FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026FldMendelu2026

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Užití sonifikace v paleontologii

 |  3. 11. 2003
 |  Vesmír 82, 606, 2003/11

Sonifikace je technika, kterou se převádějí data různého druhu ve zvukové signály. Sonifikované údaje pak mohou být – po další vhodné úpravě – přehrávány na většině hudebních nástrojů či zpívány, hlavně však je lze převést ve zvuk počítačově. Např. molekulární biologové sonifikovali purinové sekvence v DNA, geofyzici převedli do slyšitelného spektra zemětřesné vlny. Sonifikovat lze snadno i tvary zkamenělin. Např. profil líce trilobita, převedený na zvuk kolísající frekvence, obsahuje shodnou informaci jako jednoduchý náčrtek a zvuk by bylo možné opět převést v obraz. V praxi tedy závisí na tréninku, smyslové vybavenosti a erudici badatele, zda získá více informace z obrazu nebo ze zvuku. Paleontologové pochopitelně dají přednost obrazu, ale ani druhá naznačená cesta není zcela bezperspektivní. Interpretační hodnotu má zejména u objektů, které – shodně se zvukem – zahrnují významný časový faktor. V tom případě je naopak statický obraz přílišnou redukcí a zjednodušením. A. Ekdale z Univerzity v Utahu experimentuje se sonifikací stop po pohybu živočichů. Například sonifikace série dinosauřích šlépějí vyznívá jako rytmická hudba složená z proměnlivých, opakujících se akordů (každý prst končetiny vytváří jiný tón, proto akordy). Obdobně prezentované výsledky pochopitelně nelze publikovat v klasických časopisech, ale snadno je lze umístit na CD, webové stránky či předvést na přednáškách.

Zvukově obrazová produkce Allana Ek­da­la (Interpretation of sonified ichnofabrics: hearing the music of bio­turbation and bioerosion; Internatio­nal Ichnofabric Workshop VII; Basilej 14.–19. 7. 2003) se setkala s chladným přijetím. A. Seilacher se v diskusi rezolutně dožadoval odpovědi na to, která grantová agentura tento výzkum platí (Tony Ekdale naštěstí mohl odpovědět, že si výzkum financuje soukromě). S odstupem dvou měsíců ovšem musím konstatovat, že předvedené tvary doprovázené zvukem si i nyní vybavuji zcela přesně – což nemohu říci o dalších, klasicky prezentovaných výsledcích téže konference.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radek Mikuláš

RNDr. Radek Mikuláš (*1964) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., se zabývá studiem biogenního přepracování hornin, paleobiologií a geomorfologií. Je autorem či spoluautorem několika knih, z poslední doby např. Současná umělecká díla v krajině, Divoká příroda Prahy a blízkého okolí či Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky.
Mikuláš Radek

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Velký příběh malých rozdílů

Velký příběh malých rozdílů

Prvky vzácných zemin se postupně staly klíčovou figurou v geopolitické šachovnici. V žebříčku British Geological Survey z roku 2015 mají nejvyšší...
Jak oddělit (téměř) neoddělitelné

Jak oddělit (téměř) neoddělitelné uzamčeno

Miloslav Polášek  |  2. 2. 2026
Na kraji města Janesville v americkém Wisconsinu, uprostřed kukuřičných polí, stojí rozsáhlý areál firmy SHINE Technologies. V jedné z nenápadných...