Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

Jsme dědici Chorezmu?

 |  5. 9. 2002
 |  Vesmír 81, 493, 2002/9

Kolonizace českých zemí trvala asi 200 let (v 9. a 10. století) a časově navazuje na příchod Slovanů. Příchozí kmeny musely být technologicky na vyšší úrovni než původní keltské obyvatelstvo. Je takový přelom potvrzen archeologicky? Byl to technologický zlom, nebo šlo o pozvolnější proces? Co vedlo k masové migraci?

Má laická hypotéza: Na dolním toku řeky Volhy se rozkládala říše Chorezm, jejíž hlavní město Itil je dnes potopeno daleko od břehu Kaspického moře. Kolísání hladiny Kaspického moře může být relativně rychlé. Je možné, že výrazný vzestup Kaspického moře, rychlý zánik Chorezmu, masivní migrace Slovanů a přenos technologie Chorezmu do střední i východní Evropy spolu časově i místně souvisejí? Nedá se říci, že jsme dědici Chorezmu?

Pavel Vrecion

e-mail:pavel@s4you.com)


Současná teorie o počátcích Slovanů využívá poznatky jazykovědy, historie a archeologie. Lokalizaci slovanské pravlasti pomáhají názvy řek: stará slovanská jména se nacházejí v povodí Odry, Visly, Pripjatě a části Dněpru. Nejstarší archeologické doklady o existenci Slovanů se nejčastěji spojují s kulturou zarubyněckou (3. stol. př. n. l. – 2. stol. n. l. v Bělorusku, Podněpří a Pripjaťské oblasti), kulturou černjachovskou (2.–5. stol. n. l. v prostoru od dolního Podunají po Dněpr) a kulturou przeworskou (2.–5. stol. n. l. mezi Odrou a Bugem, později byla rozšířena na východ až k Dněstru a na jih do Potisí). V 6. století n. l. se na místě všech těchto kultur objevují nejstarší nepochybně slovanské kultury: kultura Peňkovka v Podněpří a Podnětsří a kultura Praha–Korčak (též pražský typ), rozšířená od Německa přes Čechy až po Dněpr a Pripjať. Kultura Peňkovka je připisována Antům, pražský typ Sklavinům. Charakteristické jsou pro tyto archeologické kultury jednoduché, téměř nezdobené hrncovité keramické nádoby, které byly vytvářeny v ruce.

Za nejstarší historické zprávy o Slovanech jsou někdy považovány zmínky o Venetech (Venedech), o nichž psali již římští historikové Plinius a Tacitus v 1. stol. n. l. a řecký zeměpisec Ptolemaios ve 2. stol. Venetové (Venedové) byli početný národ, žijící severně od Karpat a východně od Visly. Byzantský historik Jordanes a řecký historik Prokopios z Kaisareie se v 6. stol. zmiňují o Sklavinech a Antech, kteří byli součástí velkého kmene Venetů.

Na naše území přišli první Slované pravděpodobně v 1. třetině 6. stol. ze severu Moravskou branou a odtud postupovali na jih a na západ (přes Čechy až do středního Německa) a též na jihovýchodní Slovensko. Na našem území se Slované setkali s ustupujícími germánskými Langobardy (archeologickým dokladem soužití slovanského a germánského etnika je osada v Březně u Loun). V průběhu 2. poloviny 6. stol., nejpozději na přelomu 6. a 7. stol., přišla na naše území (pravděpodobně ze středního Podunají) další slovanská osídlovací vlna, pro kterou je charakteristická obtáčená zdobená keramika.

Archeologické a historické zprávy přinášejí o nejstarším slovanském období značně rozdílné informace. Archeologické nálezy charakterizují časně slovanskou společnost jako zemědělskou, nepřímo (hotovými výrobky) je doloženo zpracování železa – např. hromadný nález železného zemědělského nářadí z Let u Dobřichovic. Slované žili ve vesnicích, což byla seskupení polozemnic vybavených jednoduchou kamennou pecí. Obilí se skladovalo v jamách – obilnicích. Pohřební ritus byl žárový. Historické zprávy líčí naopak Slovany jako obávané a velmi dobře organizované válečníky ohrožující mj. i Byzantskou říši. Archeologické i historické informace však existenci mocenských center (např. typu hradiště) shodně popírají. Slované žili ve vesnických osadách. Nejstarším historicky doloženým slovanským státním útvarem na našem území byla v 1. polovině 7. stol. Sámova říše, která patrně zahrnovala celé Čechy a Moravu.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Václav Matoušek

PhDr. Václav Matoušek, CSc., (*1954) vystudoval prehistorii a historii na Filozofické fakultě UK v Praze. Pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR. Nyní přednáší na Fakultě humanitních studií UK.

Doporučujeme

Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...
Megalodon versus supernova

Megalodon versus supernova uzamčeno

Tomáš Petrásek  |  8. 7. 2019
Katastrofa, která ukončila druhohory a s nimi existenci všech větších zvířat (přes 25 kg) i řady těch menších, je nejznámější z velké pětky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné