Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Křemencový kras venezuelské Guyany

Speleologická výprava do nitra stolové hory Roraimy
 |  5. 5. 2003
 |  Vesmír 82, 263, 2003/5

Řekne-li se jeskyně, průměrně vzdělanému člověku se vybaví slovo kras. Lze jej nalézt nejčastěji ve vápencích nebo mramorech. Vzácnější jsou solné či křídové krasy. Kras v křemencích resp. kvarcitech je již unikátní záležitost vyskytující se jen na pár místech naší planety. Jedním z nich je Guyanská vysočina v Latinské Americe.

Guyanská vysočina je tvořena žulovým podložím s křemencovým příkrovem. Křemencové nadloží je zde ve formě soustavy meset, tepuis – stolových hor, trčících nad okolní Grand Sabanou popřípadě deštným lesem. Vznik křemenců je datován do období před 1,6 až 1,95 miliardy let. Vlastní stolové hory jako geomorfologické útvary jsou původu třetihorního (podrobněji viz Vesmír 75, 557, 1996/10).

Expedice

Československá speleologická expedice si vytyčila jako hlavní bod zájmu nejvyšší stolovou horu venezuelské části Guayanské vysočiny – Roraimu. Tato volba nebyla náhodná. Stolové hory jsou velmi těžko přístupné. Úpatí tepuis jsou porostlá neproniknutelnou vegetací. I kdyby se nám podařilo projít tuto nepřekonatelnou překážku, zastavily by nás až několik set metrů vysoké kolmé křemencové stěny. Výjimkou je – vedle Auyán tepui s nejvyšším vodopádem světa – právě Roraima. Nemá sice tak obrovskou rozlohu jako Auyán, ale neleží na území Národního parku Canaima, což je jistou výhodou. Roraima je také hraničním bodem Venezuely, Brazílie a Guyany. Platí tu proto přísnější pravidla pro přistávání vrtulníků. Snad proto zde doposud žádná expedice nepůsobila. Přesto lze po dvoudenním pochodu s podporou domorodých nosičů pohodlně dojít až na vrcholovou plošinu.

Končí rok 2002. Ve Venezuele se podle médií vyostřuje politická situace a začíná ropná krize. Náš konzul z Caracasu doporučuje expedici odložit. Každý z nás má 50 kg zavazadel. Přesto se naší pětičlenné skupině daří v rekordním čase 5 dnů přesunout z Vídně až do základního tábora El hotel Guacharo, východně od vrcholu Roraimy 2810 m n. m., téměř na jihozápadní hraně Roraimy. (Hotely, to jsou na Roraimě skalní převisy, pod kterými lze přenocovat a ukrýt se před každodenním deštěm.)

Ihned další den vyrážíme do jeskyně. Na Roraimě nejsme poprvé. Lokalitu máme vytipovanou již z loňska, kdy nám však chybělo potřebné vybavení jak pro dokumentaci, tak pro samotný průstup jeskyní. Jeskyni jsme tehdy nazvali Krystalové oči, podle zvláštních „hrnců“ plných vody ve dně chodby. Pod hladinou jsme nalezli kuličky vyleštěné erozí a několikacentimetrové válečky čistého křišťálu.

Křemencový kras

Jeskyně pokračuje volně dál. Potok vytváří menší vodopády a nádherně rudá jezera. Bloudíme hodiny podzemím, rudě zbarvenými dómy a prostornými chodbami s řadou odboček. Až letos si uvědomujeme zásadní rozdíl v geomorfologii jeskyně. Většina doposud známých jeskyní v křemencích, někdy označovaných jako nekrasové horniny, jsou pseudokrasové jeskyně – vysoké vertikální pukliny, dole někdy rozšířené působením aktivního toku. Krystalové oči jsou však klasickou jeskyní s říčními chodbami, s řícenými dómy a se všemi znaky krasovění, které důvěrně známe z vápencových krasů. Chodby jsou zde přitom v některých částech široké i desítky metrů.

