Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Současné informační prostředí

Informační exploze a patentová aktivita
 |  5. 6. 2000
 |  Vesmír 79, 335, 2000/6

Často se zaměňují pojmy exploze informacíexploze publikací. Přitom exploze publikací většinou explozi informací převyšuje (tatáž informace bývá publikována několikrát). Co svědčí o informační a publikační explozi? Která fakta charakterizují současné informační prostředí?

  • Ve světě vychází ročně kolem 70 000 odborných a vědeckých časopisů, což představuje 100 000 stránek za den ve více než 65 jazycích.
  • Denně je publikováno 6000-7000 vědeckých článků, přičemž počet publikovaných článků se každých 5,5 roku zdvojnásobí. Průměrný počet autorů jedné vědecké práce vzrostl z 1,8 v r. 1955 na 3,5 v r. 1994. Počet prací s více než 50 autory rovněž stoupá – z méně než 50 v r. 1981 na více než 400  v r. 1994.
  • Ročně vychází asi 300 000 odborných monografií, včetně cca 15 000 sborníků z konferencí.
  • Denně se ve světě přihlašuje zhruba 1000 patentů.
  • V SRN odmítá patentový úřad až dvě třetiny patentových přihlášek, protože buď jejich technická úroveň není dostačující nebo je vynález už známý.
  • V SRN se ročně vynaloží 15 miliard marek na výzkum prováděný buď na dvou místech zároveň, nebo zcela zbytečně.
  • Mezi námi žije 80-90 % všech vědců v dějinách lidstva, přičemž přírůstek vědeckých informací je mnohem větší než přírůstek počtu vědců, kteří je produkují.
  • V USA připadá na 1000 obyvatel 7 vědeckých pracovníků, v Japonsku 7,8, v Německu 6, v Česku 2.

  • Vědecká komunita v USA publikuje ročně 0,1 práce na 1  člena.
  • Průměrné předplatné vědeckého časopisu kleslo v USA z 2900 dolarů v r. 1975 na 1900 v současnosti – tedy na 65,5 %.
  • Vědcovo individuální předplatné v USA kleslo z 5,8 vědeckého časopisu v r. 1977 na 2,9 – tedy o 50 %.
  • Podíl vědeckých pracovníků studujících časopisy v amerických univerzitních knihovnách vzrostl od r. 1977 z 25 % na 54 % a v neuniverzitních knihovnách z 10 % na 37 %.
  • Univerzitně vzdělaní vědci studují v USA ročně celkem 188 časopisů, neuniverzitně vzdělaní přibližně polovinu; úspěšný vědec studuje průměrně 16 časopisů.
  • R. 1997 pocházelo 66 % anotací v Chem. Abstracts z časopisů, 15 % z patentových spisů, 2 % z dizertačních prací, 1 % z knih, 1 % z různých zpráv a sdělení a 15 % z ostatních zdrojů (ze sborníků, přednášek ap.).

Publikační a informační exploze má i své negativní stránky, mezi něž patří především:

  • Na třetinu až polovinu všech publikovaných článků se v následujících či volně navazujících článcích nikdy neobjeví odkaz, který by nějakým způsobem upozorňoval na informace v nich obsažené.
  • 90 % všech nových informací je obsaženo v pouhých 5 % celkově publikovaných prací.
  • 90 % všech odkazů (citací) zahrnuje pouze 1 % otištěných článků.
  • Průměrný počet citací na jeden článek je 1,7.
  • Z přibližně 70 000 odborných časopisů pouze 152 (0,22 %) reprezentuje 50 % všech citací a 2000 (2,86 %) pokrývá 85 % citací.
  • Odhaduje se, že až 85 % vědecké literatury je publikováno nikoliv pro předávání nových informací, ale pro získání grantů či vědecko-pedagogických kvalifikačních stupňů, popřípadě jako určitá forma autorovy seberealizace.
  • Průzkum v londýnské knihovně (Urquhart) ukázal, že 52,6 % z 9120 časopisů nebylo nikdy vypůjčeno, 24,9 % bylo vypůjčeno maximálně 2krát. Nejžádanější časopis byl vypůjčen 382krát a 0,66 % časopisů si čtenáři vypůjčili 100krát. Polovina všech výpůjček připadla na  0,43 % časopisů a 10 % publikací uspokojilo 80 % celkové potřeby.
  • Uvádí se, že Library of Congress ve Washingtonu, největší knihovna na světě, má ve svém fondu více než 14 milionů svazků, ze kterých více než polovina nebyla nikdy vypůjčena.
  • V typické americké univerzitní knihovně si 15 % časopisů přečte více než 250 čtenářů, zatímco asi polovinu časopisů si přečte jen 50 čtenářů.

I když je většina relevantních informací soustředěna do několika tisíc článků, není v možnostech jednotlivce, aby si je všechny podrobněji prostudoval. Odhaduje se, že:

  • výzkumný pracovník ročně prostuduje asi 200 článků,
  • abstrakt jednoho článku si prostuduje přibližně 20 lidí a nadpis článku si přečte asi 500 lidí,
  • 50 000 abstraktů aktuálních článků lze prostudovat zhruba za 2000 hodin, což představuje roční fond pracovní doby,
  • za 2 hodiny soustředěné práce týdně lze přečíst názvy 3000 článků, což ročně znamená zhruba 150 000 článků.

Je tedy zřejmé, že kdo by si chtěl opatřovat a vyhodnocovat všechny relevantní informace sám, neměl by čas na nic jiného – na včasné rozhodování, přemýšlení ani na další činnosti.

