Kokcidie rodu Sarcocystis z afrických zmijí a Leoš Janáček

Prvoci rodu Sarcocystis jsou zástupci početné skupiny jednobuněčných parazitů žijících v nitru zvířecích i lidských buněk. Jejich životní cyklus zahrnuje dva hostitele a k úspěšnému završení vývoje je potřeba, aby jeden hostitel pozřel druhého. Africké zmije jsou definitivními hostiteli několika druhů rodu Sarcocystis a představují vhodný model pro studium společné evoluce parazitů a hostitelů.

Leoš Janáček napsal opery Její pastorkyňa, Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystroušky, Z mrtvého domu ad., řadu symfonických skladeb (asi nejznámější je Symfonietta), sborů (např. Kantor Halfar, Maryčka Magdonova), kantát (Glagolská mše), komorních skladeb (Listy důvěrné) či skladeb klavírních (cyklus Po zarostlém chodníčku). Ve své době byl významným organizátorem brněnského hudebního i kulturního života a dnes je v Brně Janáčkova akademie múzických umění.

Obě témata měla i pro mne donedávna pramálo společného. O sarkocystách toho vím více než o Leoši Janáčkovi a nikdy jsem neočekával, že by měly k velikánu moravské hudby přímý vztah. Prozřel jsem až letos v únoru, kdy se na všech státních českých vysokých školách obhajovaly projekty Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ). Finanční prostředky fondu rozděluje Výbor FRVŠ, který je společným orgánem Rady vysokých škol a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Každoročně vyhlašuje výběrové řízení na projekty podporující koncepční vzdělávací rozvoj vysokých škol a zajišťuje a podílí se na kontrole výsledků řešených projektů. Dotaci lze získat také na tvůrčí činnost studentů a cílem těchto projektů je výchova a vzdělávání talentovaných studentů prezenční formy studia pro vědeckou činnost.

Jedním z loňských dotovaných projektů, zaměřených na tvůrčí činnost studentů, byla právě problematika kokcidií rodu Sarcocystis u afrických zmijí. Projektu jsem se zúčastnil jako spoluřešitel (školitel) hlavního řešitele (studenta) a jako garant jsem „zajišťoval účast vysoké školy na řešení projektu“. Vše probíhalo bez problémů. Výsledky získané za finanční podpory FRVŠ jsme přednesli na dvou konferencích (v České republice a v Austrálii) a odeslali je ve formě rukopisu do prestižního parazitologického časopisu. Také oponenti hodnotili projekt pozitivně. Dalo se očekávat, že obhajoba před odbornou komisí na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně proběhne bez problémů.

Vše se ale odehrálo jinak. Způsobily to dvě důležité okolnosti. Jednak „talentovaný student“ odcestoval na delší dobu do americké laboratoře, aby se dále vzdělával, jednak jsme se oba zapomněli seznámit s bodem 3 Metodických a organizačních pokynů ke kontrole výsledků projektů řešených s podporou FRVŠ v roce 2001. Píše se v něm, že řešitel se povinně a nezastupitelně účastní oponentního řízení svého projektu. O výjimkách (dlouhodobá nemoc řešitele, dlouhodobý pobyt řešitele v zahraničí) musí rozhodnout na základě návrhů škol Výbor FRVŠ.

„Zdá se, že tu máme problém,“ prohlásil předseda komise, před niž jsem předstoupil. Nedostal jsem nejmenší šanci seznámit její členy s výsledky, nicméně mi doporučili, abych o výjimku požádal dodatečně. Pokud ji dostanu, bude vše v pořádku a budu moci projekt za svého studenta obhájit. Vše dopadlo dobře a výjimku jsem dostal, ale už jsem projekt nemohl obhajovat před komisí původní, protože ta mezitím ukončila svá jednání. Dostalo se mi však poučení, že mohu obhajovat parazitologickou problematiku na jiných vysokých školách a před jinými komisemi pro obhajobu projektů FRVŠ.

Tak jsem si vybral Janáčkovu akademii múzických umění. Tam mne přijali s pochopením a obhajoba proběhla ve velmi přátelské atmosféře. Musel jsem věcně vysvětlit, proč vlastně studujeme parazity afrických zmijí a k čemu je to dobré, obhájit měkké „i“ ve slově „kit“ (běžně používaný anglicizmus pro označení komerční soupravy k stanovení aktivity, složení, obsahu v biologickém materiálu) a přesvědčit členy komise, že byly klonovány pouze bakterie a žádné „klonovací“ nebezpečí nehrozí. Trochu jsem se zapotil při dotazu z úst teoretika hudby, proč je sameček jistého kmene laboratorní myši dražší než samička (obával jsem se, že by diskuse mohla směřovat k problematice feminizmu). Jak už jsem naznačil, vše dobře dopadlo a prioritní parazitologické výsledky jsem obhájil mezi ostatními projekty, které řešily např. inovaci výuky hry na bicí či podporu tvůrčí činnosti sbormistrů.

Když jsem po úspěšné obhajobě opouštěl budovu JAMU, tiše jsem postál před bystou Leoše Janáčka ve vstupní hale. Slíbil jsem mu, že budu častěji navštěvovat koncertní sály, a hned jsem si vybral dva z absolventských koncertů Hudební fakulty JAMU. Nikdy bych nevěřil, že mi paraziti afrických zmijí zprostředkují umělecký zážitek. Rád bych poděkoval všem členům komise pro obhajoby projektů FRVŠ na Hudební fakultě JAMU za umožnění obhajoby a vlídné přijetí.