extenzivnímu zaměření i komunikačním schopnostem rozsáhlé osobní kontakty s odborníky z celého světa. Jsou proto přímo předurčeni pro funkce v mezinárodních vědeckých organizacích, jsou vítanými přísedícími a zahraničními examinátory v rigorózních komisích různých univerzit, kam vnášejí nová hlediska a vybočují z navyklých místních mantinelů stejně jako klavírní virtuoz, který zavítá do nové země před nové publikum.

Pokud mají tito reprodukční umělci vědy více altruizmu než tvůrci s obvyklou převahou osobní ješitnosti, pak jsou nedocenitelnými školiteli diplomantů, doktorandů, obětavými korektory prvotin mladých adeptů vědy. Vymýšlejí témata, radí při výběru metod, upozorňují na novou literaturu a inspirují k navazování mezinárodních kontaktů.

Komplexních osobností, spojujících tvůrčí i reprodukční umění ve vědě, je velmi málo a stávají se nedostižným vzorem vysokoškolského učitele. Proč se však oficiální věda uzavírá jen a pouze do scientometrické věže ze slonoviny, obehnané impact faktorem? Nemají pro frontální postup vědy a její aplikaci také tito reprodukční umělci velký význam, někdy větší nežli předsunuté hlídky osamělých běžců?

Roku 1931 publikoval 25letý a vědeckému světu ještě téměř neznámý kurt Gödel článek, který dnes řadíme mezi nejpřevratnější výsledky světové vědy. Nabízí se ihned srovnání s Albertem Einsteinem, jenž byl v roce 1905, kdy položil základy spseciální teorie relativity, jen o málo starší. Pak neujde naší pozornosti rozdíl mezi přijetím obou prací. Význam Einsteinova díla byl nepochybně rozpoznán mnohem rychleji a ve dvacátých letech se již těšilo nejen zájmu fyziků, ale i filosofů, novinářů a široké veřejnosti. Gödel byl až do padesátých let oceňován jen úzkým, byť vybraným okruhem specialistů. Jeho článek […] je mimořádně obtížným čtením, jeho tématika je obzvláště výlučná a sám Gödel – na rozdíl od Einsteina – nejevil o popularizaci svých výsledků žádný zájem.

Jan Novotný v úvodu ke knize E. Nagela a James R. Newmana Gödelův důkaz

Gödel zničil naděje těch, kteří se domnívali, že matematické myšlení lze pevně zachytit pomocí axiomatických systémů, a tak přiměl matematiky, logiky a filosofy ke zkoumání právě objevené propasti, která nevratně odděluje dokazatelnost od pravdy.

Od časů Gödelova objevu si uvědomujeme, jak jemné a hluboké je matematické myšlení, jak se druhdy zářící naděje na mechanizaci matematického myšlení najednou jeví jako vratká, ne-li jako zcela donkichotská.

D. R. Hofstadter
v předmluvě k upravenému anglickému vydání

Ke stažení

O autorovi

Milena Rychnovská

Prof. RNDr. Milena Rychnovská (*1928) vystudovala Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Vedla ekologické oddělení Botanického ústavu ČSAV v Brně, řídila projekt o lučních ekosystémech v rámci Mezinárodního biologického programu a programu Člověk a biosféra. Nyní přednáší ekologii na Palackého univerzitě v Olomouci.

Doporučujeme

Čmeláci mají tradice a kulturu

Čmeláci mají tradice a kulturu audiovideo

Jaroslav Petr  |  16. 3. 2023
Vědci byli přesvědčeni, že sociální hmyz, jako jsou včely, mravenci nebo čmeláci, mají většinu svého chování vrozenou. Nyní zjistili, že čmeláci...
Svět, který není

Svět, který není

Ondřej Vrtiška  |  6. 3. 2023
Obrázek šestiprsté ruky na obálce tohoto čísla nenamaloval člověk. Není to ani obtisk skutečné lidské dlaně, které bychom v počítači domalovali...
Velký zázrak a tajemství růstu

Velký zázrak a tajemství růstu

Daniela Zemková  |  6. 3. 2023
Růstový vzorec člověka je jedinečný: mezi období rychlého růstu po narození a v pubertě je vloženo dlouhé období pomalého růstu – naše dětství.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné