Našel jsem si partnerku, ale už s dítětem

Muž hledající partnerku ji zpravidla najde, avšak poměrně často již s dítětem. Bývá to pro něj nová situace, v níž se orientuje jen s obtížemi. Nejčastěji slyší uklidňující formule typu Dítě je rádo, že teď má kamaráda. Z údajů ve Statistických ročenkách ČR vyplývá, že počet nevlastních otců v naší republice vzrůstá počet rozvodů se sice v posledním desetiletí ustálil, vzrůstá však počet svobodných matek a klesá počet sňatků. Nevlastního rodiče získává v České republice zhruba 26 000 dětí ročně (tj. třetina ve srovnání s počtem narozených).

Druhé manželství s nevlastními dětmi přináší potíže

K problémům nevlastních rodičů a nevlastních dětí jsme donedávna měli odbornou literaturu pouze uklidňující a radící. Nejčastější rady novým matčiným partnerům zněly: Dejte si práci a poznejte rodinný systém, nemůžete počítat s tím, že děti přijmou nového člena rodiny ihned, pečlivě zvažte, jak mají děti nového matčina partnera oslovovat. Jdou vám nevlastní děti na nervy? Je to vaše chyba musíte jim věnovat více trpělivosti, porozumění a lásky... Teprve r. 1999 vyšla kniha Z. Dytrycha a Z. Matějčka Nevlastní rodiče a nevlastní děti, která přinesla některé hlubší poznatky z  takto zaměřeného bádání v zahraničí. ¹⁾

Rozvodové studie ukazují, že každé společné dítě vzešlé ze svazku snižuje pro tento svazek pravděpodobnost rozvodu (platí to jak pro první, tak pro další manželství). Naopak každé dítě z předchozích svazků zvyšuje pravděpodobnost, že nový svazek skončí rozvodem. Je to tak ve všech společnostech, bez ohledu na to, zda je rodina s nevlastním dítětem v dané společnosti řídkým nebo častým jevem. Jádro těchto konfliktů je stejné: biologická matka žádá větší investice do svých dětí, než je nevlastní otec ochoten dát. Existuje tedy mezi biologickými a nevlastními rodiči velký rozdíl v ochotě hodně investovat ve prospěch dětí?

Zatím jen víme, že přítomnost nevlastních dětí je nejspíš hlavní příčinou vyšší míry rozvodovosti druhého manželství. Nemusí nutně snižovat kvalitu manželského vztahu, avšak často snižuje kvalitu rodinného života, zejména kvalitu vztahů mezi rodiči a dětmi.

Rodiče s nevlastními dětmi by nakonec často rádi žili těmto dětem vzdáleni, vnímají je jako příčinu svých problémů, jsou nespokojeni se vztahem svého manželského partnera k nevlastním dětem, domnívají se, že manželství působí negativně na jejich vztah k dětem vlastním.

Ve snaze vypořádat se s tímto stresem užívají rodiny s nevlastními dětmi v zásadě dvě strategie: buď ukončí manželství rozvodem (nejčastěji v případech, kdy oba manželé byli již jednou rozvedeni), nebo se chovají tak, že jejich nevlastní dospívající děti odejdou z domova dříve, než by odešly děti vlastní.

Zmínění autoři zahraničních výzkumů sice čtenáři neradí, avšak jejich výsledky hovoří jasně: Nevstupujte do druhého manželství s nevlastními dětmi, pokud nechcete, aby se vaše současné potíže výrazně znásobily.

Průběh vztahů mezi matkou dítěte a jejím novým partnerem

Seznámím čtenáře s nejčastějším průběhem takového vztahu (samozřejmě existují i jiné typy). Matku nazvěme Regina, nového partnera Matěj.

• Co Matěj uslyší o biologickém otci dítěte:

  Byla jsem zamilovaná, neviděla jsem jeho vážné povahové i charakterové nedostatky...

  Snažila jsem se, zapřela jsem sama sebe, ale dál už to opravdu nešlo...

  Dělala jsem mu ve všem služku, nadával mi a bil mě i dítě, vyhrožoval, že mě zabije...

  Je hrozně lakomý, skoro nic mi nedával, inkaso jsem platila ze svého, na Sunar mi dávala maminka...

  Všechny peníze utratil na pití, v herně, za hlouposti, ani nevím za co...

  Byl nezralý, egoistický, závislý na své matce, která nám do všeho mluvila...

  Zkoušel to stále s mladými děvčaty, ode mne si vynucoval intimní styk, když byl úplně opilý...

  Chce proti nám navádět dítě, to však o něj vůbec nestojí...

  Matěj, byť jinak vysoce inteligentní, těmto informacím bezvýhradně věří. Jde o dosud málo známou zvláštnost (patrně defekt) mužské psychiky, která má svůj původ v adaptačních mechanizmech dávných předků a je vlastně výsledkem přírodního výběru.

• Co Matěj neuslyší a co ho samotného nenapadne:
  • že se do Reginina citového života vštípily postoje její matky k jejímu manželovi. Regina považuje za přirozený běh věcí, že nějaký ten nepřítel musí být...
  • že se za Regininým přívětivým úsměvem skrývá vyšší míra dominance a že musí být po jejím již z principu...
  • že dítě mělo vlastního otce rádo, ale bylo proti němu zmanipulováno...
  • že do kalkulace vypudit prvního manžela bylo započteno výživné od něj plus příjmy nového partnera...
• S čím Matěj musí počítat:

  Jestliže Matěj vstoupí do manželství s Reginou, musí do budoucna počítat s tím, že:

  • Regina bude mít konečné slovo v důležitých věcech provozu domácnosti, rozpočtu a rozhodování vůbec je tu přece také zájem dítěte.
  • Konečné slovo bude mít Regina také ve věcech výchovy dítěte je to mé dítě, já ho porodila.
  • Ať Matěj přijde s čímkoli novým ve výchově dítěte, bude mít tři oponenty: Reginu, její dítě a (zprostředkovaně) otce dítěte.
  • Mezi Reginou a dítětem se vytvoří pouto tajného hodnocení Matěje (vybrali jsme si dobře?).
  • Při větším sporu Matěje s Reginou bude dítě vždy na straně matky.
  • Od Reginy nemůže Matěj očekávat vděk, i když jí bude pomáhat s příjmy, s domácností, s dítětem. Jeho služba bude považována za samozřejmou. Nedá-li se Matěj zmanipulovat a bude trvat na svém, začne Regina uvažovat o výměně (Matějovi náhradníci budou již zmapováni).
  • Regina použije účinnou a osvědčenou taktiku, pokud se jí (třeba jen kvůli dítěti) Matějův odchod ze vztahu nehodí. Sehraje velké rozrušení, bude opakovat Nemohu bez tebe žít. Pokud Matěj přesto vztah ukončí, za překvapivě krátkou dobu potká Reginu s jiným partnerem.
  • Matěj se může ocitnout ve zvláště palčivém dilematu. Regina po něm bude chtít, aby ji podpořil v negativním hodnocení jejího prvního manžela a aby tento názor projevil před dítětem. Učiní tak, aby se jí zavděčil a aby se s ním nerozešla (neměl by kam jít). Byl-li již jednou ženatý a má-li dítě, pak si s údivem uvědomí dilema: cizí muž v jeho původní rodině, na kterého má zlost, dělá totéž, co je v nové rodině vyžadováno od něj. Širší souvislosti si však neuvědomí. Čím je to způsobeno?

Reginin rozvod s původním manželem možné motivy

Návrh na 70 % rozvodů v ČR podává manželka. Které (běžně skrývané) motivy vedou ženu k tomu, aby vypudila biologického otce dětí a získala nového manžela?

• Motiv výhradního formování psychiky dítěte. Regina chce být hlavní osobou předávající dětem důležité informace, zkušenosti, rady, dovednosti, poučení o lidech, o světě. Formuje jejich zájmy, postoje, hodnoty i životní styl, filozofii včetně politické nebo náboženské orientace. Stává se tak architektem duše dítěte. V dítěti vidí pokračovatele svého života. Většina z nás se s myšlenkou na úplný konec nemůže smířit a představa, že pokračujeme v dětech, nám přináší úlevu. K formování psychiky svých dětí mají oba biologičtí rodiče stejné právo. Jak však víme, to, co si lidé kradou, je velice širokého spektra. Nejen peníze, auta, kabelky, vynálezy, zásluhy, ale i živé děti, a také urny a náhrobní kameny. Bylo by proto s podivem, kdyby lidská povaha neinklinovala ke krádeži dětské psychiky, jedné z nejcennějších hodnot vůbec. Matky, pokud se k tomu rozhodnou, mají dokonce vydatnou podporu úřadů (sociálních pracovnic, soudců, znalců) a hladce a vlastně nepozorovaně jim to prochází.
• Motiv zlepšit své socioekonomické postavení. Regina si nového partnera vybere a prověří lépe než prvního. Jedno z nejdůležitějších kritérií bude jeho socioekonomický status s průvodní způsobilostí dobře či lépe ji zaopatřovat hmotnými statky. Výjimky vzhledem k důležitosti tohoto kritéria se občas objeví, na druhé straně jde o univerzální celosvětový jev zvaný hypergamie.
• Motiv moci. S novým manželem má Regina rozhodující slovo v důležitých věcech svého rodinného prostředí. Já jsem jejich matkou, znám je od malička, vím nejlépe, co potřebují. K jejímu postavení nejdůležitější osoby v dané konstelaci přispívá také to, že dobře zná černé úmysly nepřátel (členů rodiny bývalého manžela).
• Motiv potřeby vnějšího nepřítele. Kdyby si Regina nenašla nepřítele, nesla by odpovědnost za své neúspěchy sama. Takhle může říkat Kvůli bývalému manželovi jsem nedostudovala, rozešla se s rodiči, rozešla se s lepšími nápadníky, manžel pokazil výchovu dětí apod. Je to neuvěřitelně snadné, neboť všichni tomu uvěří (musí ale jít o ženu obviňující muže, opačně to neplatí).

Rozvodová kalkulace spíše ano, nebo zatím ne?

Do Regininých kalkulací, jak by měla naložit se svým životem, průběžně vstupují signály o tlaku jednotlivých zmíněných motivů. Navíc v České republice dnes může rozvedená matka čerpat množství sociálních dávek: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu, příspěvek na nájemné, opakované dávky sociální péče pro matky-samoživitelky nebo dávky jednorázové (např. na dětské tábory, lyžařský výcvik, potřeby pro děti, školní pomůcky, lůžkoviny, vymalování bytu či různé nečekané výdaje, které by přivedly rodinu do stavu nouze, příspěvek na péči o osobu blízkou, porodné, rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, pohřebné aj.).

Jsou-li signály dosti silné, Regina se rozhodne pro rozvod, který si ovšem dobře připraví, aby neměla zbytečnou újmu. Jaké důvody sdělí ostatním? Samozřejmě neprozradí žádný z výše uvedených motivů, ale řekne to, na co již mnozí ostatní (zejména muži) čekají a čemu chtějí věřit. Tedy že manžel byl nemožný, hrozný apod.

Důsledky neznalosti motivů

Iniciátorka rozvodu si je vědoma jen části svých motivů, z nichž některé přibarvuje. Jejich horší stránky si prostě nepřipustí. Mnohem hůř je na tom muž, se kterým se Regina rozvádí. O dalších motivech ve hře obvykle neví téměř nic.

• Důsledky pro dítě:
  • je ochuzeno o vztah k velmi důležité a blízké osobě,
  • je zkráceno o pozitiva, která z takového vztahu plynou, včetně zázemí, které mu poskytovali otcovi rodiče,
  • je otřeseno v sebedůvěře (vidí, že důležitá osoba, která ho měla ráda, mizí ze scény, a vysvětlí si to tak, že ono samo má nějakou závadu, pro kterou již není milováno),
  • je zvýšeně náchylné k poruchám sebehodnocení,
  • je poznamenáno soužitím s nevlastním otcem či matčiným partnerem,
  • je ovlivněno jednostranným černobílým posuzováním lidí bez možnosti korekce druhým rodičem, chybí mu model domluvy mezi lidmi s protichůdnými stanovisky, ale rovnoprávného postavení,
  • vidí, že práva druhého (např. otcův nárok na kontakt s dítětem) se nemusí respektovat a že to hladce projde.

  To vše v lepším případě, jestliže dítě není popouzeno proti vlastnímu otci a není v něm vypěstován syndrom zavrženého rodiče.

• Důsledky pro matku:
  • její dítě je poznamenáno (např. dívka bude mít tendenci opakovat model, který viděla u matky),
  • dítě později může mít matce její jednání za zlé, zejména když zjistí, že se špína naházená na otce nezakládala na pravdě.
• Důsledky pro otce:
  • ztratí možnost výchovného působení na své děti a vyvažování přehmatů druhého rodiče, což je proti tradici, proti biologickým zákonům, proti směrnicím genetické výbavy (viz rámeček),
  • i jeho víceméně nucená péče o nevlastní děti je v průměru méně hodnotná (viz výsledky výzkumů výše),
  • vzroste jeho nedůvěra k lidem (v důsledku toho, co zažije při rozvodu),
  • klesne celková míra jeho životní spokojenosti,
  • sníží se jeho motivace k plnému kvalitnímu výkonu (v tradičních rodinách je otec na své děti hrdý a rád do nich všestranně investuje).
• Důsledky pro společnost:

  Děti z rodin s nevlastním rodičem (o dočasných strýčcích ani nemluvě) budou v průměru vždy o něco hůře vybaveny pro život ve světě dospělých než děti z tradičních rodin s oběma biologickými rodiči. Jestliže se u nás snižuje počet tradičních rodin a zvyšuje počet dětí z netradičních seskupení, pak se nutně účinky takto získaných ovlivnění kumulují.

  Dítě z rodiny s nevlastním rodičem bude jako rodič o něco hůře vybaveno k plnohodnotné výchově svého vlastního, natož nevlastního dítěte. Kvalita populace se ve sledu generací zhorší. Tento trend začal nedávno, zhruba před čtyřmi desetiletími. Jak bude pokračovat? Víme jen tolik, že informovaný člověk má lepší možnost volby jestliže zná motivy, zná také způsoby jak některým negativním jevům předejít.