Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Kameny v příboji vln

 |  12. 4. 2004
 |  Vesmír 83, 183, 2004/4

V tomto světě neexistuje pevný bod, bílé vody shrabaného písku mě unášejí k oceánu bez hranic, odtud vystupuje několik skal beze stopy zeleně, nedostupných a rozměrných, tak křehkých v příboji vln. Věra Linhartová 1) .

Svět, který my, lidé, poznáváme, je sevřen lidskými měřítky. Poznáváme v něm tvary, které do naší blízkosti vyčnívají z podloží plynoucí neurčitosti. Pronikají do prostoročasové přítomnosti a skrze ni i do našeho vědomí, povědomí či podvědomí. Odtud pak pomáhají rozpoznávat nové tvary, nebo staré tvary v nových situacích, a samy se nad vším novým zpětně proměňují. To vše je možné díky našemu šestému smyslu – smyslu pro podobnost a rozdíl.

Dnes pro vás mám tři snímky. Na prvním je moře u ostrova Nelson v Antarktidě, 2) na druhém scéna z Marsu v okolí roveru Spirit 3) a na třetím suchá zahrada v klášteře Tófukudži v Kjótu. 4)

Prohlížejte si snímky a rozvažujte, v čem jsou si podobné a v čem rozdílné. Rozvažuji s vámi, ale po svém. Podobnost: všechny by mohly být ilustrací naší metafory o „vyčnívání z podloží plynoucí neurčitosti“ (k tomu jsem je však původně nevybral). Rozdílnost: stěží si představit větší rozdíl geograficko-kosmický. Podobnost: na všech záběrech se nám vnucuje představa jistého napětí mezi stálostí kamene na jedné straně a (skutečně, symbolicky a zdánlivě) tekoucím prostředím na straně druhé. Podobnost: všechny tři scény jsou vlastně nepřístupné (nezdá se mi, že bych se po nich mohl jen tak procházet). A ještě jedna podobnost: přes tuto nepřístupnost, či právě pro ni, máme tendenci se v duchu přece jen po nich procházet – jako bychom do těchto scén promítali svá pomyslná druhá já.

Zkusme si to představit, s dávkou poeticko-filozofické licence, takto: jakýsi můj virtuální dvojník se místo mne prochází rozličnými cestami po (vždy jinak) nepřístupné krajině, chodí po hladině antarktického moře, kráčí bez dechu marťanskou krajinou, šlape v písku, aniž zanechává stopy. Na rozdíl ode mne totiž nepodléhá fyzikálním omezením; může se též pohybovat s libovolnou rychlostí a po mnoha cestách najednou. V duchu se vžívám do jeho těla v pohybu, a tak poznávám prostory krajin na našich snímcích – vskutku, jako bych tam opravdu byl.

Francouzský filozof Merleau-Ponty zdůrazňuje význam těla nikoliv jako nějaké „věci v objektivním prostoru“, nýbrž jako systému možných akcí, jakési virtuální tělo, jehož umístění je dáno jeho situací a potřebami. „Moje tělo je tam, kde je třeba něco vykonat.“ 5)

Zahleďme se na kameny vyčnívající jako ostrovy v nepřístupném moři písku na posledním snímku. Kamenné zahrady tohoto typu jsou určeny k zenovým meditacím. Písečná pláň (Ginšaden) kolem kamenů symbolizuje mořské vlny, avšak ani jako moře, ani jako písek si scéna nežádá pohyb reálného fyzického těla – v rámci meditace totiž stačí tělo virtuální, které nemusí dodržovat lidská měřítka.

Může se zvětšit – a kameny jsou štěrkem, může se zmenšit – a kameny jsou skalami v mořských vlnách.

Poznámky

1) Věra Linhartová: „Odmámení – Kamenná zahrada v Rjóanži“, Kaskády, Trigon, Praha 2002 (1982).
2) „Harmony Point“, snímek © Dagmar Havlová-Ilkovičová, 2002.
3) Scéna z Marsu získaná panoramatickou kamerou z roveru Spirit (marsrovers.jpl.nasa.gov, 4. 3. 2004). Velký kámen vpravo dole je 33 cm vysoký.
4) Zahradu vytvořil M. Šigemori v roce 1939, viz Z. Hrdlička, V. Hrdličková: Umění japonských zahrad, Argo, Praha 1998, s. 56, snímek © Zdeněk Thoma.
5) M. Merleau-Ponty: Phenomenology of Perception, Routledge, London 1962 (1948), s. 250.
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, Ph.D., (*1938) absolvoval FEL ČVUT v Praze. V letech 1969–1971 studoval Ph.D. (počítačové vědy) na University of California v Berkeley. Několik let pracoval jako výzkumný pracovník v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV. V současné době je docentem na Univerzitě Karlově v Praze a působí v Centru pro teoretická studia (společném pracovišti UK v Praze a AV ČR), jehož byl v letech 1990 – 2008 ředitelem. Přednáší na MFF UK.
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné