Aktuální číslo:

2026/11

Téma měsíce:

Černá a bílá

Obálka čísla

Topoly, ekoterorizmus a legislativa

 |  5. 9. 2001
 |  Vesmír 80, 486, 2001/9

V noci 21. května t. r. napadla skupina kriminálníků zápalnými bombami laboratoře a budovy Centra pro městské zahradnictví Washingtonské univerzity v Seattlu. Téhož dne ještě zapálili dvě budovy a poškodili nákladní auta na Jeffersonových farmách v Oregonu, kde tradičními metodami šlechtili topoly. V červnu se ke žhářství přihlásila skupina Earth Liberation Front. Odhaduje se, že škody na majetku univerzity přesahují 100 milionů korun. Škody způsobené zničením (byť pouze částečným) dokumentace více než desetiletého výzkumu lze těžko vyčíslit. Tisíce semenáčů pro výzkum bylo až na 80 rostlin získáno tradičními technikami (přenosem pylu). Těch 80 transgenních rostlin bylo připraveno loni na podzim na Oregonské státní univerzitě a nikdy neměly opustit laboratoř. Toby Bradshaw se svými kolegy se zabýval mapováním jednotlivých genů řídících růst a odolnost stromků vůči nemocem.

Žháři však neponičili jen Bradshawovy výzkumy topolů. Např. Sarah Reinhard, která se zabývá ohroženými rostlinami, pěstovala z tkáňových kultur 100 kusů vzácné rostliny Hackelia venusta (Boraginaceae). Odhaduje se, že v přírodě se vyskytuje už jen na jedné lokalitě v počtu všeho všudy pouze 300 kusů. Ředitel Centra Tom Hinckley studoval, jak stromy a lesy reagují na takové přírodní události, jakou byla erupce sopky Mount St. Helen. (V Centru pracuje kolem 50 výzkumníků a studentů.) Značnou újmu utrpěla také knihovna, archivy nenahraditelných historických dokumentů, diapozitivů aj.

T. Bradshaw se krátce po požáru vyjádřil: Anonymním zbabělcům, kteří spáchali toto tupé žhářství, je třeba jednoznačně sdělit:

  • Terorizmus není nikdy řešením žádného složitého problému, ani problémů degradace životního prostředí. Hořící kříže nefungovaly pro Ku-Klux-Klan, pálení knih nefungovalo pro SS a zapalování budov nebude fungovat pro Earth Liberation Front.

    Hlavní ochranářské skupiny by měly vystoupit a jasně odmítnout taktiku teroru a teroristické skupiny při každé příležitosti.

  • Lidské bytosti, jako všechny živé organizmy na Zemi, získávají zdroje ze svého prostředí, a tudíž ho pozměňují. ...Všechny organizmy do určité míry mění své prostředí: bobři stavějí přehrady, které mění toky v jezera...

    Jakou roli mají hrát lidé v prostředí, je legitimním předmětem diskuse, výzkumu a nenásilných politických akcí. Zápalné bomby nikdy nepřispějí k nalezení odpovědi a řešení; v tomto případě ohrozily mnoho lidí a institucí nejvíce angažovaných v ochraně Země.

Po této teroristické události navrhují američtí legislativci, aby se existující zákony vztahující se na teroristické akce proti výzkumným laboratořím používajícím zvířata rozšířila také na rostlinné laboratoře. V návrhu zákona je dokonce i požadavek, aby v případě, že v důsledku teroristické akce dojde k úmrtí, mohl státní zástupce žádat trest smrti. (Science 292, 1622, 2001 a depts.washington.edu/urbhort/

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...