Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Slunce a schizofrenie

Budeme schizofrenii léčit rybím tukem?
 |  5. 8. 2000
 |  Vesmír 79, 431, 2000/8

Milovníci slunce vědí, že Austrálie je pro ně země zaslíbená. Je to světadíl, kde slunce svítí víc a častěji než kdekoli jinde. Mají tam také velmi přesné meteorologické záznamy. Proto J. McGrath a jeho spolupracovníci z Centra pro výzkum schizofrenie ve Wacolu (v provincii Queensland) mohli zjistit, že z lidí narozených v letech 1920-1967 onemocnělo schizofrenií statisticky významně více těch, kteří spatřili světlo světa pod nebem zataženým mraky, než těch, kteří se narodili za slunečného počasí.

Vzali v úvahu přesná meteorologická měření velikosti a hustoty oblačnosti, délky slunečního svitu a indexu jižní oscilace. Tento index do značné míry určuje queenslandské počasí a je měřítkem vlivu El Niña (viz Vesmír 74, 257, 1995/5; Vesmír 75, 677, 1996/12 ad.). V letech 19371947 byly fluktuace aktivity oscilačního indexu jen velmi ploché a zároveň se narodilo nejméně lidí později nemocných schizofrenií. V obou porovnávaných proměnných (v množství narození pozdějších schizofreniků i v meteorologických ukazatelích) byla prokázána 3-4roční periodicita. Více mraků, málo slunce a vysoká aktivita oscilačního indexu při narození zvyšují riziko onemocnění schizofrenií.

Množství slunečního svitu determinuje množství a intenzitu ultrafialového záření, které neaktivní vitamin D3 mění v aktivní. Zdá se tedy, že vitamin D chrání před něčím, co zase zvyšuje pravděpodobnost, že člověk onemocní schizofrenií. Tak to vysvětlují autoři zmíněné studie (Schizophrenia Research 41, 63, 2000/1). A aby to bylo složitější, zjistil stejný tým pracovníků z Qeenslandu (G. Davies se spolupracovníky), že nejvíce nemocných s první epizodou schizofrenie bylo na jižní polokouli přijato v srpnu (v době australské zimy), zatímco na severní polokouli jsou to všechny letní měsíce: červen, červenec a srpen.

Dříve než propadnem pokušení radit těhotným ženám, aby se odstěhovaly do Austrálie, chtějí-li porodit dítě co nejméně ohrožené schizofrenií, je třeba se vyrovnat s tím, že schizofrenie není výrazně častější za polárním kruhem, kde v zimě slunce svítí jen málo nebo vůbec ne. Jenže lidé se tam ve větší míře živí rybami (rybí tuk obsahuje množství aktivního vitaminu D). Je zajímavé, že vitamin D má významné účinky, podobné účinkům steroidních hormonů. Vzbuzuje syntézu řady proteinů, včetně nervového růstového faktoru. Nedostatek vitaminu D u těhotné může vést k nedostatku nervového růstového faktoru u plodu, což nepříznivě ovlivní vývoj jeho mozku. Současně převládající teorie patogeneze schizofrenie předpokládá, že schizofrenie je způsobena především nervovou vývojovou poruchou, jejímž důsledkem je atrofie některých částí mozku a jeho abnormální symetrie.

Od rybího tuku vede cesta i k jinému možnému článku vzniku a vývoje schizofrenie, který obhajuje D. F. Horrobin. Dobře prokázaná je nerovnováha dopaminové aktivity v různých částech mozku. Dopaminovou hyperaktivitu zjišťujeme v limbickém systému, což souvisí s tzv. pozitivními symptomy, jako jsou halucinace a bludy. Hyperaktivita na membránách synapsí má za následek změny na dráze, kterou jde nervový vzruch dál, tedy za membránovým receptorem. K těmto změnám patří mimo jiné i aktivace G-proteinů a ta vede k aktivaci enzymů fosfolipáz. U schizofrenie byla skutečně nalezena vysoká aktivita fosfolipázy A2 a ta odbourává nenasycené mastné kyseliny, které jsou důležitou součástí membránových fosfolipidů. Vysoká dopaminová aktivita tedy může poškodit buněčné membrány. A pokud se membrány kvůli nedostatku růstových faktorů nehojí, neurony zaniknou. Tak lze (mimo jiné) vysvětlit snížení objemu šedé hmoty mozkové v některých částech mozku, které bylo u schizofreniků prokázáno novými zobrazovacími metodami, např. magnetickou rezonancí.

Naštěstí víme, že ztráta neuronů centrálního nervového systému není fatální. Byl vyvrácen mýtus, že u dospělého nemohou vznikat nové neurony. Přispět k hojení nebo bránit poškození membrán může eikosapentenová kyselina (EPA), která brání aktivitě fosfolipázy A2. Tato kyselina je podobně jako vitamin D obsažena ve vysoké koncentraci v rybím tuku. Na 10. zimním pracovním zasedání věnovaném schizofrenii v únoru 2000 v Davosu předkládali někteří psychiatři (B. K. Puri s kolegy a P. E. Wards s kolegy) laciné východisko, jak léčit nebo předcházet schizofrenii v chudých zemích Afriky a Asie, které si nemohou dovolit drahá nová antipsychotika. Prezentovali zde také první výsledky úspěšné léčby a prevence podáváním EPA. Budeme i u nás léčit schizofrenii rybím tukem? EPA samotná byla u nás donedávna k dispozici v lékárnách jako Epavit. Zatím se budeme více spoléhat na nová antipsychotika, ale jejich kombinace s rybím tukem by mohla prognózu léčby zlepšit.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Oldřich Vinař

Doc. MUDr. Oldřich Vinař, DrSc., (*1925) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Vedl psychofarmakologické oddělení Výzkumného ústavu psychiatrického, později se zabýval klinickou psychofarmakologií ve společné laboratoři AV ČR a Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nyní pracuje ve své samostatné psychiatrické ambulanci v Praze 8.

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné