Populační růst: ještě nemáme vyhráno

V odstavci Přelidnění přece jen nehrozí I. Budil na základě analýz OSN vyvrací obavy z přelidnění. Je tento optimizmus na místě? Zdrojem následujících informací jsou rovněž studie OSN, ¹⁾ interpretace výsledků však zdaleka není jednoznačná.

Dlouhodobé prognózy populačního růstu do r. 2150, které loni připravila Populační divize OSN, počítají s několika variantami vývoje. Výrok ředitele divize Josepha Chamieho naznačuje, že podle těchto prognóz nejsou naše vyhlídky zcela růžové. „Doufám, že se mýlíme“, řekl Chamie. „Snad se ukáže, že naše prognózy populačního růstu byly příliš vysoké“. Chamie však zároveň upozornil na to, že zatím všechny odhady, které jeho divize prováděla, byly poměrně přesné.

Podle středního scénáře nás bude r. 2050 opravdu necelých 9 miliard, a to za předpokladu, že se během příštích 50 let podaří stabilizovat porodnost ve všech hlavních oblastech světa tak, aby se počet lidí pouze nahrazoval (asi 2,1 dítěte na jednu ženu). Pokud zůstane porodnost na této úrovni i po r. 2150, ustálí se v 23. století světová populace těsně nad hranicí 10 miliard. Téměř celý nárůst počtu obyvatel se přitom odehraje v rozvojových zemích, zejména v subsaharské Africe a části jižní a západní Asie.

Populační vývoj je však velice citlivý k malým, ale trvalým odchylkám porodnosti od úrovně nahrazení, a proto vznikly i scénáře pro mezní hodnoty. Minimální scénář předpokládá porodnost o 0,5 dítěte na jednu ženu nižší a jeho výsledkem je pokles populace v příštích 150 letech na 3,2 miliardy. Maximální scénář počítá s porodností o 0,5 dítěte vyšší než střední scénář (podle něj by populace do r. 2150 vzrostla až na 24,8 miliardy)!

Další dva modely ve zprávě Populační divize OSN jsou konstantní scénář a scénář úrovně nahrazení. Pokud by byla porodnost v letech 19952150 udržována ve všech hlavních částech světa na úrovni z r. 1995, vzrostla by světová populace do r. 2150 na 256 miliard; z toho 169 miliard by žilo v Africe. Pokud by už od r. 1995 setrvávala porodnost na úrovni nahrazení, vyhoupla by se světová populace v r. 2150 na 9,3 miliardy (to je o 400 milionů lidí méně než podle středního scénáře).

Všechny scénáře předpovídají, že dojde k významným změnám v geografickém rozložení světové populace. Podle středního scénáře bude žít v r. 2150 více než třetina obyvatel Země v Číně a Indii, asi čtvrtina ve zbytku Asie, další čtvrtina v Africe, méně než desetina v Evropě a Severní Americe a asi stejný podíl v Latinské Americe a na Karibských ostrovech.

Vývoj (podle maximálního, středního i minimálního scénáře) také povede směrem k vyšším věkovým skupinám. Podle středního scénáře klesne mezi lety 1995 a 2150 podíl dětí do 14 let ze 30 % na 18 %, zatímco podíl osob nad 60 let vzroste z 10 % na 30 %. Vliv přibívající dlouhověkosti na nárůst populace však zřejmě nebude z dlouhodobého hlediska příliš významný. Pokud se růst dlouhověkosti po r. 2050 zastaví, dosáhne v r. 2150 světová populace 8,6 miliardy místo 9,7 miliardy, které předpokládá střední scénář v důsledku poklesu mortality.

Růst světové populace se naštěstí v posledních 30 letech zpomalil. Snižuje se počet dětí na jednu ženu, a to i ve většině rozvojových zemí. V rozvinutých zemích měly ženy před padesáti lety v průměru 2,8 dítěte, dnes jen 1,6. Rozvojové země dosáhly poklesu z 6,2 na necelé 3 (další pokles je pravděpodobný). Nejpomaleji se daří redukovat porodnost v subsaharské části Afriky, kde se za posledních 50 let snížila z 6,5 na 5,5 dítěte. V celosvětovém průměru dnes připadá na jednu ženu 2,7 dítěte. Oproti 50. letům, kdy dosahovala průměrná porodnost hodnoty 5, je to jistě úspěch, i když byl pokles v jednotlivých částech světa velice nevyrovnaný. Z prognóz vyplývá, že udržitelných hodnot porodnosti je potřeba dosáhnout ve všech částech světa co nejdříve.

Vliv úrovně porodnosti: Zkusme si představit, že by porodnost na jednu ženu převyšovala úroveň, s níž se počítá ve středním scénáři, o pouhých 0,20,3 dítěte. V takovém případě by bylo v r. 2150 na světě 16,2 miliardy lidí – místo 9,7 miliardy, které předpovídá střední scénář a které „slibuje“ i výše citovaný článek. Kromě přímého vlivu na růst populace působí úroveň porodnosti i nepřímo, přes počet lidí v jednotlivých generacích. Proto světová populace poroste ještě poměrně dlouho poté, kdy se podaří ustálit počet dětí na jednu ženu na úrovni nahrazení. Dnes je ve věku pod 25 let asi polovina lidstva. Ve věkové kategorii mezi 14 a 25 je více než miliarda lidí – rodičů budoucí generace. (Zdroj: Populační divize OSN, 1999)