V dalších dnech se již pečlivě věnujeme dokumentaci. Dělíme se na dvě skupiny – měřičskou a fotografickou. V Krystalových očích jsme zdokumentovali 2,4 km chodeb. Jeskyně je odvodňována severovýchodním směrem, do vnitrozemí Roraimy. V zadní odtokové části se probíjíme zatopenými nízkými chodbami, místy širokými do nedohledna. Orientace je velmi komplikovaná. Chodby jsou vysoké pouze do jednoho metru, cestou překonáváme dlouhé polosifony. 1) Teplota uvnitř je naštěstí příjemná (17–18 °C). V těchto částech nalézáme řadu sekundárních výplní. Nejčastější jsou excentritické stalaktity, tvořené pravděpodobně sloučeninami železa a manganu. Vzorek nebyl bohužel odebrán. Jeskynní systém náhle končí na tektonické příčné puklině prolomené až na povrch. Puklinu jsme nazvali Pokemon, je hluboká přes dvacet a dlouhá několik stovek metrů. Vývojově je Pokemon mladší než samotná jeskyně. Její náhlý vznik dovolil paleotokům z Krystalových očí, ale i z jiných souvisejících lokalit rychle expandovat mimo hydrologicky aktivní části jeskyně. Dynamický jev se uplatňuje hlavně v období přívalových srážek.

Pokemon zadržuje vodu a hromadí se v něm materiál. Přítokové fluviální chodby před Pokemonem jsou proto dnes velmi prostorné. Naproti tomu odtokové kanály si zachovaly velmi malé, neprůlezné průřezy. Datovat vznik jeskyně je velmi obtížné. Doposud nebyly uspokojivě vysvětleny ani principy tvorby jeskyní v křemencích. Je jisté, že jeskyně plnila svou drenážní funkci již velmi dávno a vzhledem k stáří masivu je možná jednou z nejstarších jeskyní na světě.

Abychom poznali i jiné oblasti Roraimy, odcházíme na Pointe Triple. Je to bod určující trojmezí mezi Guyanou, Brazílií a Venezuelou. Cestou jsme z dostupných map vytipovali několik míst, o kterých víme, že by mohla mít nějakou souvislost s jeskyněmi. Nejzajímavější se ukazuje známé el Foso (jáma). Drobný povrchový tok se propadá do propasti hluboké 4 m, v níž leží červeně zbarvené jezero. Od západní hrany lze dojít na její dno a závěr doplavat horizontální rozměrnou pseudojeskyní. Je to bezesporu atraktivní zážitek, o kterém se rozepisuje řada autorů i na českém internetu. Z hydrologického hlediska jsme se však ani my neshodli, kudy vlastně voda odtéká. Vývoj pseudokrasové jeskyně je analogický jako např. u Aondy na nedaleké Auyán tepui, i když v podstatně menších rozměrech. Je to vysoká puklina, dole rozšířená periodickým tokem. Po návratu z osmnáctikilometrové pouti jsme si uvědomili, že objev krasové oblasti Krystalových očí je výjimečný. Ani po několika dalších dnech povrchového průzkumu stolové hory jsme nenašli žádné ukazatele existence podobných podzemních systémů. 2)

Obrázky

Poznámky

1) Polosifon je periodický sifon, chodba, která bývá občas zcela zaplavena. Pro speleology je to nepříjemné a mnohdy i nebezpečné místo. Jsou známé případy, kdy polosifony „zavřely“ jeskynáře v podzemí i na několik týdnů.
2) Pozn. red.: Objev jeskyně Krystalové oči ocenila Česká speleologická společnost 5. dubna 2003 jako největší objev československých jeskyňářů v zahraničí. Účastníky expedice Roraima 2003 byli: Zoltán Ágh, Ing. Marek Audy, Marcel Griflík, Ing. Erik Kapucian, Ing. Marian Majerčák, Mgr. Branislav Šmída, Lukáš Vlček.

Jak vznikají jeskyně v křemencích?


