Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Chutnější jablka

(ad V. Kotecký, Vesmír 80, 416, 2001/7)
 |  5. 10. 2001
 |  Vesmír 80, 551, 2001/10

Nepochybujeme o tom, že data o pozitivním vlivu „ekologického hospodaření“ na kvalitu půdy, růst jabloni i na chuť plodů, jak jsou uveřejněna v Nature 410, 926–930, 2001, jsou věrohodná. Zmínky o „ekologickém farmaření“, „bioorganickém zemědělství“ apod. jsou velmi chytlavé a v médiích bývají často interpretovány neobjektivně či nekvalifikovaně. V Nature se v citovanému článku referuje o výsledcích pokusů, v nichž se srovnávala trvalá udržitelnost tří produkčních systémů jabloní – konvenčního, integrovaného a organického. Všechny tři porovnávané systémy pěstování poskytovaly podobný výnos a nebyly mezi nimi rozdíly ve výskytu škůdců a chorob. Proč asi? Protože pokusy se uskutečnily jen na ploše 1,7 ha, která je součástí dvacetihektarové komerční výsadby jabloní. Kdo trochu zná ovocnářství v USA, dovede si představit, že na oněch 20 ha jabloňových sadů nemají škůdci (v daném případě zejména obaleč jablečný) prostě žádnou šanci – jsou všemi dostupnými a přijatelnými prostředky eliminováni. Není divu, že ani na oněch pokusných 1,7 ha se škodlivě neprojevili.

Při organickém pěstování ovoce je zakázáno plošně používat syntetické pesticidy a umělá hnojiva, nicméně rozsah použití biologických a „alternativních“ prostředků ochrany byl v popisovaném experimentu značný. Např. energetická náročnost zásahů fungicidy byla v organickém systému o třetinu vyšší než v konvenčním a integrovaném. (Poznámka na okraj: Odrůda zlatý delicius je pro organické pěstování ovoce zcela nevhodná. Propagátoři ekologického ovocnářství u nás mají možnost vybrat si z řady našich původních odrůd tolerantních k houbovým chorobám nebo nových odrůd zcela odolných vůči strupovitosti jabloní.)

Fandíme všemu, co přispívá k uplatnění ekologických hledisek v zemědělství, ale obáváme se, že z kontextu vytržené a zřejmě na základě dost nešťastně koncipovaných pokusů zevšeobecněné závěry mohou věci spíše ublížit než prospět. Pochybujeme o tom, že by se podařilo zopakovat pokus uvedený v Nature se stejným výsledkem i ve středoevropských podmínkách. Zatímco o trvalé udržitelnosti biologického pěstování jabloní z hlediska ochrany prostředí podle předložených dat nepochybujeme, tvrzení o nejvyšší ekonomicky trvalé udržitelnosti je sporné. Jablka organicky pěstovaná jsou o 50 % dražší. Jak se zachová trh, jaký objem o tolik dražších výpěstků přijme?

Bez chemie se u nás hospodařilo a místy hospodaří v tradičních záhumenkových sadech: Několik vysokokmenů jabloní, nějaká hrušeň, švestky. Pokud se ovoce urodí a nezničí ho škůdci, má ho většina lidí jen pro vlastní spotřebu. Víme o probíhajících pokusech obnovit „ekologické sady“ a „selské zahrady“ osázené tradičními odrůdami, takovými, u nichž lze vystačit s minimem chemie na ochranu proti chorobám a škůdcům. Rezignovali jsme tedy u nás na uplatnění ekologických hledisek v ovocnářství? Právě naopak, ale jsme realisté a nechceme, aby pod vidinou neuskutečnitelného bylo zavrženo i to, co zatím lze splnit. Domníváme se, že „organické“ (či jiné striktně „ekologické“) hospodaření může být jakousi zkušebnou idejí a metod, z nichž některé bude možné zabudovat do systémů integrované produkce ovoce. Integrovaná produkce ovoce navazuje na systém integrované regulace škůdců a chorob, tedy na snahu omezit objem a necílené používání méně vhodných chemických prostředků ochrany. V Evropě jsou systémy integrované produkce ovoce využívány od začátku devadesátých let. V ČR jsou integrovaně hospodařící ovocnáři soustředěni ve Svazu pro integrované systémy produkce ovoce (SISPO) s centrem ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích. Ovoce vypěstované v tomto systému je označováno certifikovanou ochrannou známkou, podle níž se dá určit, kdo je vypěstoval, a následně zjistit při jaké ekologické zátěži. Obchodní řetězce v Evropské unii dnes jablkům s ochrannou známkou dávají přednost a podobný trend lze očekávat také u nás.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství

O autorech

Ivan Hrdý

Oldřich Pultar

František Kocourek

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné