Vesmír

K dějinám tabáku na Rusi.

V roce 1897 (v únoru) bylo tomu právě 200 let, kdy Petr Veliký úkazem svým dovolil svobodný prodej tabáku. Náruživým kuřákům se ulehčilo. Nehrozil jim již ani trest smrti, ani vytrhání nozder, ani hrůzy sibiřského vyhnanství. Petr Veliký pochopil význam této kulturní rostliny a sám staral se o rozšiřování plantáží tabákových.

Vesmír 15. listopadu 1900, s. 35

Zvláštní hnízdiště.

V Ronnebergu letošního jara párek chocholoušů založil si hnízdo u samé kolejnice na hlavní koleji na nádraží a snesl již vajíčka. Ježto skoro všechny nákladní vlaky po této koleji přijížděly, byla obava, aby se zvířatům neublížilo, a proto přeneseno hnízdo na bezpečné místo. Avšak zde ptáci více neseděli a teprve, když bylo hnízdo dáno zase na místo dřívější ke kolejnici, usadil se na něm opět chocholouš a pečoval o potomstvo jako dříve. Mimojedoucí a přejíždějící vlaky nezapudily zvířátka z nebezpečného místa, nanejvýš že hlavičku trochu přikrčila.

Vesmír 15. září 1900, s. 275

Užitek pavouků v stromořadích.

V časopise „Revue horticole“ bylo pojednáno o užitku pavouků a při tom bylo poukazováno k náhledu převalné většiny pěstitelů stromů, že dlužno považovati pavouky jako zvířata vesměs užitečná. Pavouci zabraňují především tomu, že nelezou škvoři na stromy a pak nedovolují též, aby hmyzové příliš se přibližovali k stromořadím a tam vajíčka kladli, čímž činí se, jak rozumí se samo sebou, velice zhoubnému počínání škodlivých larev přítrž. Ve stájích, konírnách a také velikých ovčincích pavouci neobyčejně jsou užitečni, ježto lapají komáry, trýznící dobytek.

Vesmír 1. září 1900, s. 264

Srdnatí havrani.

V lidu rozšířena jest pověst, že havrani často vejce i mláďata svá vyhazují ze hnízda nebo je docela požírají. Zdali je tomu tak, nevím ovšem, ale ze zkušenosti jsem se přesvědčil, že i pokolení havraní vyznačuje se velikou láskou mateřskou. Abych to dokázal, uveřejňuji tuto následující případ, který se udál v malé obci v kantonu Bernském. 13letý pobuda odebral se, místo aby vykonal nařízenou sobě práci, do lesa, neboť potulka se mu líbila mnohem více než řádná práce. Brzo našel zábavu v podobě havraního hnízda. Vyšplhati se nahoru a vyloupiti hnízdo, byl čin okamžiku. Ale návrat stal se mu osudným a nezapomenutelným. Láska matky havraní ke svému potomstvu pobádala ji k pomstě. Krákorajíc vrhla se na pobudu a dala mu pocítiti sílu svých drápů a ostrého zobáku. Voláním o pomoc přiletěli ještě mnozí jiní havrani, kteří hřmotem a křikem celý výjev ještě dovršili. Maje obličej strašlivě rozdrápaný a za ohromných bolestí plenitel hnizd dostal se na zemi a utíkal, zanechav vajec, za pekelného pokřiku družiny havraní co nejspěšněji domů. Leč než se mohl ocitnouti v bezpečnosti, uchopila ho má pravice za pačesy a nepustila dříve, až přislíbil, že nechá býti ptáků od té chvíle na pokoji.

Vesmír 1. září 1900, s. 263

Kočovná elektrárna

ve Francii přejíždí sama dle potřeby po železnicích z místa na místo, kde jest jí právě třeba. Skládá se z jednoho železničního vagonu, na němž naloženy jsou stroj petrolejový a dynamo-elektrický, který se pohání oným. Proud z dynamo-elektriky koluje okolo induktoru zvláštního elektromotoru, který, jsa usazen na ose (nápravě) vagonu, tento v pohyb uvádí a v jízdě udržuje.

Vesmír 15. září 1900, s. 275