Kritéria pro posuzování vědecké činnosti, inovační kapacity a technologické zdatnosti

UNESCO za kritéria považuje: procenta hrubého domácího produktu (HDP), počet prací uveřejněných ve vědeckých časopisech (viz Vesmír 79, 83, 2000/2; 79, 246, 2000/5) a počet podaných patentových přihlášek. I když tato kritéria poskytují jen odhad úsilí každé země, zpřesňují naši představu o pořadí zemí. Věnujme se proto podrobněji poslednímu z nich.

Patentová aktivita

Vynálezy jsou důležitým indikátorem inovační aktivity a schopnosti ekonomiky každé země, neboť charakterizují výkonnost jejího aplikovaného výzkumu a vývoje. Uvádí se, že až 70 % všech nových informací z oblasti vědy, a především techniky je publikováno výlučně formou patentové přihlášky. V tabulce I jsou uvedeny vynálezecké aktivity vybraných zemí v roce 1995. Je zřejmá enormě vysoká aktivita japonských vynálezců vyplývající z mimořádné schopnosti japonského aplikovaného výzkumu a vývoje zužitkovat vědecké poznatky a dovést je až k patentovatelným inovacím. Kromě Japonska vykazují značnou aktivitu vynálezci z Ameriky, Německa, Švýcarska a Finska. Pokud jde o míru rozšiřování vynálezů do zahraničí, udávají všechny sledované země kromě Polska více přihlášek domácích vynálezců v zahraničí než v tuzemsku. Značná část vynálezů je tedy přihlašována k ochraně v dalších zemích. Velké země rozšiřují své vynálezy obecně méně než stejně aktivní země malé. Výrazná je malá míra rozšiřování vynálezů z Japonska, která je dána vysokým počtem domácích přihlášek. To ovšem neznamená, že by Japonsko ve srovnání s ostatními státy publikovalo v zahraničí málo.

V zemích Evropské unie se obvykle považuje vědecká základna a výdaje na výzkum a vývoj za solidní a dostatečné, zatímco pozice úrovně technologií a průmyslu za nedostatečné. V letech 1990-1996 klesl ve státech EU počet patentů každoročně o 2 %, takže se snížil ze 100 % v r. 1990 na 85 % v r. 1996. Japonsko zůstává na úrovni počátku devadesátých let, zatímco Spojené státy se projevují jako dynamický stát, jehož podíl patentů na světovém počtu každoročně vzrůstá o 3 %. Podrobnější analýzy ukazují, že Evropská unie zaujímá dobré postavení v tradičních oborech, jako jsou doprava a materiály, ale neuspokojivé v perspektivních oborech, jako je informatika (USA – 67,4 %, EU – 19,5 %, Japonsko 9,1 % světových patentů). Obdobná situace je ve farmaceuticko-terapeutických produktech (USA – 59,8 %, EU – 25,8 %, Japonsko 5,4 %) nebo v oblasti klíčových technologií (USA 43,8 %, Evropa – 36 %, Japonsko – 13 %).

Určité vyhodnocení vynálezecké činnosti zemí EU je uvedeno v tabulce II, v níž jsou patrné značné rozdíly v množství podávaných žádostí o udělení patentu. Německo se svými 14 332 žádostmi (41,41 %), což je více než Francie, Velká Británie a Itálie dohromady, stojí zcela mimo běžný průměr. Německo, Francie a Velká Británie jsou v patentování dominantní, jejich aktivita v r. 1996 tvořila 70 % celé evropské patnáctky. Průměrné procento žádostí o udělení patentu je ve většině členských států EU nad celkovým průměrem, zatímco tři největší státy EU jsou pod celkovým průměrem evropské patnáctky.

Tuzemskou situaci dostatečně charakterizuje skutečnost, že v r. 1930 podala jediná firma – Škoda Plzeň – na patentovém úřadě ČSR 400 přihlášek vynálezů, zatímco v roce 1998 přijal Úřad průmyslového vlastnictví ČR 626 přihlášek z celé republiky. Návratnost prostředků vložených do výzkumu a vývoje lze posuzovat mimo jiné i jako zisk za prodej patentů. Např. v roce 1995 vynaložily USA (soukromý i státní sektor) celkem 171 miliard dolarů na výzkum a vývoj. Zisk za patenty v r. 1996 představoval 136,3 miliardy dolarů – návratnost tedy činila téměř 80 %. Uvádí se, že americké firmy, které financují 70 % výzkumné a vývojové aktivity, získávají z veškerého zisku za patenty 85 %. Největším dodavatelem nových technologií, patentů a licencí do USA byla v r. 1996 Velká Británie (koupě patentů z Velké Británie za 1,875 miliardy dolarů, prodej do Velké Británie za 2,665 miliardy dolarů, poměr koupě ku prodeji = 0,704) a nejvýznamnějším partnerem je Japonsko (koupě 1,398, prodej 5,484, poměr 0,255). V pořadí ostatních států výrazně převažuje koupě patentů z USA nad prodejem do USA. Pořadí zemí dle poměru koupě ku prodeji: SRN (0,270), Nizozemsko (0,194), Francie (0,156), Kanada (0,136),Itálie (0,118). Tolik k explozi informací. Diskuse o explozi publikací již ve Vesmíru proběhla.

Obrázky

Work, finish, publish!

(Pracuj, skonči, publikuj!)

Faraday, 1791-1867


Publish or perish!

(Publikuj nebo zhyň!)


Perish a little and publish a lot!

(Zhyň trochu a publikuj hodně!)


Be cited or perish!

(Buď citován nebo zhyň!)

Radovic, 1996

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Informatika

O autorovi

Jan Vymětal

Doc. Ing. Jan Vymětal, CSc., (*1941), vystudoval Fakultu chemické technologie VŠCHT v Praze. Zabývá se využívání informací v praxi, informačním a znalostním managementem.Tuto tématiku přednáší na vysokých školách.

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné