Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Velké vítězství radioastronomů

 |  5. 7. 2000
 |  Vesmír 79, 368, 2000/7

2500 delegátů světové konference o radiokomunikaci (WRC­00) v Istanbulu přidělilo radioastronomům všechny frekvence od 71 GHz do 275 GHz, které již radioastronomové využívali, a ke 44 GHz mimo tuto oblast přidali ještě dalších 90 GHz. Konference neměla snadnou úlohu - musela přidělit pásma vlnových délek radioamatérům, družicím, radarovému průzkumu Země, GPS, provozovatelům radiového a televizního vysílání, mobilních telefonních sítí a také radioastronomům. Poslední přidělování vlnových délek pro radioastronomii pocházelo z r. 1979, kdy byla radioastronomie v počátcích a o mnoha svých potřebách neměla potuchy.

Milimetrové vlny hrají v radioastronomii v posledních deseti letech stále větší roli. Jejich využití však není bez problémů - zemská atmosféra má jen několik „oken“ - pásem vlnových délek, které jsou alespoň částečně průhledné. Ta se velmi snadno zahltí. Proto (a také kvůli interferencím radiových vln) je pro radioastronomii důležité, aby tato okna byla co nejvolnější. V oblasti milimetrových a submilimetrových vln je ve vesmíru mnohem více energie než v oblasti světelných vln či kteréhokoliv jiného záření, říká Al Wootten z evropského projektu Atacama Large Milimeter Array (ALMA).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Tetování zabíjí imunitní buňky

Tetování zabíjí imunitní buňky

Adam Obr  |  2. 2. 2026
Nedávná studie, na níž se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, naznačuje, že tetování může významně ovlivnit imunitní odpověď na některé...
Pyramidy z pohledu fyziky

Pyramidy z pohledu fyziky uzamčeno

Jiří Kamarád  |  5. 1. 2026
Nesmazatelné a udivující stopy, které po sobě zanechala vysoce organizovaná společnost existující po více než 3500 let v Egyptě (od 1. dynastie...