Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Cena Praemium Bohemiae

Poprvé bude udělena za výjimečný vědecký výkon
 |  5. 11. 2002
 |  Vesmír 81, 610, 2002/11

Vesmír: Nobelova cena za vědu, která byla udělována v říjnu, není jedinou vědeckou cenou, přestože je patrně nejznámější. Na její prestiži se určitě podílí výše odměny, která se v posledních letech pohybuje okolo jednoho milionu dolarů. Velkou roli hraje také tradice (Nobelova cena se udílí od r. 1901). Pozorní čtenáři Vesmíru již vědí, že existuje česká „nobelovka“, cena Praemium Bohemiae, a že letos už není jen pro vítěze studentských olympiád, kteří – připomínám – v roce 2001 dostali dohromady 685 000 Kč (viz Vesmír 81, 64, 2002/1). Odměňovány budou také osobnosti, které se významným způsobem zasloužily o rozvoj věd. Než se však touto cenou budeme zabývat podrobněji, zeptám se: Jak to vypadá v České republice s cenami za vědu?

Pavel Hobza: Zcela chybí celostátní vědecké ocenění, něco jako národní cena. Učená společnost ČR (US ČR), která sdružuje naše nejvýznamnější vědce, uděluje ceny vědeckým pracovníkům (kteří nejsou členy US ČR) a mladým vědeckým pracovníkům (do 35 let). Protože však Učená společnost je občanské sdružení, které nemá příjem ze státního rozpočtu, musí se každoročně obracet na sponzory s žádostí o finanční podporu. Velmi dobře vím, jak je obtížné (a každý rok je to horší) shromáždit finance na 2–3 ceny pro vědecké pracovníky (po 100 000 Kč) a 2–3 ceny pro mladé vědecké pracovníky (po 50 000 Kč). AV ČR přestala udělovat ceny za vědu před několika lety, a tak vlastně jedinou organizací, která oceňuje všechny vědce bez rozdílu, je MŠMT ČR. Ceny ale nejsou oslnivé, 60 000 Kč pro nejlepšího vědce. Krom toho existují ještě některé ceny zaměřené na specifickou oblast (např. Cena Alfreda Bádera udělovaná každoročně za tvůrčí přínos v organické a bioorganické chemii).

V: Na mnoha bilboardech jsme na podzim viděli reklamu na „Českou hlavu“; nepatří tato akce také mezi vědecká ocenění, o něž se mohou vědci u nás ucházet?

PH: Akce „Česká hlava“ je od počátku nešťastná. Pokud se nemýlím, jde o doslovné převzetí akce v Německu, včetně názvu, nesprávně přeloženého do češtiny. Navíc je mi podezřelé, že na reklamu byly vydány několikamilionové částky, zatímco hlavní cena je dotována 100 000 Kč. Mám pocit, že šlo hlavně o zisk organizující reklamní agentury. AV ČR se také k celé akci stavěla od počátku velmi rezervovaně.

V: Profesor Bohumil Vybíral v závěru svého článku o studentské části ceny Praemium Bohemiae vyjadřuje naději, že tato cena bude „pro rozvoj kultury a vědy v naší republice znamenat to, co Nobelovy ceny … pro svět“. Na tiskové konferenci konané nedávno na AV ČR také zaznělo, že jde o českou „Nobelovu cenu“. Z Vybíralova článku o zakladateli ceny Bohuslavu Janu Horáčkovi víme, že se narodil 4. 12. 1924 v Radvanicích u Turnova jako nejmladší z osmi dětí. Zažil chudobu i hlad. V roce 1943 maturoval s vyznamenáním na Obchodní akademii v Turnově. Byl pronásledován a vězněn za války nacisty, po únoru 1948 komunisty. V roce 1949 se mu podařilo uprchnout. Úspěšně podnikal nejprve v bižuterii a klenotnictví, potom postupně vybudoval řetězec hotelů na Kanárských ostrovech. Nyní hotely prodal, zajistil rodinu, získané prostředky uložil v bezpečných západních bankách a z úroků chce pomáhat krajanům. Jak to vypadá s úmyslem rozšířit cenu Praemium Bohemiae pro vědce?

PH: Nadace B. Jana Horáčka Českému ráji sponzoruje již několik let různé akce v regionu. Na přání svého mecenáše rozšířila nadace v loňském roce své aktivity i na podporu vzdělání a vědy. Jak již bylo ve Vesmíru zmíněno, loni předal B. J. Horáček první ceny středoškolským studentům. Kritériem byla úspěšná účast na mezinárodních olympiádách. Ceny byly vysoké a 26 studentů převzalo částky od 15 000 do 75 000 Kč. Mecenášovým záměrem je oceňovat nejen středoškolské studenty, ale také výjimečné vědecké a umělecké výkony. Zástupci Nadace proto vyhlásili v loňském roce první ročník soutěže pro vědecké pracovníky v oboru biomedicíny. Celé akce se od počátku účastním a ve spolupráci s Nadací a US jsme připravili pravidla soutěže. Rozhodující úloha při organizaci a zajištění soutěže byla svěřena Učené společnosti. Kandidáty na cenu mohou nominovat tři nezávislé organizace: Česká konference rektorů (ČKR), AV ČR a US ČR. Každá z nich může nominovat 6 kandidátů. Výběr kandidátů je tříkolový a opět jej provádějí tři nezávislé komise. Nominační komise tvořená zástupci Učené společnosti pošle do druhého kola jen malý počet nejkvalitnějších nominací. V druhém kole výběrová komise, jež bude složena ze zástupců Nadace, ČKR, AV ČR a US ČR, vybere dva finalisty. Který z nich dostane cenu Praemium Bohemiae, bude pak zcela v rukou Nadace.

Letos byly nominace uzavřeny koncem června. Nominační komise zasedala v červenci a výběrová komise poslední týden v září. Teď již záleží jen na správní radě nadace, koho ze dvou kandidátů vybere. Cena, kterou laureát převezme z rukou mecenáše začátkem prosince (v den jeho narozenin), je zcela mimořádná – jeden milion korun českých.

V: Bude cena udělována i v příštím roce a rozšíří se na další vědní obory?

PH: Na podmínkách pokračování soutěže pracujeme a je možné, že k rozšíření o další vědní disciplíny dojde již v příštím roce. Definitivní slovo však bude mít mecenáš celé akce – pan B. Jan Horáček. 1)

Poznámky

1) Za Vesmír se ptal Ivan Boháček

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Pavel Hobza

Prof. Ing. Pavel Hobza, DrSc., dr. h. c., FRSC, (*1946) vystudoval chemii na ČVUT v Praze. V současné době je na pozici „distinguished chair“ v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i., a je profesorem fyzikální chemie na UK v Praze a na Palackého univerzitě v Olomouci. Je členem Učené společnosti ČR. Zabývá se kvantovou chemií.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné