Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Těžké volby před americkou fyzikou elementárních částic

 |  5. 6. 2000
 |  Vesmír 79, 353, 2000/6

„...Existuje spousta otázek, zda si komunita [vědců zabývajících se fyzikou vysokých energií] skutečně zaslouží částku, o niž žádá“, říká Michael Lubell z Americké fyzikální společnosti. Oblasti fyziky, které kdysi zdaleka nebyly módní, získaly větší podporu - např. fyzika pevné fáze bude mít prospěch ze současné iniciativy prezidenta Clintona v oblasti nanotechnologií. Rozpočet pro fyziku vysokých energií je již několik let zmražen a způsobil podstatnou redukci stavu ve dvou největších laboratořích fyziky elementárních částic - ve Stanfordském středisku lineárního urychlovače (SLAC) a v kalifornském Fermilabu. Nejde o takovou maličkost, jako že v rozpočtu na příští rok se každé z laboratoří nedostává 50 milionů dolarů (ostatně částicoví fyzici mají v Kongresu mocnou lobby a illinoiský senátor republikán Dennis Hastert, v jehož obvodě Fermilab je, přesvědčil minulý rok Kongres, že má této laboratoři 18 milionů dolarů přihodit!).

Američtí fyzici vysokých energií se snaží prosadit stavbu urychlovače, v němž by se srážely svazky pozitronů a elektronů (Next Linear Collider - NLC) a jehož projektové náklady dosahují astronomických 5 miliard dolarů. Střízlivě uvažující fyzici nepokládají za reálné, že by se podařilo v nejbližší době ve federálním rozpočtu takto vysokou položku prosadit (Nature 404, 909, 2000). Připomeňme, že americký Kongres dovede být radikální: nejenže před lety zastavil již započatou stavbu supravodivého „superkolajderu“ (SSC) v Texasu, ale např. ořezal o třetinu i rozpočet programu termojaderné fúze. NLC není jediným projektem amerických fyziků, a protože musejí dokončit již probíhající experimenty, bude rozhodování čeho se vzdát velmi těžké.

Je to také argument pro větší mezinárodní spolupráci v základním výzkumu. Je pozoruhodné, že tak dlouho přežívají „národní megaprojekty“, které mají dokumentovat superioritu a vyspělost toho kterého státu. Ve Francii probíhal podobný boj o státní prostředky při zvažování, zda postavit francouzský zdroj synchrotronového záření Soleil. Claude Allègre, který tvrdě prosazoval, aby se Francie připojila k britskému projektu, a vyčlenil ze státního rozpočtu 350 milionů FF, si tím vědeckou komunitu rozhodně nenaklonil. (Po odvolání Allègra z funkce ministra pro výzkum a školství se tato otázka znovu vrátila k projednání, snad jako gesto vstřícnosti nového ministra vůči vědecké obci.)

A jak to je s nanotechnologickou iniciativou prezidenta Clintona? Návrh rozpočtu na rok 2001 požaduje zvýšit rozpočet na nanotechnologie o 227 milionů dolarů (celkem tedy na 497 milionů dolarů). 70 % tohoto navýšení by měly dostat univerzity s cílem vytvořit generaci vědců zběhlých v těchto oblastech. Z celkové částky by nejvíce rozdělovala grantová agentura NSF (217 milionů dolarů), Ministerstvo obrany (110), Ministerstvo energetiky (96), Národní ústavy zdraví (NIH, 36), NASA (20) a Ministerstvo obchodu (18). Pro iniciativu je důležité i to, že Kongres je nanotechnologiím nakloněn. Vědci se také snaží: Někdy na přelomu března a dubna uspořádal senátní výbor pro vědu a technologie instruktáž pro senátory, jíž se zúčastnili kromě jiných Richard E. Smalley (Rice University) a Don Eigler z IBM. V rámečku na předchozí stránce uvádím úryvky z jejich vystoupení tak, jak je zaznamenal Bulletin pro vědní politiku Amerického institutu pro fyziku (AIP).

Jestliže se očekává, že nanotechnologie budou pro techniku znamenat podobný zlom, jaký znamenaly biotechnologie pro zemědělství či pro medicínu, byla by škoda, kdybychom tuto výzvu zmeškali.

Richard E. Smalley (nositel Nobelovy ceny za chemii)


Don Eigler (Almadenské výzkumné středisko IBM)


Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kvantová fyzika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné