Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Utrum

 |  5. 3. 2001
 |  Vesmír 80, 177, 2001/3

„Máš se mnou utrum,“ slýchali jsme dříve, než jsme se vůbec začali zabývat významem slov. Toto rčení je nám srozumitelné, aniž bychom o něm přemýšleli: je konec, amen, šlus, šmytec, skončila legrace, skončily dobré časy. Přesto však není jednoduché zjistit, co je utrum. Na zvukomalebné slovo to nevypadá (importované seriálové ding by znělo věrohodněji). Vzhledem ke koncovému -um začněme pátrat v latině.

Nemohlo by být utrum protikladem k neutrum? Latinské neuter (neutra, neutrum) znamená žádný z obou, v našem případě tedy „ani femininum, ani maskulinum“. Podobně je žádným z obou i neutron, částice „ani kladně, ani záporně nabitá“. Zdá se, že k „ne-utrům“ se nám již vynořují příslušná „utra“, zkusme tedy definovat, co je „utrům“ společné. Není to právě ta volba ze dvou možností?

Latiníci vědí, že uter (utra, utrum) znamená který či kdo ze dvou. Příponu -ter (jeden ze dvou protikladných) lze vystopovat v latinských adjektivech sinis-ter (levý) oproti dex-ter (pravý), či v předponě in-ter-, tj. v (pozici) mezi dvěma. Slovanské jazyky tuto příponu převzaly už dávno, najdeme ji jak ve staroslověnském ko-tor (s jerem na konci), tak v soudobém českém k-ter-ý (dnes znamená nejen kdo ze dvou, ale i kdo z více).

Latinské utrum jsme rozebrali, a přesto jsme ve výkladu rčení nepokročili ani o kousek. Co když jsme v latinských slovnících hledali zbytečně? Musí každé slovo končící na -um či -us pocházet z latiny? Vezměme do ruky libovolný český slovník a sledujme konce slov. Jestliže podobně jako já popadnete slovník Jungmannův a narazíte na slovo útrus, uvidíte hned, že jste (v optimálním případě) šlápli vedle. Výklad hesla zní: útrus – co se utrausj, zvlaště hnugj, leyno. Experiment nám aspoň připomněl, že „to, co je na konci“, nemusí vždy být příponou. Jinak nám bohužel nepomohl. Jakkoli k útrusu bez problémů najdeme klíčové troušení, k „utrumu“ nenajdeme vůbec nic.

Je tedy utrum z našeho rčení latinské, nebo české? Existuje třetí možnost: je českolatinské. Podle V. Machka by mohlo jít o českou slovní hříčku starých kantorů, doplněnou latinskou koncovkou. Základem rčení máš utrum by pak bylo další rčení, utřít hubu, což v duchu domácího folkloru neznamená utřít hubu doslova, nýbrž utřít ji obrazně, naprázno, nasucho (viz sušit hubu). Naše utrum („utřihubum“) lze tedy interpretovat jako konec dobrých časů, v nichž nám omastek tekl po bradě.

Staří kantoři koketovali s latinou, občas pro změnu latina koketuje s námi. Z termínu latinského původu často nepoznáme, kudy k nám přišel. V článku J. Zrzavého čteme na s. 169 větu „Vesmír je psán, nikoli vokalizován“. Latinské vocalis je jednak mluvící lidským hlasem (od vox – hlas), jednak samohláska, vokál. Když se podíváme na heslo vokalizace v českých slovnících, najdeme: 1) změna hlásky (např. jeru) v samohlásku, 2) vkládání samohlásky mezi souhlásky, 3) náležité vyslovování samohlásek. Významy se vesměs vztahují k vokálu a nikoli k voxu. Jiné pojetí nabízí vocalization v angličtině: 1) vydávání hlasu, 2) to ostatní (viz výše). Biolog, čerpající hlavně z anglicky psané literatury, může psát o vydávání hlasu a jazykovědec o vzniku vokálů, aniž si překážejí. Problém nastane, když se sejdou nad tématem počátků jazyka, kde se mluví o obojím a je třeba to rozlišovat. Dlužno podotknout, že v rámci svého oboru to zpravidla každý rozlišuje perfektně. Jestliže ale biolog zažertuje, že časopis Vesmír není vokalizován, musí se češtinář ohradit, že vokalizován je, a jak! Zbývá otázka: Kdo má s kým utrum?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné