Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Ze ságy čapích rodů

 |  5. 7. 2000
 |  Vesmír 79, 403, 2000/7
 |  Seriál: Ptáci, 7. díl (PředchozíNásledující)

Pro příchylnost k lidským sídlům a vhodnost ke studiu populační dynamiky patří čáp bílý (Ciconia ciconia) mezi nejpodrobněji prozkoumané ptačí druhy. Byl jedním z prvních ptáků, jehož mláďata se v Evropě soustavně označovala již od počátků této činnosti. 1)

Kudy vedou čapí tahy

Za uplynulých 100 let bylo v Evropě označeno kolem 250 000 čápat a získáno několik tisíc zpětných hlášení. V České a Slovenské republice se začalo kroužkovat r. 1934 a za tu dobu se jich podařilo označit přes 20 000. Tahové cesty čápů evropských populací byly podrobně vystopovány od odletu z hnízdišť až po přílet na nejvzdálenější zimoviště. Ukázalo se, že v Evropě existují dvě hlavní tahové cesty. Tah populací ze západní a z části střední Evropy směřuje k jihozápadu přes Francii, Španělsko a Gibraltarskou úžinu do Maroka, a dále k jihu až do Angoly. Ostatní evropské populace - počínaje severním Německem a konče východní hranicí rozšíření v Rusku - táhnou přes balkánské země k Bosporu, kde opouštějí Evropu, pokračují vnitrozemím Turecka a úzkým koridorem podél libanonského a izraelského pobřeží se dostávají do Egypta. Odtud putují v široké frontě proti toku Nilu a svou cestu končí v jižní Africe (až po Kapsko). Malá část ptáků při přeletu tureckým vnitrozemím zamíří k Perskému zálivu a skončí v zimovištích Přední Indie.

Naše území leží na pomyslném rozhraní obou tahových cest. Valná část čápů ze západních a jihozápadních Čech volí cestu do Afriky přes Gibraltar, čápi z ostatního území se připojují k čapímu proudu letícímu přes Balkán. 2)

Jak se nahlíží do čapích rodin

Od 50. let se začala čápata na hnízdech v některých regionech označovat odečítacími kroužky s vyraženými velkými číslicemi, které lze přečíst silným dalekohledem. Tato metoda výrazně zmnožila počet kontrol a přinesla překvapivé poznatky o populačních vztazích. Postupně se začaly vyplňovat i poslední mezery ve znalostech partnerských a rodinných čapích poměrů. U nás jsme se značením čápů odečítacími kroužky začali r. 1965, především v Jihočeském kraji. Vzhledem k tomu, že čápi pohlavně dospívají až ve třetím roce života a hnízdit začínají často ještě později, je tento výzkum během na dlouhé trati, ale o to zajímavější jsou výsledky. Žádnou jinou metodou nelze tak důkladně nahlédnout do složitého čapího života. Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze shromáždila údaje o pozdějším hnízdění čápů označených jako mláďata u 164 jedinců, z nichž 37 bylo kontrolováno vícekrát.

Ságy čapích rodin

Na rozdíl od většiny ptačích druhů, jejichž mladí jedinci se vracejí do nejbližšího okolí svého rodiště, jsou u čápů návraty spíše výjimkou. Zaznamenali jsme pouze dva případy usídlení ve vzdálenosti do 5 km. Z našich výsledků vyplývá, že asi jen třetina mladých ptáků se usídluje ve svém rodišti či jeho okolí do vzdálenosti 50 km, třetina do 200 km (většinou v sousedních hnízdních oblastech) a třetina odlétá daleko mimo naše území - především do jižního Německa až po Bádensko, do Dolního Saska, Polska a Rakouska. Nejdále se usídlil čáp narozený v Předmíři u Blatné, který byl po 14 letech zastižen při hnízdění na Ukrajině u Lvova - 755 km od rodiště. Je neuvěřitelnou náhodou, že jeho sourozenec zůstal doma jako pecivál a zahnízdil po 9 letech v Rakovicích u Čimelic, vzdálených od rodiště pouhých 20 km. Také partner tohoto čápa byl kroužkován a pocházel ze Stříbrce na Třeboňsku.

Dosud jsme zaznamenali 11 případů partnerských svazků (manželských párů), kdy oba hnízdící ptáci měli kroužek. Z tohoto počtu si 8 našich ptáků zvolilo partnera ze zahraničí. Nejdále hnízdil po 3 roky na témže hnízdě náš východočeský samec od Hradce Králové s německou družkou, a to 510 km od svého rodiště. Stejně jako se naši čápi usídlují v okolních zemích, několik čápů s kroužky sousedních centrál bylo kontrolováno při hnízdění u nás - např. polský čáp se usadil v jižních Čechách, řada severoněmeckých, jihoněmeckých a rakouských porůznu v Čechách a na Moravě. Vzdálenosti nejsou žádnou překážkou, v několika případech přesahují 400 km, ve dvou případech i 500 km (maximum je 555 km). Zřejmě při návratu ze zimovišť po dvou letech, kdy čápi urazí i přes 10 tisíc km, pro ně přesun o pár set km dál nehraje roli. Z genetického hlediska je mísení jedinců různých populací výhodné pro stabilitu druhu.

Věk nerozhoduje

Jedním z našich nejzajímavějších případů je životní příběh samice s kroužkem KK200, která v letech 1978 až 1988 každoročně úspěšně hnízdila v Borkovicích na Táborsku. Partnera s kroužkem jsme však u ní zastihli až r. 1987. S překvapením jsme zjistili, že v tomto roce, kdy samici bylo již 14 let a byla o 11 let starší než mladík, který se ve svém třetím roce života stal poprvé otcem a s nímž úspěšně vyvedla 3 mláďata. Původem byli oba čápi ze sousedních vesnic, ona se narodila v Municích u Hluboké nad Vltavou a on ve Zlivi.

Čapí věrnost hnízdišti

Jiná samice hnízdila po 9 let na komíně bývalého pivovaru ve Volyni na Strakonicku. Narodila se r. 1981 na hnízdě ve dvoře Vřesná poblíž Kardašovy Řečice a 26. června dostala kroužek LL889. Její život nám zůstával utajen až do 25. června 1988, kdy se při výstupu k hnízdu podařilo rozpoznat pouhým okem, ze vzdálenosti 3 m, číslo kroužku. Tehdy samice stála v hnízdě u svých 3 mláďat. Od té doby jsme ji tam sledovali každoročně a kroužkovali její mláďata až do r. 1996. Již označení poměrně malého počtu jejích mláďat potvrdilo předpoklad, že čápi z této lokality využívají k dosažení afrických zimovišť jihozápadní tahovou cestu přes Gibraltar. Mládě označené ve Volyni 18. června 1993 bylo 10. září téhož roku zastiženo vysílené ve španělské Cartageně (37° 36' s. š.; 00° 59' z. d.).

Tato samice r. 1996 v důsledku déletrvajících dešťů nevyvedla na volyňském hnízdě mladé (čápata zahynula ve věku asi 4 týdnů, ještě před okroužkováním) a překvapivě na tuto svoji lokalitu zanevřela. Při jarním návratu se rozhodla zůstat na podobném komínu v Nýrsku na Klatovsku, kde jsme ji objevili při hnízdění 20. června 1997 a pozorovali ještě 11. července se 3 mláďaty. Tehdy jí bylo již 16 let a bylo to naše poslední setkání s ní. Těžko rozhodneme, zda znovu změnila hnízdiště, nebo zahynula. Protože ve Volyni vždy hnízdila s neokroužkovaným samcem, nevíme, kolik za svůj život vystřídala partnerů.

Plodnost a věk čápů

Obdivuhodná je čapí plodnost a jejich schopnost každoročně vychovat potomstvo. Samice LL889 vyvedla v letech 1988-1995 celkem 25 čápat, samice KK200 v období jedenácti let 36 mláďat (v úspěšném čapím roce 1984 jich bylo dokonce pět a 4krát měla po čtyřech mláďatech).

Neměla by chybět ani zmínka o nejvyšším čapím věku, který jsme u nás zaznamenali. Nejstarší byl čáp s kroužkem Vogelwarte Radolfzell označený r. 1961 u Drážďan, který byl ve stáří 28 let a 10 měsíců nalezen mrtvý v červnu 1990 u Lázní Bohdaneč.

Z mnoha dalších poznatků o životě čápů získaných díky panu gymnazijnímu profesorovi Mortensenovi z dánského Viborku, který před 100 lety vymyslel hliníkový ptačí kroužek, bude možná jednou sepsána sága rodu čápa bílého z českých zemí.

Poznámky

1) V roce 1999 tomu bylo právě 100 let, kdy se ptáci začali kroužkovat lehkými hliníkovými kroužky. Za toto období byly na celém světě okroužkovány desítky milionů ptáků, získány stovky tisíc výsledků a sepsány desítky příruček pro určování stáří a pohlaví ptáků. Přesto máme u řady druhů základní mezery a nedostatky. Stále existují druhy, u nichž nedokážeme okroužkovat ani mláďata, ani jejich rodiče, obvykle proto, že nelze chytit dospělé ptáky, či hnízda jsou nedostupná nebo obtížně nalezitelná.
2) Vhodnou ilustrací tohoto jevu pro naše podmínky je jarní návrat čápů bílých (ale i jiných druhů ptáků) v roce války v Perském zálivu. Požáry ropných polí tehdy způsobily, že ptáci dorazili se zpožděním až 14 dnů, zatímco čápi bílí z prostoru západních a jihozápadních Čech byli na svých hnízdištích vzorně včas.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorech

Jiří Formánek

Jaroslav Škopek

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné