Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Velké vítězství radioastronomů

 |  5. 7. 2000
 |  Vesmír 79, 368, 2000/7

2500 delegátů světové konference o radiokomunikaci (WRC­00) v Istanbulu přidělilo radioastronomům všechny frekvence od 71 GHz do 275 GHz, které již radioastronomové využívali, a ke 44 GHz mimo tuto oblast přidali ještě dalších 90 GHz. Konference neměla snadnou úlohu - musela přidělit pásma vlnových délek radioamatérům, družicím, radarovému průzkumu Země, GPS, provozovatelům radiového a televizního vysílání, mobilních telefonních sítí a také radioastronomům. Poslední přidělování vlnových délek pro radioastronomii pocházelo z r. 1979, kdy byla radioastronomie v počátcích a o mnoha svých potřebách neměla potuchy.

Milimetrové vlny hrají v radioastronomii v posledních deseti letech stále větší roli. Jejich využití však není bez problémů - zemská atmosféra má jen několik „oken“ - pásem vlnových délek, které jsou alespoň částečně průhledné. Ta se velmi snadno zahltí. Proto (a také kvůli interferencím radiových vln) je pro radioastronomii důležité, aby tato okna byla co nejvolnější. V oblasti milimetrových a submilimetrových vln je ve vesmíru mnohem více energie než v oblasti světelných vln či kteréhokoliv jiného záření, říká Al Wootten z evropského projektu Atacama Large Milimeter Array (ALMA).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....