Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Velké vítězství radioastronomů

 |  5. 7. 2000
 |  Vesmír 79, 368, 2000/7

2500 delegátů světové konference o radiokomunikaci (WRC­00) v Istanbulu přidělilo radioastronomům všechny frekvence od 71 GHz do 275 GHz, které již radioastronomové využívali, a ke 44 GHz mimo tuto oblast přidali ještě dalších 90 GHz. Konference neměla snadnou úlohu - musela přidělit pásma vlnových délek radioamatérům, družicím, radarovému průzkumu Země, GPS, provozovatelům radiového a televizního vysílání, mobilních telefonních sítí a také radioastronomům. Poslední přidělování vlnových délek pro radioastronomii pocházelo z r. 1979, kdy byla radioastronomie v počátcích a o mnoha svých potřebách neměla potuchy.

Milimetrové vlny hrají v radioastronomii v posledních deseti letech stále větší roli. Jejich využití však není bez problémů - zemská atmosféra má jen několik „oken“ - pásem vlnových délek, které jsou alespoň částečně průhledné. Ta se velmi snadno zahltí. Proto (a také kvůli interferencím radiových vln) je pro radioastronomii důležité, aby tato okna byla co nejvolnější. V oblasti milimetrových a submilimetrových vln je ve vesmíru mnohem více energie než v oblasti světelných vln či kteréhokoliv jiného záření, říká Al Wootten z evropského projektu Atacama Large Milimeter Array (ALMA).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...

Víme. Ale chceme?

Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...