Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Florus Ignác Stašek

Autor snímku „Řez stvolem rostliny“ 1)
 |  4. 4. 2002
 |  Vesmír 81, 208, 2002/4

Technika daguerrotypie byla pojmenována po svém vynálezci, jímž se stal (díky spolupráci s vynálezcem heliografie Josephem Nicéphorem Niépcem) francouzský malíř, fyzik a provozovatel pařížské Dioramy Jean Jacquese Louis Mandé Daguerre. Touto technikou lze získat snímky bez možnosti přímého pořízení kopií. Vynález byl učiněn r. 1837 a zveřejněn na slavnostním zasedání francouzské Akademie věd a umění 19. srpna 1839. Každá daguerrotypie je originálem majícím zvláštní kouzlo obrazu v zrcátku, v němž podle úhlu natočení můžeme pozorovat nejen negativ a pozitiv, ale i sami sebe.

Před zhotovením snímku se vyleštěné měděné destičky platýrované stříbrem vystavily působení jodových par a na jejich povrchu tak vznikl světlocitlivý jodid stříbrný. Při osvětlení se selektivně fotolyticky vyloučilo stříbro, na něž se ve zvláštní skříňce působilo rtuťovými parami. Vzniklý obraz, tvořený částečkami amalgamu stříbra, se ustaloval původně v horkém roztoku kuchyňské soli, později v roztoku tiosíranu sodného. Výsledný snímek se chránil sklem a ukládal do rámečku nebo kazety.

Florus Ignác Stašek je představitelem první české fotografické generace, kterou nový vynález zajímal především z vědeckého hlediska a jako pomůcka k vědeckému bádání. Narodil se 27. listopadu 1782 ve Vyškově, studium filozofiie zakončil doktorátem. Svou seberealizaci a službu bližním spatřoval ve studiu i výuce fyziky a astronomie. R. 1799 vstoupil do piaristického řádu, od r. 1812 vyučoval na gymnáziu v Litomyšli. Bylo především jeho zásluhou, že byl tamní fyzikální kabinet považován za jeden z nejlépe vybavených v celé monarchii. V letech 1813–1816 a 1820–1849 byl prefektem gymnázia, v letech 1815–1817 vicerektorem koleje, pak (1817–1819) vicedirektorem gymnázia a od r. 1817 byl 39 let rektorem koleje a ředitelem hlavní školy. Své pedagogické působení ukončil r. 1857. Zemřel v Litomyšli 1. května 1862.

Staškova pedagogická činnost měla širší rozměr a byla velkým přínosem pro kulturní život Litomyšle i pro rozvoj tamních škol. Stašek byl autorem řady astronomických spisů. Do tajů daguerrotypie jej uvedl profesor fyziky na Vídeňské univerzitě Andreas von Ettingshausen, který začátkem června 1840 přivezl Staškovi daguerrotypický přístroj vídeňského mechanika Michaela Ecklinga a seznámil jej s jeho obsluhou. Ettingshausenovo působení v Litomyšli je popsáno v kronice piaristické koleje a z ní také vyplývá, že 2. června 1840 společně se Staškem daguerrotypovali a pořídili snímek pošty v Litomyšli, jenž je patrně shodný s daguerrotypií, která je dnes v litomyšlském muzeu. Tato daguerrotypie se považuje za nejstarší českou dochovanou fotografii. O návštěvě „Ondřeje šlechtice z Ettingshausen“ v Litomyšli u rektora piaristické koleje a zhotovení několika „velmi zdařilých obrazů“ psala v Květech 9. června 1840 M. D. Rettigová. Podle ní též pan rektor Stašek „město naše s několika stran velmi dobře nastínil“. Vedle dvou daguerrotypií se po Staškovi zachovalo daguerrotypické vybavení.

Florus Ignác Stašek – podobně jako v Brně Bedřich Franz – patří k těm průkopníkům fotografie, kteří se daguerrotypií zabývali při své vědecké a pedagogické práci. Nový vynález jej jako vědce a učitele nezajímal z hlediska komerčního využití, ale z hlediska hodnot, které může přinést v duchovní rovině, jako prostředek rozšíření lidského poznání.

Obrázky

Poznámky

1) Viz snímek a text v rámečku

Mikrodaguerrotypie "Řez stvolem rostliny", kterou vytvořil F. I. Stašek patrně r. 1840, je nejstarší dochovanou vědeckou fotografií v českých zemích a současně jedním z nejstarších snímků svého druhu na světě.

Opakovaně jsme se pokoušeli zjišťovat, co je vlastně na fotografii, kterou F. I. Stašek pořídil. I když snímek zhlédlo několik botaniků-morfologů, nikdo z nich si netroufl málo zřetelný a nijak zvlášť charakteristický rostlinný objekt jednoznačně identifikovat.

Daguerrotypická deska v okrouhlém výřezu kartonového rámu, zdobeného v rozích mosaznými rozvilinami, je uložena v Národním technickém muzeu v Praze, kam přešla r. 1937 darem od Státního reálného gymnázia v Litomyšli spolu s daguerrotypickou komorou z r. 1840 výrobce M. Eklinga, soubory nenaexponovaných daguerrotypických desek a blíže neurčenými fotografiemi.

Datování vychází z ověřitelného faktu - daru Eklingova přístroje - a dále z toho, že r. 1841 Stašek získal výhodnější Voigtländrovu komoru na formát okrouhlých desek, přičemž r. 1844 přestal vůbec daguerrotypovat. Celkový rozměr s adjustací činí 193 × 193 mm, průměr mírně nepravidelného výřezu je 148 mm. Deska byla podrobena konzervátorskému zásahu (patrně R. Skopce), což naznačuje nově zalepená rubová strana.

Publikovaný obraz je počítačovou montáží současného stavu adjustace a reprodukce samotné daguerrotypie pořízené r. 1939 u příležitosti výstavy "Sto let české fotografie". Z tohoto roku pochází i používaný název snímku "Řez stvolem rostliny". Současný stav mikrodaguerrotypie je mnohem méně zřetelný.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Optika

O autorovi

Pavel Scheufler

Mgr. Pavel Scheufler (*1950) se zabývá dějinami fotografie, specializuje se na období do roku 1918, na dějiny kultury a otázky médií. Od roku 1990 externě působí na katedře fotografie FAMU. Od podzimu 1996 je členem redakčního týmu časopisu Advanced Foto Video. Pracuje v několika společnostech zabývajících se zejména záchranou fotografického dědictví. Vydal celkem 21 knih a učebních textů, např. Fotografické album Čech 1839–1914, Praha 1848–1914, Pražské fotografické ateliéry 1839–1918, Historické fotografické techniky, Stará Praha Františka Fridricha, Krásné časy – Rudolf Bruner-Dvořák, momentní fotograf ad.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné