Dálková zdravotní prohlídka korálů

Výzkumy posledních let ukazují, že stav korálových útesů je dobrým ukazatelem celkového zdraví naší planety. Koráli jsou ohrožováni klimatickými změnami spojenými s obsahem CO₂ ve vzduchu, nadměrným rybařením a také infekcemi. Kolektiv P. J. Mumbyho z britské Univerzity v Newcastle upon Tyne proto vyvinul spektrografický přístroj pro dálkovou detekci stavu korálů v mořích. Přístroj měří současně v deseti pásmech vlnových délek (šířka pásma asi 20 nm) a ve spektrálním rozsahu 400–650 nm. Obraz je 500 pixelů široký, přičemž každý pixel zobrazuje čtverec mořského povrchu o rozměru 1 × 1 m. V daném prostoru lze rozlišit mrtvé korály od živých.

Dálková měření atolu Rangiroa ve Francouzské Polynésii byla srovnávána s přímými stanoveními, která dělali potápěči vyzbrojení videokamerami. Na tomto atolu, kde se vyskytují zejména koráli rodu Porites, nepřesáhl rozdíl mezi měřeními 10 % a na místech, kde převažuje rod Pocillopora, byla chyba ještě menší (jen 3 %). Tak přesným měřením se dá rozlišit i přítomnost ruduch mezi korály. Přitom to jde rychle. Zatímco potápěč za tři dny dokáže změřit 10 ploch o rozměru 25 × 25 m, leteckým spektrografickým snímkováním se takových ploch za pouhou hodinu pokryje 3700. Snímkování je sice zatím drahé (hodina měření přijde na 20 000 amerických dolarů), ale předpokládá se, že náklady klesnou, až budou zavedena automatická letadla (neřízená člověkem). Jestliže se použijí přístroje měřící v rozsahu 506–565 nm s intervalem 2 nm, lze odrazovým měřením odlišit i jednotlivé druhy korálů.

Výhodou dálkových měření je přímý digitální výstup, který umožní rychlé počítačové zpracování, nevýhodou je, že nejsou použitelná v hlubších vodách. Cílem dalšího výzkumu proto bude zvýšit rozlišovací schopnost měření. (Biophotonics International 24, 2001/12; Nature 413, 36, 2001)