Jsme dědici Chorezmu?

Kolonizace českých zemí trvala asi 200 let (v 9. a 10. století) a časově navazuje na příchod Slovanů. Příchozí kmeny musely být technologicky na vyšší úrovni než původní keltské obyvatelstvo. Je takový přelom potvrzen archeologicky? Byl to technologický zlom, nebo šlo o pozvolnější proces? Co vedlo k masové migraci?

Má laická hypotéza: Na dolním toku řeky Volhy se rozkládala říše Chorezm, jejíž hlavní město Itil je dnes potopeno daleko od břehu Kaspického moře. Kolísání hladiny Kaspického moře může být relativně rychlé. Je možné, že výrazný vzestup Kaspického moře, rychlý zánik Chorezmu, masivní migrace Slovanů a přenos technologie Chorezmu do střední i východní Evropy spolu časově i místně souvisejí? Nedá se říci, že jsme dědici Chorezmu?

Pavel Vrecion

e-mail:pavel@s4you.com)

Současná teorie o počátcích Slovanů využívá poznatky jazykovědy, historie a archeologie. Lokalizaci slovanské pravlasti pomáhají názvy řek: stará slovanská jména se nacházejí v povodí Odry, Visly, Pripjatě a části Dněpru. Nejstarší archeologické doklady o existenci Slovanů se nejčastěji spojují s kulturou zarubyněckou (3. stol. př. n. l. – 2. stol. n. l. v Bělorusku, Podněpří a Pripjaťské oblasti), kulturou černjachovskou (2.–5. stol. n. l. v prostoru od dolního Podunají po Dněpr) a kulturou przeworskou (2.–5. stol. n. l. mezi Odrou a Bugem, později byla rozšířena na východ až k Dněstru a na jih do Potisí). V 6. století n. l. se na místě všech těchto kultur objevují nejstarší nepochybně slovanské kultury: kultura Peňkovka v Podněpří a Podnětsří a kultura Praha–Korčak (též pražský typ), rozšířená od Německa přes Čechy až po Dněpr a Pripjať. Kultura Peňkovka je připisována Antům, pražský typ Sklavinům. Charakteristické jsou pro tyto archeologické kultury jednoduché, téměř nezdobené hrncovité keramické nádoby, které byly vytvářeny v ruce.

Za nejstarší historické zprávy o Slovanech jsou někdy považovány zmínky o Venetech (Venedech), o nichž psali již římští historikové Plinius a Tacitus v 1. stol. n. l. a řecký zeměpisec Ptolemaios ve 2. stol. Venetové (Venedové) byli početný národ, žijící severně od Karpat a východně od Visly. Byzantský historik Jordanes a řecký historik Prokopios z Kaisareie se v 6. stol. zmiňují o Sklavinech a Antech, kteří byli součástí velkého kmene Venetů.

Na naše území přišli první Slované pravděpodobně v 1. třetině 6. stol. ze severu Moravskou branou a odtud postupovali na jih a na západ (přes Čechy až do středního Německa) a též na jihovýchodní Slovensko. Na našem území se Slované setkali s ustupujícími germánskými Langobardy (archeologickým dokladem soužití slovanského a germánského etnika je osada v Březně u Loun). V průběhu 2. poloviny 6. stol., nejpozději na přelomu 6. a 7. stol., přišla na naše území (pravděpodobně ze středního Podunají) další slovanská osídlovací vlna, pro kterou je charakteristická obtáčená zdobená keramika.

Archeologické a historické zprávy přinášejí o nejstarším slovanském období značně rozdílné informace. Archeologické nálezy charakterizují časně slovanskou společnost jako zemědělskou, nepřímo (hotovými výrobky) je doloženo zpracování železa – např. hromadný nález železného zemědělského nářadí z Let u Dobřichovic. Slované žili ve vesnicích, což byla seskupení polozemnic vybavených jednoduchou kamennou pecí. Obilí se skladovalo v jamách – obilnicích. Pohřební ritus byl žárový. Historické zprávy líčí naopak Slovany jako obávané a velmi dobře organizované válečníky ohrožující mj. i Byzantskou říši. Archeologické i historické informace však existenci mocenských center (např. typu hradiště) shodně popírají. Slované žili ve vesnických osadách. Nejstarším historicky doloženým slovanským státním útvarem na našem území byla v 1. polovině 7. stol. Sámova říše, která patrně zahrnovala celé Čechy a Moravu.