Z krasového hlediska dělíme jeskyně na krasové, jestliže vznikají rozpouštěním, a pseudokrasové, jestliže vznikají jinými procesy, jako je například odlamování svahů. Klasické krasové jeskyně jsou pochopitelně vyvinuté zejména ve vápencích, ale o specifických druzích krasu někdy hovoříme v souvislosti s dutinami v ledovci (termokras), v solných uloženinách (solný kras – viz Vesmír 81, 675, 2002/12), a někdy i v křemitých horninách. Ani pseudokras nepředstavuje jednotnou kategorii – můžeme se v něm setkat s tak obecnými případy, jako jsou jeskyňky pod žulovými či pískovcovými bloky, ale také s velmi speciálními případy, jako je hadcový reliéf – v něm se mohou tvořit závrty i jeskyně díky podzemnímu odnosu jemnozrného azbestu po síti drobných puklin vzniklých zvětráváním. V okolí Křemže v jižních Čechách jsou navíc tyto hadcové závrty vyplněné niklonosnými laterity, tedy zvětrávacími produkty hadců, které byly splaveny do depresí.

V některých křemencích i pískovcích, tedy horninách, které obvykle obsahují kolem 95 % SiO2, můžeme narazit na některé příznaky chemické koroze. Oxid křemičitý se za určitých podmínek poměrně dobře rozpouští – vyžaduje to ale tropické humidní klima. Pro vznik křemencových jeskyní je výhodné, aby se zvětráváním zejména živců uvolňovaly alkálie, aby měl roztok teplotu alespoň kolem 20 °C a aby se v monzunovém období měnily drobné, periodické toky na přívalové bystřiny.

Většina modelů vzniku křemencových jeskyní počítá se dvěma mechanizmy – nejprve do horninového masivu prosakují po intergranulárních prostorech roztoky se zvýšeným obsahem alkálií, které rozpouštějí křemen. Křemenec či pískovec zvětšuje svoji porozitu, rozpadá se, je „načechraný“ pozvolnou korozí, která je obvykle přednostně vázána na tektonické pukliny nebo polohy s vyšší porozitou. Do takto mírně dezintegrovaného masivu bouřlivě vnikají monzunové srážky a odnášejí uvolněná křemenná zrna.

Výsledný jev pak geneticky stojí někde mezi korozním krasem a mechanickým pseudokrasem. Podobný, ale jen náznakově vyvinutý jev můžeme pozorovat i ve středních Čechách, kde je vázán na ordovické křemence. Pod skalním srubem asi 300 m východně od návrší Babka u Řevnic leží naše jediná křemencová jeskyně o celkové délce asi 15 m. Její vznik je nejasný. V křemencových sutích mezi pražskými Židovskými pecemi a Vižinou u Hostomic na Hřebenech můžeme pozorovat korodované křemencové balvany, které jsou někdy jemně vyleptány po síti tenkých prasklin. Nic, co by šlo srovnat s Roraimou.

Václav Cílek

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mineralogie

O autorovi

Marek Audy

Ing. Marek Audy (*1969) vystudoval Strojní fakultu VUT. Zabývá se fotografií, grafikou a digitálním zpracováním obrazu. Jeho zaměstnání je mu i koníčkem. Krom toho ve volných chvílích jezdí na kajaku. Speleologii se věnuje od dětství. Pod vedením svého otce začal ve svých 15 letech i s podzemním fotografováním. Získal několik cen v mezinárodních fotosoutěžích se speleoloickou tématikou a dnes je jedním z nejvíce uznávaných podzemních fotografů. Objevil jeskyni Krystalové oči a byl vedoucím expedice „Roraima 2003“. Tuto jeskyni ocenila Česká speleologická společnost jako největší objev československých jeskyňářů v roce 2003. Vedle účasti na řadě speleologických exploračních výprav do krasů Rumunska, Bulharska, Yugoslávie, Chorvatska a Rakouska se aktivně věnuje výzkumu jeskyní Moravského krasu. Byl spoluobjevitelem jeskyně Suchdolský ponor, vytvořené částečně také v křemitých pískovcích, která byla letos oceněná ČSS jako největší speleologický objev v ČR.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné