Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

Dálková zdravotní prohlídka korálů

 |  1. 1. 2003
 |  Vesmír 82, 56, 2003/1

Výzkumy posledních let ukazují, že stav korálových útesů je dobrým ukazatelem celkového zdraví naší planety. Koráli jsou ohrožováni klimatickými změnami spojenými s obsahem CO2 ve vzduchu, nadměrným rybařením a také infekcemi. Kolektiv P. J. Mumbyho z britské Univerzity v Newcastle upon Tyne proto vyvinul spektrografický přístroj pro dálkovou detekci stavu korálů v mořích. Přístroj měří současně v deseti pásmech vlnových délek (šířka pásma asi 20 nm) a ve spektrálním rozsahu 400–650 nm. Obraz je 500 pixelů široký, přičemž každý pixel zobrazuje čtverec mořského povrchu o rozměru 1 × 1 m. V daném prostoru lze rozlišit mrtvé korály od živých.

Dálková měření atolu Rangiroa ve Francouzské Polynésii byla srovnávána s přímými stanoveními, která dělali potápěči vyzbrojení videokamerami. Na tomto atolu, kde se vyskytují zejména koráli rodu Porites, nepřesáhl rozdíl mezi měřeními 10 % a na místech, kde převažuje rod Pocillopora, byla chyba ještě menší (jen 3 %). Tak přesným měřením se dá rozlišit i přítomnost ruduch mezi korály. Přitom to jde rychle. Zatímco potápěč za tři dny dokáže změřit 10 ploch o rozměru 25 × 25 m, leteckým spektrografickým snímkováním se takových ploch za pouhou hodinu pokryje 3700. Snímkování je sice zatím drahé (hodina měření přijde na 20 000 amerických dolarů), ale předpokládá se, že náklady klesnou, až budou zavedena automatická letadla (neřízená člověkem). Jestliže se použijí přístroje měřící v rozsahu 506–565 nm s intervalem 2 nm, lze odrazovým měřením odlišit i jednotlivé druhy korálů.

Výhodou dálkových měření je přímý digitální výstup, který umožní rychlé počítačové zpracování, nevýhodou je, že nejsou použitelná v hlubších vodách. Cílem dalšího výzkumu proto bude zvýšit rozlišovací schopnost měření. (Biophotonics International 24, 2001/12; Nature 413, 36, 2001)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...
Megalodon versus supernova

Megalodon versus supernova uzamčeno

Tomáš Petrásek  |  8. 7. 2019
Katastrofa, která ukončila druhohory a s nimi existenci všech větších zvířat (přes 25 kg) i řady těch menších, je nejznámější z velké pětky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné